Dnes jsme měli dva cíle. Prvním bylo odvézt syna po krátké návštěvě v Praze zpět do Varšavy na zkouškové období. Druhým pak urazit v rozumném stavu přiměřeně dlouhou trasu se zachováním schopnosti pokračování v dalších dnech. Za přiměřeně dlouhou trasu jsem zvolil asi 850 kilometrů do města Bialystok.
Naše Mléčná dráha, ve které strávíme následující skoro 3 týdny
Do Varšavy jsme přijeli kolem druhé odpoledne. Kdyby nechybělo asi 150 kilometrů dálnice z Hradce Králové, tak by se cesta dala nazvat příjemnou.
Je zajímavé, že na skoro 400 kilometrech polské dálnice do Varšavy nebyl ani jediný úsek v rekonstrukci a vše bylo plynulé. Neviděli jsme ani jednu dopravní nehodu.
Byli jsme se na chvíli podívat v synově varšavském bytě, který je zevnitř nadstandardně vybaven bezpečnostními prvky.
Do města Bialystok nám scházelo přes 200 kilometrů a asi 2,5 hodiny čistého času. Až pár kilometrů před městem končí dálnice a tam byla půlhodinová kolona. Navigace nám pomohla a velkou část kolony jsme objeli. I tuhle chybějící část už usilovně budují.
Bialystok nebyl vůbec z mé strany braný jako turistická zastávka. Mělo to být jen místo na přespání. Ale bylo krásně. 30 stupňů a sluníčko s občasným mráčkem. Tak jsme to ještě nasměrovali na centrum a v 17:02 zaparkovali na placeném parkovišti. Platí se jen do 18:00. Cena v centru byla za hubičku = 2,40zl (necelých 15Kč za hodinu). Automaty mají podobné jako v Praze.
Překvapilo nás kolik je tady restauračních zahrádek. Tolik jich snad není ani na Staroměstském a Václavském náměstí dohromady.
Pan Google nám pomohl najít ty nejturističtější zajímavosti.
Ve městě se narodil autor jazyka esperanto Po něm se tady jmenují nejrůznější věci.
Jeho pomník v dětském věku.
Ale není to jen o esperantu. Narazili jsme i na chodník slávy polských bluesových hudebníků - Aleja Bluesa
Bohužel v těchto východních končinách jsou i památky ze kterých stále mrazí. Připomínka zničené synagogy, ve které v červnu 1941 fašisti upálili 2000 židů.
V centru je pěší zóna a dnes si děti užívaly vodní hrátky
Místní jsou hrdí na pěkné pohledy. Pro turisty připravili možnost si jeden rovnou zarámovat. Jen ta auta to "trochu" kazí.
Ve Starém farním kostele se právě připravovali na večerní mši
Jen kousek dál je Palác Branických, kde jsou krásně udržované trávníky ideální na cvičení jógy.
Na náměstí je výstava fotografií z historií Solidarity u příležitosti 30.výročí prvních trochu demokratických voleb v Polsku. Tehdy komunisti povolili v části obvodů kandidáty opozice. A skoro ve všech těchto volebních okrscích dostali komunisti na frak.
Na náměstí bylo nepočítaně prodejen se zmrzlinou. Tady jich bylo šest vedle sebe
Poslední navštívené místo byl moderní kostel sv.Rocha dostavěný těsně po válce
Žádné komentáře:
Okomentovat