Den 26. - Kuala Lumpur

Dnes jsme měli ubytování bez snídaně, takže bylo co včera samoobsluha dala. Čekalo nás asi 70 kilometrů do Kuala Lumpur z velké části stejná trasa, kterou jsme absolvovali od Batu Caves. Jenže opačným směrem. Včera mě pán z té malé ZOO obdivoval, že tady řídím. Hlavně tedy v Kuala Lumpur. Dnes jsem pochopil proč. Je to stále o plechy na autě a hlavně o zdraví motorkářů. To je často běs. Oni jedou všemi pruhy, ze všech stran. Podjíždějí, objíždějí, jezdí vedle sebe. Hrůza. Do toho řidiči aut taky jezdí zvláštně. Když zapnou blinkry, tak je často nevypínají.
Přežili jsme tu jízdu v kolonách ve zdraví. Dokonce jsme na první pokus našli i vjezd do parkoviště u hotelu. Bydlíme v úplném centru v hotelu Impiana. Povedlo se mi tu naší poslední noc v Malajsii koupit za asi 60% normální ceny. I se snídaní a parkovným v ceně.
Hotel je hned u vstupu do nadzemního chodníku - jako mají v Hong Kongu.

Tady je vylepšený i klimatizací. Chodby spojují důležté body v centru a vedou až k nákupní ulici Bukit Bintang. Tam jsme vylezli v mallu Pavilion KL, který vypadá uvnitř hodně honosně. Jsou tady opravdu hodně luxusní značky.

Odtud jsme prošli pár dalších už normálnějších obchodů směrem k vyhlášené ulici jídla - Jalan Alor. Večer by to asi bylo živejší, ale i tak byla nabídka pestrá.

Z jídleního lístku jsem si vybral polévku Bak Kut Teh.

Bylo v ní spousta vepřových žebírek. Ještě mi k tomu přinesli talíř rýže. Tohle už je jen půlka původní střední velikosti kotlíku. Pozdě jsem to vyfotil. Čtyřčlenná malajská rodina by odešla dosyta najedená. Ale přemohl jsem se a bylo to skvělé.

Do času možného přihlášení v hotelu ještě zbývala hodinka. Pokračovali jsme směrem k věži KL Tower. To je nejvyšší vyhlídka v Kuala Lumpur a je odtud vidět další dominanta Petronas Towers. I když ne v úplně ideálním úhlu.

První pohled na věž, zatím jen v odrazu

Cestou jsme zahlédli fotoauto

A to už je ona

Cena není úplně lidová - tuším 105 MYR. Ale jak jsme už ti téměř důchodci, dal nám mladík u pokladny sám od sebe seniorské vstupenky za 94 MYR. To stáří má i výhody.
Pohled na věže Petronas

Touhle kolonou jsme taky skákali

Mají tady vysunuté kostky se skleněnou podlahou. Je bezva, že se člověk může fotit sám i když i fotograf je na místě. Jedna kostka je s výhledem na Petronas, ta druhá už bez něj.
Letos ještě nebyly moje nohy. Takže 300 metrů nad zemí

V KL se mohutně staví, ale ta doprava za moc nestojí. Když to centrum budou dál zahušťovat, asi to lepší nebude.

Petronas máme asi 300 metrů od hotelu. Foto před příchodem do hotelu.

V podvečer jsme "museli" na věže do parku. Zase nadzemním chodníkem asi 200 metrů a za chvíli jsme byli v parku. A nebyl to špatný výhled.

