Dnešek byl celý k dispozici pro Helsinki. Trajekt nám odjížděl až 21:40, takže času bylo víc než dost. Jako obvykle jsme si nakombinovali zajímavosti a vyrazili. Dnešek byl první den dovolené, kdy nám podle předpovědi mělo pršet. Bylo zataženo a foukal vítr.
V celém širokém okolí centra Helsinek jsou parkovací zóny. Ceny pro nás moc lidové nejsou. 4€ za hodinu v centru a 2€ v okolí. V parkovacích domech je sazba i 6€.
První zastávkou byl pomník nejslavnějšího finského skladatel Sibelia.
Na místě bylo několik turistických autobusů. Asi z výletních lodí. I Indové dorazili.
Druhým místem byl olympijský stadion, kde Zátopek vyhrál tři olympijská zlata. Bohužel stadion prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tady jsme jako turisti byli sami.
Třetí atrakcí, tentokrát už opět s velkou mezinárodní návštěvou, byl skalní kostel
Někdo jede tisíce kilometrů z Asie. Sedne si v kostele a tam čumí v mobilu na box. Asi má kvalitní datový tarif.
Následovalo nalezení parkovacího místa v 2€ zóně a už jen pěší pohyb po centru.
Nejprve budova stará tržnice, kde bylo krásně upravené jídlo. Primárně asi určené pro turisty.
Přes venkovní tržnici jsme došli k pravoslavnému Chrámu Zesnutí Bohorodičky.
Tentokrát mi bez skurpulí vlezla do záběru kanadská rodinka
Kolem Prezidentského paláce
jsme došli na Senátní náměstí s katedrálou.
Manželka chtěla navštívit supermoderní knihovnu. Prošli jsme kolem obrovského obchodního domu Stockmann ve stylu Art Deco
i kolem české restaurace Vltava.
Zrovna začalo pršet a v knihovně jsme strávili asi hodinku.
z terasy je vidět olympijský stadion
Záchody jsem snad ještě nefotil, ale tady to je opravdu netradiční. Jednotlivé kabinky jsou v dnešní době, kdy se počet pohlaví neustále rozrůstá, ideální volbou.
K dispozici jsou za nákladovou cenu 3D tiskárny, plotry nebo i grafické stanice na animace.
Jsou tady šicí stroje i místnosti na schůzky nebo prostor pro setkávání maminek.
Přestalo pršet a my jsme vyrazili zpět k našemu draze zaparkovanému autu. Do odjezdu trajektu nám zbývalo asi 5 hodin. Ty jsme strávili na parkovišti v přístavu čtením a odpočíváním.
Na trajekt jsme najížděli mezi prvními osobními auty. Tím jsme měli šanci získat slušné místo na ležení. Podařilo se najít sedačku a obsadit ji. Během minuty se z reproduktorů začala ozývat diskotéka. Manželka byla rozladěná, ale nakonec po skoro hodině stejně v tom hluku usnula. Mně se to líbilo. Hráli melodický rock částečně anglický a většinou finský. Ty finské písničky jsem vůbec neznal, ale Shazam mi je pomohl identifikovat. Tady je vzorek :
Trajekt do Tallinu připlul s asi 15 minutovým zpožděním. Zbýval nám přesun do hotelu. Bydlíme asi 15 kilometrů východně od města v malém rodinném B@B. Předem jsem jim psal, že dorazíme až po půlnoci. Starý pán na nás čekal. Mluvil jenom rusky, ale zvládli jsme to bez problémů.
Žádné komentáře:
Okomentovat