Zbytek našeho transportního dne jsme strávili z velké části na trhu Gaya street market. Potvrdilo se nám dokonalé umístění našeho hotelu Dreamtel. Ten je od této ulice asi 5 minut a maximálně 100 metrů od něj je stanice přímého autobusu (5MYR) na letiště, který jsme po obědě použili.
Na trh jsme přišli kolem deváté a už byl v plném proudu.
Některá malajská slovíčka už jsme si sami odvodili jus = džus, bas = autobus, sekolah = škola.
Vpředu je citronová tráva. U nás jsem ji párkrát koupil, ale byla tak třetinová
Sušené ryby a jiné mořské potvory
Paní loupe durian
To tmavě zelené nejblíž je okra, kterou si pamatuji z New Orleans, kde jsem ochutnal polévku gumbo
Na prodej tu byli i pejskové, kočičky, králíčci, ptáčci nebo rybičky
Karaoke mikrofony v nejrůznějších barvách. Pán při zkoušení neuvěřitelně kvílel
Zázračný produkt uzdraví každého, protože je na všechny bolesti světa (klouby, kosti, zuby, vysoký krevní tlak).
Nefalšovaný přírodní med
Akupresura pomocí bot. Nevím, jestli bych v nich chtěl chodit
Nanotechnologie dorazila na Borneo v podobě hnojiva se zaručeným výsledkem. Alespoň tak to tam pán prezentoval
Pak už jen zpět pro zavazadla do hotelu a autobusem na letiště. Proběhla pasová kontrola, protože stát Sabah i následný Sarawak mají zvláštní postavení i v rámci Malajsie.
Po startu otočka o 180 stupňů, s výhledem na pár ostrůvků.
Blížíme se k městu Kuching, kde teď budeme pět nocí. Dole byly spousty klikatých řek. Je tu vlhko a hodně prší.
Jedna fotka z města při výběhu pro něco k snědku. Čínské bistro bylo dobrou volbou. Rýže s krásně vypečeným vepřovým masem za 6 MYR (35Kč) nám moc chutnala.
Zobrazují se příspěvky se štítkemGaya. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemGaya. Zobrazit všechny příspěvky
03 dubna 2017
01 dubna 2017
Den 14. - Mořský park - Tunku Abdul Rahman Marine Park
Dnes jsme nakonec měli den bez auta. Včera jsme mailem domluvil s AVISem, že dnes večer si pro auto přijedou do hotelu. Abychom to vrácení nemuseli řešit na letišti. Tam nemají kancelář, tak nevím jak bychom se vzájemně hledali. Takže jsme jen koupili pár parkovacích lístků, aby nebyl problém.
Pěšky jsme došli k přístavišti lodí - jmenuje se Jesselton Point, které rozvážejí turisty na jednotlivé ostrovy poblíž pobřeží. To souostroví se jmenuje Tunku Abdul Rahman Marine Park a je to chráněná přírodní rezervace.
Hned u vstupu je místnost, kde různé společnosti prodávají lístky na své lodě. Cena je pevná, jen se mění podle počtu ostrovů, které chce turista navštívit. My jsme si původně vybrali jen jeden. Ten největší = Gaya. Chtěli jsme si projít trek v džungli přes celý ostrov. Je to asi 4 kilometry dlouhá trasa a má být na zhruba 2 hodiny jedním směrem. Počítali jsme, že se za 5 hodin vrátíme a loď nás odveze zpět. Ale nastal problém. Prý nám přidají jeden ostrov zadarmo, když pro nás místo ve 4 odpoledne, přijedou už v poledne. Za to nás převzezou na ten nejmenší ostrov Mamutik. Nechtěli jsme to komplikovat a souhlasili s nabídkou.
Loď byla docela rychlá a občas nadskočila nad vlny. Dopad zpět na vodu byl poměrně tvrdý.
Na ostrově Gaya jsme měli asi 90 minut čas. Tak jsme urazili asi kilometr do kopce po vyznačené stezce.
Žena se těšila na divočinu, ale jediný zajímavý živý tvor byl tenhle brouk o velikosti asi 2 centimetry.
Opice, hadi, ještěrky nebo jiná havěť nikde. Možná je někde dál. Ale my jsme se museli vrátit.
Voda krásně čistá
Hodně lidí šnorchlovalo
I nejrůznější rybičky byly vidět pod hladinou
Některé dámy tady nosí burkini
Po příjezdu na ostrov Mamutik jsme našli několik jídelen a pár koček využívajících štědrosti hostů.
Vydali jsme na "hřebenovou" tůru. Asi 400 metrů dlouhý trek lesem přes celý ostrov.
Hned na začátku na nás vystartovala skoro dvoumetrová ještěrka - varan.
Naštěstí zamířila do lesa. A byla tam s ní ještě jedna menší.
Po cestě jsme viděli ještě další dva kousky. Tenhle asi jedenapůlmetrový se jen otočil a zůstal na místě.