Za tuhle fotku bez stativu (jen opřený o strom), i bez Photoshopu, se ani nestydím

Den 20. - Melaka a noční trh

Na osmou hodinu jsme měli zajištěný odvoz na letiště. Bez problémů jsme zvládli samostatné odbavení včetně nalepení štítku na zavazadlo a jeho zvážení. Prošli jsme i pasovou kontrolou. Sarawak, stejně jako Sabah, ji má na příletu a odletu i v rámci Malajsie. Tady není problém koupit si na letišti za téměř normální peníze pití. Pepsi a obyčejná voda stály dohromady asi 35 korun.
Kromě toho, že mi rozjivené dítě fláklo půlmetrovým plastovým krokodýlem do displeje notebooku, se už nic zvláštního nestalo. To bych ale v práci těžko vysvětloval.
Let Air Asia do Kuala Lumpur byl bezproblémový. Opět jsme si předem přikoupili jídlo. A znovu bylo výborné.
Chvíli jsme čekali na obsluhu u Europcaru, ale předání auta už proběhlo rychle.
Čekala nás asi 130 kilometrová cesta z velké části po placené dálnici do města Melaka. Tady to vypadá jak v Evropě, jen okolí dálnice má jiné stromy. Jízda byla úplně jiná než na Borneu. Tam se jezdilo pomalu a rozvážně, tady už se občas jezdí přes limit (110km/h). Dálnice byla zpočátku i čtyřpruhá a později měla pruhy tři. Předjíždělo se zprava i zleva. Mýtné stálo asi 16 MYR.
Hotel a parkoviště v obchodním centru města jsme našli na první pokus. I když ten hotel vlastně až na druhý pokus. V tom velikém komplexu jsou totiž hotely dva a my nejdřív dorazili na recepci toho druhého. Oba patří jedné společnosti Hatten. Bydlíme v 3*, který má dovětek Estadia hotel. Je to tady docela velké bludiště.
Tady je vidět ten kompex při pohledu z pevnosti, kam jsme později šli.

Památník nezávislost Malajsie

u něj stojí vojenská pidivozítka o velikosti trabantu (trochu přeháním)

Je tady pod střechou i osobní automobil prvního předsedy vlády Tunku Abdul Rahman, což byl takový malajský Atatürk

V centru jezdí spousta vyzdobených rikš. Na nich jsou zpravidla nejrůznější postavičky z animovaných seriálů a k tomu Hello Kitty.

Vstup do pevnosti

Vyhlídková vež s otáčecí plošinou, která je zároveň výtahem

Historický střed - náměstí s "orlojem"

Rostliny, které u nás rostou v květináčích v obýváku, tady slouží jako popínavé na fasádě.

Asi svatební foto

Na jedné ulici, nazývané "Harmony street", vedle sebe stojí hinduistická svatyně, mešita i čínský svatostánek. Nikdo nemá problém.

Nejzajímavější byl pro nás ten čínský. Je to prý nejstarší v celé Malajsii.
Tohle asi je úsporné provedení hřbitova po čínsku. Na jednotlivých destičkách jsou jména, na některých i fotografie

A tady je asi verze pro chudší

To už jsme se blížili k nejznámější zdejší ulici - Jonker street. Na ní každý pátek (tedy dnes) a sobotu večer probíhá slavný večerní trh. Přišli jsme ještě za světla kolem půl sedmé.
Většina stánků už byla připravena k prodeji.

Stánek "Sestav si vlastní čaj"

Tady jsme ochutnali mangový koktejl

Plněné knedlíčky nejrůznějších barev i obsahu

Tady jsem si dal místní specialitu - melounový džus.
To se udělá díra o malého melounu

Do ní se strčí ruční mixer a rozdrtí se vnitřek. Pak už jen dovnitř strčit brčko. Cena 10 MYR za kus.

Grilované dobrůtky se prodávají na kusy

Tohle je zajímavý špíz. To se do formy vloží něco (kousek párku, kuřete, ryba, kreveta) a zalije se křepelčím vajíčkem. Pak se pět kusů propojí špejlí a je špíz hotový k prodeji

Dokonale vyloupnutá celá dužina z kokosu

Večer se ty rikši rozsvítí a některé z nich mají instalovaný i hlučný zvukový systém

Cestou do hotelu ještě fotka makety potopené portugalské lodě