Z jejích klasických 3D argumentů (dlouhé, drahé, daleko) jsem odboural jeden = dlouhé.
O to víc se ale projevil ten druhý = Drahé. Úmyslně píšu s velkým "D".
Rok 2018 bude totiž rozdělený na dvě části. A obě budou finanční náročností nadprůměrně výživné.
Začalo to Islandem. Ten byl v našem hledáčku už několik let, jen nezapadal do směru našich putování. Navíc nebyly přímé lety z Prahy, což se změnilo. Zkusil jsem tedy Island nadhodit manželce a vyšlo to.
Letenky jsem kupoval v polovině ledna, kdy ještě existovaly dokonce dvě společnosti s přímým spojením = ČSA a WizzAir. Po srovnání cen a možností zavazadel a výběru místa mi jako lepší varianta přišlo ČSA. Za pár dní na to WizzAir oznámil ukončení provozu přímé linky. Letenky ČSA na termín 7. - 17.června 2018 vyšly na 7880Kč za kus.
Hned vzápětí jsem začal zařizovat auto a ubytování. Auto na Islandu je důležitou věcí. Na celém Islandu je něco přes 300000 obyvatel, z nichž žije víc než třetina v Reykjavíku. Z toho logicky vyplývá, že veřejná doprava tomu odpovídá. S ohledem na omezení provozu na některých silnicích (tzv. "F-roads") jen na vozy 4x4, jsem raději zvolil tuto jistější variantu. Za Dacii Duster na 9 dnů byla cena 66240ISK (535€). Auto jsem objednával prostřednictvím společnosti Northbound u Icerental 4x4, Spoluúčast při poškození je zpravidla 2000 - 4000€. Takže se ještě budu muset připojistit.
Půjčení auta je sice hodně peněz, ale ubytování je ještě trochu jiný level. Obecně platí, že průměrná cena pokoje pro dva se společnou koupelnou je kolem 4000Kč za noc. Vlastní koupelnu máme jen na 2 noci. Snažil jsem se shánět ubytování včetně snídaně, protože příplatky za ní jsou astronomické. Běžně 500 - 700Kč navíc za osobu a den.
V únoru mě napadlo, že letos na podzim budeme mít výročí 25 let od svatby. A že by tedy stálo za to něco podniknout.
Už jsme projeli hodně světových velkoměst. Ale jen jediné je pro mě velkoměsto, jak ho chápu já. To je New York a obzvlášť Manhattan. Lidské mraveniště, kde bych bydlet asi nechtěl a určitě bychom si to nemohli dovolit finančně. New York mě fascinoval od první chvíle naší cesty v roce 2009. Nikde jinde jsem, předtím ani potom, neměl ten pocit mohutnosti a fungujícího smíchání kultur z celé planety. Londýn, Tokyo, Peking, Hong Kong, Dillí, Kuala Lumpur, Rio, Los Angeles, Las Vegas, Lisabon, ... - všude mi k tomu dojmu výjimečnosti něco chybělo nebo přebývalo.
Uvidím, jestli se mi ten téměř 10 let starý pocit letos potvrdí.
Žena se zásadně nebránila, ale přišla s myšlenkou vzít sebou po dlouhé době našeho syna. Ten to dle očekávání přivítal :-).
Objednal jsem okamžitě letenky na termín 4.9. - 10.9.2018. Dosud neukončenou anabázi s prvním nákupem letenek možná popíšu později. Vyšel mi až druhý pokus v polovině března. Stejně tak jsem hned zarezervoval i pokoj a to rovnou čtyřlůžkový (2x queen bed) se snídaní a kuchyňkou. Je to Residence Inn Marriott New York Downtown Manhattan/WTC Area, New York. Shodou okolností je to na opačném konci stejného bloku domů jako bylo naše ubytování v roce 2009. Ten původní hotel se teď jmenuje Holiday Inn New York City-Wall Street. Takže budeme ve "známém" prostředí. Jen ta průměrná cena 277$ za noc i s daněmi, na New York v sezóně skvělá, je víc než dvojnásobná proti roku 2009.
Po pár dnech mě napadlo, že letos má kulaté narozeniny i starší manželčin syn (David) z prvního manželství. A že spolu bráchové s maminkou nikdy nebyli na společné dovolené. Volnou postel jsme měli, takže chyběla jen letenka jako dárek.
Jenže to byla moje jednoduchá chlapská logika, kterou ženské myšlení trochu (= úplně) rozbilo. Starší syn má samozřejmě partnerku a vychovávají společně několik dětí (přesně tři). Partnerka (Veronika) byla tedy jako účastník zájezdu okamžitě jasná. Už se nám ale nevešla do našeho pokoje. Takže po domluvě se starším synem jsme vymysleli řešení, kdy si on doplatí vlastní dvoulůžkový pokoj a letenku pro partnerku. Tím nám zbyla volná postel v našem pokoji. Protože by jí byla škoda nevyužít, dalším cestovatelem na druhou stranu Atlantiku se stal nejstarší vnuk (Vojta). Pravděpodobně by si nikdo z nich na podobnou cestu sám netroufal. Proto bylo důležité koupit další tři letenky na stejné spoje jako máme my. Abychom mohli novým spolucestujícím pomoci při odbavení a kontrolách na letištích. Sice už byly letenky trochu dražší než ty naše původní, pořád ale za dobrou cenu. Letíme přes Frankfurt se Singapore Airlines. A poprvé budeme v tom největším Airbusu A380.
Takže se nám ze stříbrnosvatební cesty nakonec stal šestičlenný hromadný zájezd. Naše vlastní "cestovní kancelář" zastoupená mojí osobou se pokusí o kompletní organizaci a zajištění všeho potřebného.
