Dnešek byl den pro manželku. Těsně po východu slunce, před sedmou hodinou, jsme vyrazili na fotolovy ptáků. Už včera odpoledne jsem si udělali obhlídku terénu v okolí a objevili jsme pelikány. Ty zatím manželka v přírodě nikde neviděla.
Po ranní bloku focení jsme kolem půl desáté šli na snídani. V resrtu jsme skoro osamoceni, ale je to tady docela luxusní vybavení. Sezóna ještě nezačala. Takže nás obsluhoval sám majitel a snídaně byla opravdu na úrovni.
Manželka si potom šla odpočinout, přebírat a zpracovávat ranní fotoúlovky.
Já jsem mezitím odjel pátrat případné fotozastávky, tak i projet a poznat okolí něco přes 30 kilometrů od nás.
Začal jsem v blízkém národním parku Strofylia. Podařilo se mi ulovit jednoho živočicha - želvu. Podle googlu údajně model
želva zelenavá.
V parku roste mnoho
piniových borovic.
Jedním z cílů bylo najít průjezdnou / průchodnou cestu přes les a mokřady až k pláži. Podle mapy tady trasa je. Realita znamenala přeplav nebo přebroď. Cesta má jasnou směrovku k "dřevěnému můstku".
Ovšem ten můstek tady už asi pár desítek let není funkční.
Ještě jsem se zastavil městěčku
Lapas
Všechno vepřoé maso má skoro stejnou cenu bez ohledu na druh
Bangladéšsko-nepálsko-pakistánskoo-řeckou restaraci jsem tu nečekal. Stejně tam v půl dvanácté skoro nic neměli. Jen asi včerejší gyros, což ve mně důvěru nevzbudilo.
Ale kostel byl hezký. Zrovna uvnitř měli hodiny náboženského zpěvu.
Nejvzdálenějším cílem byla laguna Kotychi. Jezdit sem fotit ptáky mi přišlo nesmyslné. Ohromná rozloha a skoro nic jsem tam stejně nezahlédl. Ty menší laguny u našeho ubytování jsou určitě zajímavější.
Jen na mě na konci cesty vyběhli tři psi.
Otočil jsem to směr domů a po cestě ještě prozkoumal jedno místo u naší laguny. Páci tam byli, ale psů tam bylo několik desítek. Zkoušel jsme jim vysvětlit, že jídlo nemám. Sice nebyli agresivní, ale raději jsem to nepokoušel. Manželka by tady ani nevystoupila z auta.
Ještě jsem se podíval na blízkou pláž u hotelů. Jen člověk byl v moři a jedna paní se procházela po písku.
V pozdním odpoledni ještě proběhla další ptačí okružní jízda.
Po návratu jsem připojil auto na nabíječku 22kW, která je přímo v ubytování.
Nabíjím tedy jako doma, jen ta cena 0,50 EUR/kWh je skoro čtyřnásobná proti mojí domácí ceně. Ale je to logické, služba se platí a je potřeba zaplatit i nemalou investici do chargeru a příslušného rozvodu elektrické energie. Přesto je to stále výhodnější než benzín a nafta.
Využíají tady systém
EVLoader, který obsahuje právě malé nabíječky typicky v "lepších" ubytovacíh místech i daleko od civilizace. A je na desítkách míst po celém poloostrově Pelopones. V celém Řecku jsou jich stovky včetně ostrovů.
Dobijeme se na 90% a zítra se přesouváme do města Kalamata na jih.
Pár fotek z rána od manželky
Žádné komentáře:
Okomentovat