Na letošní červen jsme měli předběžně naplánovanou cestu na sever. Syn totiž studuje jeden semestr prostřednictvím Erasmu ve Varšavě. V únoru jsme ho tam vezli a v červnu mu chceme pomoci odvézt věci zpět. Naše úvaha byla, že když už pojedeme těch skoro 700 kilometrů, tak je zkusíme využít pro cestu ještě dál. Na sever od Polska jsou státy, kde jsme zatím nikdy nebyli = Litva, Lotyšsko a Estonsko. To byl prvotní nápad.
Když jsem začal trochu zkoumat a dívat se na mapu, zjistil jsem, že Helsinki jsou hned naproti Tallinu. Jen něco přes dvě hodiny cesty po moři. A cena za trajekt není závratná. Pak jsem se podíval na mapu ještě jednou a kousek bylo Bělorusko. Země která má v čele posledního diktátora v Evropě. V Bělorusku existují dvě místa, kam se dá relativně jednoduše dostat autem bez víza. Je to historické město Grodno a město Brest. Ještě je možnost pro bezvízovou návštěvu letět do Minsku s délkou pobytu do 5 dnů. To pro nás nebylo zajímavé. Tak jsem pátral jen po té automobilové variantě. Našel jsem na jednom diskusním fóru zajímavou informaci, že v Bělorusku se budou v červnu 2019 konat Evropské hry. Při té příležitosti Alexandr Lukašenko vydal dekret, kdy v období od 10.června do 10.července bude návštěvníkům těchto her umožněn bezvízový vstup do země a navíc dálnice budou bez poplatků. Takže stačilo online koupit nejlevnější dostupné vstupenky za 76Kč kus (střelba v sobotu 22.6.) a zajistit si certifikát o cestovním zdravotním pojištění (mám kreditku Diners). Lehkou komplikací bylo zjištění, že průjezd autem, jehož člověk není majitelem, je možný jen s notářsky ověřeným povolením majitele. Takže můj služební vůz se stal pro naši cestu nepoužitelný. Pojedeme tedy manželčiným autem. A Bělorusko se nakonec stalo hlavním letošním cílem. V posledním téměř ještě komunistickém skanzenu strávíme 6 nocí.
Jako obvykle máme předem rezervované ubytování. Většinou booking.com, hotel.com . Ve Finsku jsem našel levnější variantu přímou rezervací forenom.com. V Bělověžském pralese jsem taky rezervoval přímo.
Tady je hrubá mapa naší trasy, délka kolem 6000 kilometrů. Vyjíždíme 5.června a do Čech se vracíme 23.června.
Mezi naše cíle jsem předběžně zařadil i výstupy na nejvyšší hory Litvy, Lotyšska, Estonska i Běloruska. Ale neměly by to být žádné dramatické výšlapy. Všechny se vyznačují tím, že mají výšku kolem 300 metrů nad mořem.
Cesta přes pro Čechy nejpopulárnější estonské městečko Kunda také nemůže chybět.
Zkusíme navštívit i dvě místa z mnoha, kde je nejrůznějším způsobem vypočítaný nebo stanovený střed Evropy.
Žádné komentáře:
Okomentovat