Bangkok - den poslední

Dnes se pokusím o málo textu, sedím na letišti a free WiFi je jen na hodinu.

Jako pravidelně tady k ránu sprchne. Před hotelem ještě byla i parta odklízečů.

Pak už následoval Zlatý Buddha - v moderním chrámu Wat Traimit.

Občas si někdo na památku odnese zvoneček.

Koupil jsem si vstupenku nejen na Buddhu, ale i do muzea. Tam je zobrazený postup výroby a historie tohoto skutečně ze zlata odlitého Buddhy.
Na tomto Buddhovi je zajímavé, že se na něj přišlo náhodou a vlastně se ani neví kdo a kdy ho přesně vyrobil. Trochu mi to připomíná naše slavné falešné Rukopisy.

NA můj vkus trochu socialisticko-realistický výjev slavnostního posazení vrcholu účesu za účasti pana krále.

Metrem jezdím v Praze jen občas, ale kdysi tam určitě nebylo něco co se mi líbí. Mapa výstupů a jejich umístění v dané stanici.

Odpoledne jsem jel do bangkokského Central Parku, který se jmenuje Lumpini. četl jsem, že se tady volně pohybují varani. Pak zase někdo psal, že žádného neviděl. Ten musel být slepý. První malý exemplář byl hned u vchodu.

Dá se tady cvičit

Jezdit na lodičkách po jezírcích

Hledat varany

Dívat se na přibývající mrakodrapy

Odpočívat po práci

Odpočívat jen tak pod stromem

Hledat odpočívající kočky

nebo varany na suchu

případně varany ve vodě

nebo kočky pod lavičkou.

Odvážné americké děti ulovili varana.

Posilovna

Bylo to náročné, tak jsem zkusil mražený jogurt. Dobrý, ale za 139 bahtů (velikost large) toho moc nebylo.

Poslední zastávkou byla hadí farma. Je to státní instituce (patří k nemocnici paní královny), kde se odebírá jed pro tvorbu hadích protijedů. Prý druhá nejstarší podobná instituce na světě. Už skoro před 100 lety.
Cena 200 bahtů a první dojem nic moc. Pár venkovních klecí. Ale vedle je budovy, kde je hadů a podrobností o nich mnohem víc.

Od 14:30 se koná show. A musím říct, že to bylo zajímavé a moderátorova angličtina byla pro mě bezproblémová.

Jak se chytá kobra holou rukou. Přežil bez újmy jak had tak ošetřovatel.

Dvojitá kobra

Moderátor má na ruce následky kobřího kousnutí. Trochu mu odumřela ruka.

Tenhle zelený kousek mi připomíná toho našeho na Borneu. Ale zabarvení je jiné.

Tohle byl nejagresivnější kousek. Ošetřovatel skutečně neplánovaně kousl. Ale naštěstí není jedovatý.

NA závěr probíhalo focení s neškodným krasavcem

Tady tatínek obětoval obě dcery najednou

Bangkok - den předposlední

Už včera jsem se připravil na návštěvu Královského paláce, přesněji řečeno chrámů v jeho areálu. Je to místní nejdražší turistická atrakce a vstup v odpovídajícím oblečení je přísně kontrolován. Před vchodem je několik prodejen, kde se dají pořídit slušivé oblečky splňující kritéria.
Pro pány platí dlouhé kalhoty.

Před pár měsíci byla otevřená nová část metra a tak se k Paláci dá dostat podzemkou. A byly to jen dvě stanice z hotelu. Překvapilo mě, že chvíli před 8.hodinou ráno byly vagóny tímhle směrem poloprázdné.

Fotografie nového krále Ramy X je na mnoha budovách a zákoutích.

Jen mě udivuje, že fotografie jsou z jeho mládí, protože dnes, ve věku 67 let vypadá jinak. A to existují i fotografie, kde vážnost nedotknutelného královského majestátu sám dost podráží.
To jeho otec Rama IX, který vládl 70 let, byl oblíbený a bez skandálů. Jeho fotografie je u Královského paláce. Tady právě mění květiny.

Průchod přes skenery se otevírá v 8:30. Tak jsem mohl sledovat okolí.
Nástup čestné stráže do autobusu

policisty s minohledačkami

veverku, která si přišla pro potravu do krmítka

nástup obsluhy skenerů a prohledávačů zavazadel

a už se vpouští dovnitř

vstup do chrámového komplexu s modlitebnou

Je vidět, že se právě otevřelo a lidí je rozumné množství

Nejslavnější obyvatel komplexu je malý Buddha v chrámu Wat Phra Kaeo. Je z jadeitu, ale říká se mu smaragdový. Má zimní oblečení, které mu smí oblékat pouze král. Převlékání se děje třikrát ročně. Jen díky teleobjektivu je docela dobře vidět.

Jediné místo odkud se smí fotit je totiž vně chrámu.

Po celém obvodu zdí je několik set metrů malovaných a zlatem vykládaných výjevů

Květ lotosu je pro Thajsko typický

Poměrně rychle se areál začíná plnit

Počkal jsem si na prohlídku zdarma od 10:00. Bohužel angličtina této paní nebyla s tou mojí verzí úplně kompatibilní a navíc mluvila docela potichu. I přesto jsem se pár zajímavostí dozvěděl.

Chrámový areál je primárně určený pro krále a on umožňuje turistům vstup. Oni mu za to financují obnovu památek. Chrámy postupně stavěli jednotliví králové od konce 18.století. Pak jim došlo místo a další Ramové už mají smůlu a chrám se jim tam nevejde. Každému z těch stavitelů se líbila jiná kultura, takže jsou tam čínské, indické i kambodžské prvky.

Tady je kopie kambodžského Angkor Watu

Kolem 11.hodiny už je turistů na malém prostoru téměř nesnesitelné množství

Z Paláce jsem pěšky zamířil na Zlatou horu Wat Saket . Cestou jsem procházel uličkami, kde jsme moc turistů nepotkal.
Ale prádelna s anglickým nápisem tady byla

Tenhle pán asi opravuje cokoliv

Buddhové jedou

možná do tohohle velkoobchodu

Cestou jsem se zastavil na nudlové polévce s dvěma druhy vepřového masa.

Přestože tady byli jen místňáci a dokonce několik policistek, tak si troufnu říct, že dělám lepší asijskou polévku.

Vstup na Zlatou horu, která je umělá a ve 20.století byla zpevněná betonem. 344 schodů vede na vrchol. Ale jsou nízké a dají se jít po dvou.

Cestou na vrchol je několik mezipater a v nich zvony

Na vrcholu je několik Buddhů.

Dole jsem našel něco nového. Půjčovnu power bank. A jediná fotka dokazující, že jsem tady byl.

Pokračuje prohlídka zdejších řemeslníků. Tady se vyrábí nějaké těsnění do šestiválcového motoru.

Pán ručně malující nápis asi k čínskému novému roku.

Trošku větší pomelo než známe od nás. Na tohle obrovské jsem si netroufnul, koupil jsem si až třetí velikost za 100 bahtů (75Kč). Kromě poměrně vysoké ceny, ale to je snad u všeho zdejšího ovoce, mě překvapilo, že mělo ještě víc kůry než to u nás. A přitom chuť byla identická, jak ji znám.

Jahody tady běžně prodávají v nedozrálém stavu. A podle nápisu je to dovoz z Koreje.

Dnešní plán jsem splnil kolem 14:30.