NA vrcholu byl krásně propletený velký strom
Manželka si užívala sluníčko a moře, na které se těšila. Já pro změnu preferuji sucho a stín.
A užívají si to většinou všichni. Takže několik skupinových fotografií zahraničních turistů
tři kusy
třináct kousků
a nakonec pětadvacet
Ale byli tady i individualisté
Holky v těch burkinách i šnorchlovaly, to ještě pochopím
Ale proč si v tom hábitu dělat selfie, tomu moc nerozumím
Na ostrov se musí ráno do restaruací vše přivézt a odpoledne zase kompletně odvézt. Včetně odpadků.
Po návratu do přístaviště jsme si koupili zmrzlinu. Nejprve z drceného ananasu a ta byla výborná. Pak jsme se odhodlali vyzkoušet zmrzlinu z durianu.
Už po rozbalení to bylo cítit jak psí kšíry. Pak jsem si dodal odvahy a kousek vyzkoušel. Hnus. Pak to se stejným konstatováním ochutnala i manželka. Poslední chvíle před odletem zmrzliny do koše.
My pro změnu zítra odpoledne letíme v rámci Malajsie ze státu Sabah do státu Sarawak na západním konci ostrova.
Pěšky jsme došli k přístavišti lodí - jmenuje se Jesselton Point, které rozvážejí turisty na jednotlivé ostrovy poblíž pobřeží. To souostroví se jmenuje Tunku Abdul Rahman Marine Park a je to chráněná přírodní rezervace.
Hned u vstupu je místnost, kde různé společnosti prodávají lístky na své lodě. Cena je pevná, jen se mění podle počtu ostrovů, které chce turista navštívit. My jsme si původně vybrali jen jeden. Ten největší = Gaya. Chtěli jsme si projít trek v džungli přes celý ostrov. Je to asi 4 kilometry dlouhá trasa a má být na zhruba 2 hodiny jedním směrem. Počítali jsme, že se za 5 hodin vrátíme a loď nás odveze zpět. Ale nastal problém. Prý nám přidají jeden ostrov zadarmo, když pro nás místo ve 4 odpoledne, přijedou už v poledne. Za to nás převzezou na ten nejmenší ostrov Mamutik. Nechtěli jsme to komplikovat a souhlasili s nabídkou.
Loď byla docela rychlá a občas nadskočila nad vlny. Dopad zpět na vodu byl poměrně tvrdý.
Na ostrově Gaya jsme měli asi 90 minut čas. Tak jsme urazili asi kilometr do kopce po vyznačené stezce.
Žena se těšila na divočinu, ale jediný zajímavý živý tvor byl tenhle brouk o velikosti asi 2 centimetry.
Opice, hadi, ještěrky nebo jiná havěť nikde. Možná je někde dál. Ale my jsme se museli vrátit.
Voda krásně čistá
Hodně lidí šnorchlovalo
I nejrůznější rybičky byly vidět pod hladinou
Některé dámy tady nosí burkini
Po příjezdu na ostrov Mamutik jsme našli několik jídelen a pár koček využívajících štědrosti hostů.
Vydali jsme na "hřebenovou" tůru. Asi 400 metrů dlouhý trek lesem přes celý ostrov.
Hned na začátku na nás vystartovala skoro dvoumetrová ještěrka - varan.
Naštěstí zamířila do lesa. A byla tam s ní ještě jedna menší.
Po cestě jsme viděli ještě další dva kousky. Tenhle asi jedenapůlmetrový se jen otočil a zůstal na místě.
NA vrcholu byl krásně propletený velký strom
Manželka si užívala sluníčko a moře, na které se těšila. Já pro změnu preferuji sucho a stín.
A užívají si to většinou všichni. Takže několik skupinových fotografií zahraničních turistů
tři kusy
třináct kousků
a nakonec pětadvacet
Ale byli tady i individualisté
Holky v těch burkinách i šnorchlovaly, to ještě pochopím
Ale proč si v tom hábitu dělat selfie, tomu moc nerozumím
Na ostrov se musí ráno do restaruací vše přivézt a odpoledne zase kompletně odvézt. Včetně odpadků.
Po návratu do přístaviště jsme si koupili zmrzlinu. Nejprve z drceného ananasu a ta byla výborná. Pak jsme se odhodlali vyzkoušet zmrzlinu z durianu.
Už po rozbalení to bylo cítit jak psí kšíry. Pak jsem si dodal odvahy a kousek vyzkoušel. Hnus. Pak to se stejným konstatováním ochutnala i manželka. Poslední chvíle před odletem zmrzliny do koše.
My pro změnu zítra odpoledne letíme v rámci Malajsie ze státu Sabah do státu Sarawak na západním konci ostrova.
Štítky:
2017,
Borneo,
Gaya,
Kota Kinabalu,
loď,
ostrov,
Sabah,
Tunku Abdul Rahman Marine Park
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)