Den 2. - 10 kilometrů na kole, 15 pěšky, 17 lodí a metrem nepočítaně

Brzy ráno (5:30) jsme využili našeho časového posunu a tedy brzkého vstávání k cestě trajektem na Staten Island. Je to vlastně městská doprava a navíc úplně zadarmo. Pro turisty je atraktivní jízdou kolem sochy Svobody. Kromě toho jsme to časově měli vyladěné na východ slunce.

Velký noční úklid asi všude neproběhl

Cestou proběhla zastávka u býka. Kupodivu žádní turisté kolem, jak tomu je přes den.

Odvážná holčička naproti je prý symbolem nerovnoprávnosti žen
Na terminálu mě zaujala rusky psaná reklama. Takže nejen v Karlových Varech, ale i v New Yorku to mají.

Při cestě na Staten Island se začalo rozednívat, ale socha ještě svítila

Při zpáteční cestě jsme jeli větší lodí, která měla venkovní ochoz a bylo možné lépe fotit. Navíc světla přibývalo

Stejná fotka po devíti letech.

V 7:15 stále žádní turisté, takže mohlo proběhnout skupinové foto i z opačné strany

Ráno jsou v ulicích specializované snídaňové pojízdné stánky. Vařená vejce, bagely, ovoce. Vše je připraveno na nápor úředníků ve finanční čtvrti

Následovala hotelová snídaně a odjezd metrem směr Brooklynský most.

Prošli jsme si nábřeží a část označovanou jako Dumbo. Je to nejdražší část Brooklynu a není divu. Krásný výhled směr Manhattan, zeleň a zrenovované budovy starých fabrik přeměněné na kulturní a obchodní účely.

A právě tady jsme měli štěstí a zahlédli absolutní novinku v oblasti "rodinných lodí postavených s láskou", jak se píše tady. Přímo před námi se otočila na místě o 180 stupňů. Třípodlažní superjachta Utopia IV je trochu z jiného světa. Myslím, že James Bond by ji mohl využít v nějakém příštím filmu.

Na tomto místě je "profláknutý" pohled - skrz oblouk Manhattanského mostu je vidět Empire State Bulding. Těch fotografů bylo na místě spousta.

Pak už následoval pěší přechod Brooklynského mostu.

Čínské svatební foto na mostě

Oddělené pásy pro chodce a cyklisty

Empire State Building vykukující mezi domy

Na druhé straně mostu jsme zamířili do Chinatownu s obědovou zastávkou Tady pro změnu vykukuje Freedom tower

Cílem byla restaurace, o které jsem si přečetl báječnou povídku. Tam jsme prostě museli jít

Obě dámy v naší výpravě si daly to vyhlášené kuře na pomerančích

proběhla kachna s ústřicovou omáčkou

Byla i pekingská kachnička a já jsem si dal pikantní vepřové. Porce byly obrovské a všichni jsme si moc pochutnali. V 5 lidech s pitím a už započítaným 15% dýškem to vyšlo na 113$ celkem.
Tohle byli oba zdejší číšníci (foceno přes zrcadlo). Ale jestli tam byl ten z povídky si nejsem jistý. Oni ti Číňani mi přijdou všichni stejní.

Z Čínské čtvrti jsme přejeli metrem do stanice Columbus circle. Tam jsme v půjčovně kol uplatnili slevové kupony z Grouponu. 4 hodiny půjčení za 12,50$. Normální cena pro příchozí 30$ za kus. Objeli jsme celý Central park, což je skoro desetikilometrová trasa.
Na chvíli jsme si dali siestu na trávě. I veverka nás přišla navštívit

Na hodinu jsme se vrátili do hotelu a připravili se na šoping v ohromném Macy´s.

Při odchodu na nás svítil Empire State Building v plné kráse

V metru byli muzikanti snad na každé stanici

Den dvacátýšestý - Pearl Harbor a Chinatown

Celou noc střídavě pršelo a foukal nárazový vítr. Občas byla výjimka. To když byla průtrž mračen. Mlácení palem o sebe nás v noci budilo.
Na 9:15 jsme měli objednané vstupenky na Pearl Harbor. Přesněji řečeno do památníku lodi Arizona. Ta byla největší tragédií japonského útoku. Jedna z bomb totiž zasáhla její muniční sklad. Přes tisíc námořníků této lodi zahynulo.
Na objednávce byl požadavek pro vyzvednutí vstupenek hodinu předem. Znamenalo to vyjet po půl osmé. Ještě jsme zastihli paní domácí a domlouval jsem s ní náš návrat příští neděli. Nabídla mi, ať si vezmeme klíče od pokoje sebou. Že jiné hosty teď nemá. Tak jsme si tam nechali i náš největší kufr.
Ranní průjezd Honolulu byl v pohodě, stejně jako parkování na místě.
Měli jsme dost času i na prohlídku okolí. Mě upoutala "zaparkovaná" ponorka, ale o tom později.
Součástí vstupenek do památníku Arizony je nejprve pěkně udělaný dokument v místním kině. Pak se jede lodí k památníku na vodě. Ten je postaven nad vrakem Arizony, kde zůstala pohřbená i většina členů její posádky. Určitě tohle místo stojí za vidění.





