Ubytování máme bez snídaně, tak jsme se museli obsloužit ze zásob. Na trasu jsme vyrazili kolem 9.hodiny a opět spíše v odpočinkovém tempu. Celková vzdálenost kolem 270 kilometrů směrem na sever od Helsinek. První a časově nejdelší stanicí bylo město Hämeenlinna. Je tady v jednom areálu historická pevnost, věznice a ještě vojenské muzeum. Kombinovaná vstupenka na vše za 17€.
Jako první přišlo na řadu vězení. Zatím jsme byli jen v Alcatrazu. Je to tady o dost menší, ale určitě zajímavé.
Doufám, že se do skutečného vězení v roli trestance nedostanu. Bylo tady k dispozici vězeňské oblečení. Sice asi o 6 velikostí menší než bych potřeboval, přesto jsem si ho na chvíli vyzkoušel.
Pak jsme prošli pevnost, ale tam mě nic zásadního neupoutalo.
Poslední v řadě bylo muzeum dělostřelectva, ženistů a spojařů. Před ním stál krásný Chrysler, který někdo používá. Uvnitř totiž byla dětská autosedačka.
Muzeum má tři patra exponátů a dokonce i anglické (taky ruské) texty. Tady se mi líbilo. Je tam i podrobně popsaný konflikt se Sovětským svazem, nazývaný Zimní válka
Cyklogenerátor na výrobu elektrické energie je jak z filmu Adéla ještě nevečeřela.
Plynová maska pro koně
Při odjezdu z města jsme se zastavili v Lidlu. Je úplně stejný jako u nás. Velkou část výrobků a privátních značek jsme znali. Ale samozřejmě tady mají místní záležitosti. Koupili jsme si koláčky, které si ve větším množství bral člověk před námi. Divné asi žitné těsto a uvnitř plněné rýžovým nákypem téměř bez chuti. Ale mají tu třeba kopii portugalských koláčků.
Přestože obecně jsou ve Finsku ceny o dost vyšší než naše, tak třeba máslo nebo kvalitní šunka v Lidlu vycházejí zhruba nastejno. Dokonce jsme si koupili náš oblíbený malinový sorbet, který v Čechách Lidl přestal prodávat.
Přejeli jsme k nejsevernější zastávce letošní cesty, což byl zajímavý kostel v Hollola
Je tu i památník padlým za 2.světové války.
Takhle dlouhý dřevěný žebřík jsem ještě neviděl.
Náhrobek mi hodně připomíná komunistické symboly
Úplně poslední dnešní zastávkou byl slavný areál zimních sportů v Lahti. Znám ho z televizních přenosů, ale chtěl jsem vidět prostředí na vlastní oči. Zajímavé je, jak integrovali bazén do doskočiště největšího můstku.
Pak už zbývalo jen 100 kilometrů do hotelu. Jezdí se tady na silnicích mimořádně slušně a dodržuje se rychlost. Často je rychlost hlídaná kamerami, které jsou označeny předem a i navigace je měla v sobě. Po dlouhé době jsem na dálnici využil tempomat. Ve Finsku může být překročení rychlosti docela drahé.
Žádné komentáře:
Okomentovat