Den 26. / 27. - Předčasný konec pod Matterhornem

Ve čtvrtek jsme mířili z Vevey do městečka Täsch. To je poslední automobilem přístupné místo pro výpravu k ikonickému Matterhornu.
Měli jsme tu přespat, ráno jít na vlak do Zermattu a pak zubačkou dojet na vyhlídkovou plošinu. Počasí nám slibovalo bezoblačné nebe.
Bohužel už cestou se projevily manželčiny zdravotní indispozice. Bylo jasné, že se náš plán zásadní změní. A druhý den se budeme předčasně vracet domů. Cestou do Täsch jsme se jen krátce zastavili ve městě Sion.

V kostele mají vychytávku - automatické otevírání dveří.

Hned vedle stál druhý kostel, kde se právě uklízelo

Tady měli zajímavé vitráže - vypadaly trochu jako jako komiks

Okolí je Sionu je krásné.

V pátek v šest ráno jsme vyrazili směr domov. S ohledem na ještě uzavřené průsmyky jsme museli využít autovlak. Několikrát za hodinu projíždí tunelem pod neprůjezdnými horami. Zaplatili jsme kartou, najeli autem na vlak a na druhém konci tunelu zase sjeli na silnici. Funguje to skvěle a je to trochu jako trajekt. Jen se z auta nevystupuje.

Po zhruba jedenácti hodinách jízdy a 975 kilometrech jsme se dostali domů. Snad se tam ještě někdy vrátíme a projedeme si zbytek trasy.

Den 25. - Gruyères, zubačka na Rochers de Naye a promenáda Montreux / Vevey

Dnes jsme měli zase dvousměnný provoz. Ráno to bylo autem směr městečko Gruyères už na devátou. Jednak na hrad, ale hlavně do muzea H.R.Gigera. Muzeum otvírá od 10:00, tak ten hrad do toho přesně zapadl.
Tento "trochu" zvláštní umělec se proslavil vytvořením Vetřelce. Kromě toho je autorem mnoha futuristických obrazů, soch i nábytku.

umělecké dílo z alobalu

Pak přišlo muzeum a to je opravdu úchvatná podívaná. Muzeum si autor založil sám ještě za svého života.

Už pokladna vypadá dost netradičně

V muzeu právě otevřeli dodatečnou výstavu u příležitosti desátého výročí autorovy smrti.

filmový Oskar za speciální efekty

Odpoledne byl v plánu lanovkový výlet do 2000 metrů. Pro spodní část jsme využili místní dopravu zdarma. Horní část trasy jsme museli zaplatit. Dalo by se řící, že to bylo za všechny prachy. Po slevě 20% na Montreux card to vyšlo na příjemných 44 CHF za jednoho. Za to jsme vyjeli nahoru do mraků, kde nebylo nic vidět. Navíc dnes byl spoj v 15:19 poslední směrem vzhůru. Tak jsme po pěti minutách na vrcholu jeli zase dolů. Ono tam v té mlze a spoustě sněhu stejně nebylo co dělat. Úplně stejně na tom byla rodina z New Jersey.
Na zpáteční cestě jsme vystoupili v mezistanici, kam vlaky jezdí až do půlnoci každou hodinu. Prošli jsme se na vyhlídky a za hodinu pokračovali dolů.

Po sjezdu do města jsme šli (a jeli autobusem) ke dvěma sochám slavných místních obyvatel.

Kromě nich je na mnohakilometrové promenádě mnoho dalších zajímavých míst

Den 24 - Annecy a kolej Ženevského jezera do Švýcarska

Dnes byl snad poslední propršený den. Měli jsme před sebou asi 200 kilometrů. Ještě ve Francii to bylo nejprve město Annecy. Město je poblíž jezera a skrz něj vede síť kanálů s poměrně svižně tekoucí vodou. Říká se mu aplské Benátky. Ale tenhle vodní proud by gondoliéři zvládli jen těžko. Navíc nízké můstky neumožňují proplouvání lodiček.

Mají tady nádherně osázené truhlíky a různobarevné květy ozdobných máků jsou kouzelné.

Samozřejmě je v centru mnoho obchodl určených pro turisty - třeba speciálky na turecký med.

Dnes byl navíc trh se samým jídlem

Ikonickým místem je malý ostrůvek, kde stojí Le Palais de I'Île (dříve vězení).

Ještě jsme zaskočili do kostela

a místo do Ženevy jsme to vzali kolem Ženevského jezera z druhé strany do městečka Yvoire. Tedy ještě po francouzské straně. Nechtělo se nám v dešti chodit po velkém městě.

Mají tady krásně upravené stromy a kvetoucí keře.

Ještě jsme udělali posladní nákup za EURa a stejně tak doplnili nádrž.
A za pár kilometrů jsme byli ve Švýcarsku. Protože jsem si u nás žádné franky nevyměnil, potřeboval jsem vybrat nějkaou hotoovst z bankomatu. Překvapilo mě, že bankomat neuměl bezkontaktní karty. Nedal mi na výběr jaké bankovky bych rád a vyprovodil mě s 2x 50 CHF. Kurz karty mBank svět 25,97 CZK (středový kurz byl 25,60).
Místní policie má naše škodovky.

V hotelu jsme dostali k ubytování zdarma Montreux Riviera Card. Ta umožňuje bezplatné využívání lokální dopravy. Platí to pro autobusy i pozemní lanovky a snad i lodě. Abychom měli na zítřek dobrou přípravu, tak jsem šel najit ideální cestu k autobusu. Pro zpáteční cestu do kopce jsem využil jednu z pozemních lanovek.

Překvapilo mě, že tam nebyla žádná obsluha. Je to kombinace plné automatiky a samoobsluhy. Lanovka jezdí sama a na panelu si cestující zmáčkně stanici, kde má zastavit. A jezdí 24 hodin denně každých 20 minut.

Snad se nám ty mraky zítra rozpustí.

Dnes bydlíme ve Vevey