Peru (XI) - Arequipa a přesun do džungle

Na prohlídku města Arequipa jsme neměli moc času, ale ty hlavní památky v okolí centra (jako ve všech peruánských městech náměstí Plaza de Armas) jsme zvládli. Podle našeho názoru se jedná o nejhezčí město, kde jsme v Peru byli. Doprava je tady stejně šílená jako jinde, ale taxikáři se v té změti pohybují bravurně.
Začali jsme v Claustros la Compaňia. Je to kostel s pěkně upraveným nádvořím. Ke kostelu je připojená nádherně vyzdobená kaple. Platí se do ní vstupné ale nesmí se tam fotit.

Náměstí bylo plné lidí a hlavně holubů.

Do Katedrály se platí vstupné a k tomu si návštěvníci musí vzít průvodce i z důvodu bezpečnosti. Ten se platí zvlášť. Ale nebylo to drahé a stálo to za návštěvu. Fotografovat se může s výjimkou pokladnice.

Součástí prohlídky je i výstup na střechu ke zvonům. Odtud je krásný výhled do okolí.
Na téhle hoře je nápis, který je reklamou na kávu.

Výhled na více než šestitisícovou sopku se sněhovou pokrývkou je impozantní

O dost nižší hory na opačné straně sice vypadají jako zasněžené, ale není to tak. Je prý popel z výbuchu sopky před 400 lety.

Při návratu na náměstí tam právě probíhala nějaká politická demonstrace spojená s volbami.

Bylo kolem jedenácté a tak i nejvyšší čas na návštěvu té vůbec nejvyhlášenější místní památky - Convento Santa Catalina. Je to nádherně upravený klášter pro řádové sestry. Ty tam stále ještě žijí ve vyhrazené nepřístupné části. Je jich v současnosti už jen 14. Vetšian areálu (z celkem 20000 metrů čtverečních) je určena pro návštěvníky. Vstupné bylo poměrně vysoké (40SOL). Hned na začátku se nám nabídla jedna z průvodkyň (za 10SOL osoba) a ukázala nám nejdůležitější části.
Celý areál byl zpočátku určený pouze pro dívky ze zámožných rodin, které už nikdy nemohli areál opustit. Uvnitř byly (a jsou) samostatné domečky i společné prostory. Stěny jednotlivých ulic mají krásné jasné barvy a jsou nazvány podle španělských měst.

Ještě jsme stihli zajít na jídlo. Celé na ohni grilované kuře, ohromná hromada hranolek a pití dohromady za 43 SOL. Pak už nás čekal přesun do hotelu pro zavazadla a na letiště. Přelétali jsme nejprve do Limy a odtud s asi 2,5 hodinovou přestávkou do města Iquitos. To se nachází hned na začátku řeky Amazonky. Kousek před ním se několik řek slévá a až tady získává tahle největší řeka světa svoje jméno. Hned na letišti bylo ve vzduchu cítit velká změna klimatu. Vysoká vlhkosti i teplota ke 30 stupňům.
Do hotelu Epoca jsme dorazili těsně po půlnoci.