Den 10. - Marvao - Córdoba

Spaní na hradě v Marvao bylo příjemné. Manželka si pro zahřátí na noc pustila olejový radiátor. Snídaně taky OK. Jen jim při placení snímač karet nebral žádnou kreditku, Musel jsme tedy platit hotově a následně doplnit zásobu hotovosti. I bankomat tady nahoře mají.
Pak jsme si šli ještě jednou projít městečko a došlo i na hrad. Vstupné je 1,2€ za osobu. Hrad je krásně opravený. Dá se celý prolézt i obejít kolem hradeb. Celé to městečko je skutečná krása bez rušivých elementů. Tady se jim to opravdu daří. Za chvíli tam už nebude žádný rozbitý dům.

Nádrž na dešťovou vodu s úctyhodným objemem. Délka 46 metrů, hloubka 10 metrů.

korkový dub

Po jedenácté jsme vyjeli na jeden z našich nejdelších denních přesunů. Trasa téměř 400 kilometrů do Cordoby. Prvních třicet byl zase zážitek. Samá zatáčka, odbočka, nahoru, dolů, snížená rychlost.
Ve vesničkách měli pomerančovníky hned u silnice. Současně plodí i kvetou

Postupně jsme se naštěstí dostávali na lepší a rychlejší silnice. Zatímco v Portugalsku snad v každé vesnici mají zpomalující semafory nastavené na 50 ale i na 40 kilometrů v hodině, tak ve Španělsku to je zatím jinak. Tady se jezdí trochu jako v Turecku. Limit 90 kilometrů se rovná skutečné rychlosti 110. Požadované snížení na 70 znamená mírně nohu z plynu. Aut nebylo tolik a naštěstí to na silnici N432 ubíhalo. I kamiony se daly předjet.
Do hotelu Riad Arruzafa jsme přijeli kolem půl páté. Rychlé ubytování a cesta do centra autobusem. Lístky se dají koupit u řidiče (1,2€). Největší atrakce v Córdobě je původní židovsko-arabské staré město. A v něm mešitokatedrála. Měli jsme na návštěvu víc jak hodinu - mají otevřeno do sedmi. Dovnitř nás ale už ve 3/4 na šest nechtěli pustit. Ještě jsem pánovi u vstupu ukazoval hodinky a na mapě otevírací dobu. Nešlo to. Za chvíli jsme šli kolem turistických informací. Otevírací dobu do 19 mi potvrdili a prý pouští do půl sedmé. Až teď mi to došlo. Nepřeřídil jsem si hodinky :-). Ve Španělsku je zase stejné časové pásmo jako u nás.
Tak alespoň pár fotografií zvenku

Mají tady i most starý přes 2000 let. No, moc kamení z té doby tam asi už nebude. Téměř novotou zářící povrch. Na Karlův most nemá ani v nejmenším.

Po osmé (už místního času) jsme se vrátili uličkami zpátky na autobus. Ještě zbývalo nakoupit něco k večeři. Sušená šunka Serrano, guacamole a čerstvý chléb byla dokonalou kombinací.