Trochu zvláštní - Japonci se fotí i tady



Seznam jmen všech námořníků Arizony



I po ukončení prohlídky pršelo s různou intenzitou dál. Na západě modro



na východě šedivo



Já jsem ještě chtěl na tu ponorku. Nikdy jsem v žádné nebyl. Manželka šla čekat do auta. A ponorka byla dobrá.





Jen si nedovedu představit, že bych tam mohl strávit víc než tu prohlídku.
I kvůli našemu dnešnímu odletu jsem měl v plánu návštěvu honolulského Chinatownu. Ten je jen pár mil od letiště. Protože byl víkend, tak při parkování jsem měl na výběr jednu hodinu za 4$ nebo deset hodin za 5$. Volba byla jasná. Přijeli jsme kolem půl dvanácté a skoro půl hodiny jsme vycházeli z auta a zase se vraceli. Moc se nám do deště nechtělo. Nakonec jsme oblékli bundy koupené původně do Japonska a na Nový Zéland. O jejich využití na Havaji jsme ani náhodou neuvažovali.
Chinatown jsme si prošli celý - hlavně ulici Maunakea. Tam je to jeden obchod vedle druhého. Spousta z nich prodává nejrůznější květinové ozdoby. Slavné havajské lei. Ať ze živých květů nebo jejich umělé napodobeniny. V mnoha obchodech je vidět jejich výroba.
Ty živé jsou v lednicích



Pro mě je Chinatown spojený s jídlem. Nejvíc jsem se těšil na kachnu. V obchodech byly vidět, stejně jako vepřové maso s křupavou kůžičkou i různé sladkosti. V téhle oblasti u mě Čína drtivě poráží Japonsko :-).
Před kachnou jsme dali přednost návštěvě botanické zahrady Foster Botanic Garden. A měli jsme štěstí, protože právě vykvetl zmijovec. Ohromný květ v jehož vnitřku je strašný zápach.



Zahrada je malá, ale je tam hodně velikých stromů i krásně kvetoucí rostliny.

Havajská národní květina - ibišek









Cedule "Pozor na padající dělové koule" z příslušného stromu dostala hned několik zásahů



Ještě jsme se zastavili v přilehlém buddhistickém chrámu Kuan Yin Temple.
Pak už se šlo zpět na kachnu. Jenže tam, kde kachny předtím visely ve výlohách, už bylo uklizeno. Naštěstí jsme jednu zapomenutou našli. Vzali jsme si půlku a nechali dát na talíř. Paní se nás ještě zeptala jestli nám nevadí hůlky. Samozřejmě, že když kachnu, tak jedině hůlkami.



A byla dobrá.

Vše tedy bylo splněno a chyběla jen cesta na letiště. Samozřejmě ještě doplnit benzín do nádrže. Jako již tradičně si benzín v USA na kreditku nekoupím. Automatický systém na stojanu mi odmítl jak Cetelem, tak Citibank. Paní Číňanka u pumpy mi vysvětlila, že berou jen americké karty nebo hotovost. Tak jsme jí dal padesátidolarovku, že to potom dopočítáme. V pohodě jsme to i zrealizovali. Cena benzínu 4,19$ za galon.
Vrácení auta rychlé a za chvilku nás autobus AVISu odvezl na letiště. Poprvé jsme letěli vnitrostátním americkým letem. Kontrola byla ale podobná jako obvykle. Dokonce i boty chtěli předem sundat.
V letištní hale byla hrozná zima a dokonce tady běhali a lítali ptáci.
Náš let do města Hilo proběhl přesně podle plánu. Bohužel jsme, kvůli oblačnosti, moc z "vyhlídkového" letu nad Havajskými ostrovy neměli.
Auto máme tentokrát od Budgetu a je to Nissan. Model v hlavě nemám, ale je to větší než Corolla. Už na letišti bylo vidět, že tady to je proti Honolulu vesnická oáza. Málo aut, místo betonu stromy a tráva. Zítra samozřejmě uvidíme víc, přece jen už se stmívalo.
A ubytování je úžasné. B&B provozují starší manželé a evidentně to nedělají jen pro peníze.
Už při výstupu z auta nás zasáhl silný zpěv nějakého zvířectva. Prý to jsou žáby na stromech.