Den 8. - Když už máš plné zuby zatáček, tak na konci dostaneš ještě porci navíc

Ráno jsem "zaběhl" autem do supermarketu. Chtěl jsme si vyzkoušet nabíječku 22kW, která je trochu nesmyslně v podzemní garáži. Vyzkoušel jsem úspěšně, nakoupil jsem, ale zároveň jsem zjistil, že tam už nepojedu. Jak nadávám v práci na úzké parkoviště, tak tady to bylo ještě horší. Mají to postavené na ty jejich mrňousy, které se vytočí na pětníku. Tady je účtenka. Obecně jsou ty ceny vyšší než u nás. I DPH mají vyšší. Třeba máslo ve slevě za 60Kč, bez ní stojí 80Kč a víc.

Po deváté hodině jsme vyrazli jen se synem, manželka si dala oddechový den. Cesta byla kolem 230 kilometrů, ale vše mimo dálnice a dost často hodně zátáčkové.

Kolem silnic jsou docela často malé kapličky

První zastávkou byly jeskyně Diros

Od jesykyní nás čekal přejezd do Sparty. Tady jsme zahlédli první autosalon Škodovky

Takhle dopadl jeden z nejsilnějších států své doby

Nejzachovalejší ruinou je divadlo

Hned pár kilometrů od Sparty leží Mystras, což byl hlavní cíl výletu ke Spartě. Mystras je sídlo ze středověku z byzantské říše. Takže památky zde jsou sice už dlouho opuštěné, ale některé z nich v zachovalém stavu. Jedná se o lokalitu zapsanou do Unesco.

Vylezli jsme až nahoru na hrad.

Zbývala jen cesta zpět do Kalamaty. SIlnice přes hory až do průsmyku ve výšce 1300 metrů je krásně klikatá a vede poměrně divokou přírodou. Měl by to být třetí nejvyšší průsmyk v Řecku
Trasa je označena jako scénická, tedy krása všude kolem.

Navigace nám ukazovala asi 60 kilometrů a 1 hodinu 20 minut. Realita byla ještě horší. Na několika místech byly utržené kusy vozovky nebo napadané kamení.

Kousek za průsmykem nás to vyhodilo z ještě relativně slušné dvouproudé silnice číslo 82 na sice ještě stále asfaltovu silnici, ale bez označení. Procházela přes vesnici Lada a často měla šířku jen na jedno auto. A samozřejmě cesta samá zatáčka. Všude bylo omezení na třicet. Stejně se rychleji jet nedalo. Naštěstí jsme v protisměru nikoho nepotkali.