Norsko den 2. - Stavanger

Noční cesta vlakem na lehátku byla slušná. Jenom inzerované WiFi nic moc.
Běžně přidávám výhledy z letadla. Tentokrát tedy z vlaku při rozednění.

Do Stavangeru vlak přijel přesně podle jízdního řádu v 7:05. Na nádraží opět WC za 10NOK, tentokrát bezobslužné na karty

Hotel máme kousek od nádraží, takže jsme si tam na recepci odložili tašku do odpoledního check-inu. Naším dnešním cílem byla skála Preikestolen. Následovala asi kilometrová procházka do přístavu. U trajektu byly dva stolečky, kde dvě společnosti prodávaly autobusové výlety k hoře. Za 250 NOK na osobu jsme to koupili od společnosti Tide Reiser Ta má výhodu v jednom lístku na vše (včetně trajektu) a častější spojení.
V 8:00 odjezd trajektem (free WiFi), přestup na autobus a v 9:05 jsme byli na parkovišti u začátku trasy. Byl to první ranní spoj.
Převýšení je něco přes 300 metrů.

Cesta je většinou z velkých kamenů a podle této tabulky jim jí pomáhali budovat šerpové z Nepálu

Okolní příroda je hezká, všude zeleň a spousta jezírek a na pár místech rašeliniště.

Po čtyřkilometrovém výstupu (asi 1:40 hodiny se zastávkami) jsme uviděli tohle

Po chvíli aklimatizace sebrala manželka odvahu a šla ke kraji

Nahoře jsme se na hodinku natáhli a chytali sluníčko. Mezitím se stále zvyšovalo množství lidí na vrcholu. Těsně po poledni jsme zahájili sestup k parkovišti. Nejbližší autobus odjížděl ve 14:45. To už proti nám chodily davy turistů. Ještě další ležink u jezírka a chvíle čekání na příjezd autobusu na parkovišti (free WiFi).

Když odhlédnu od cenové úrovně (a jde to hodně těžko), tak mi Norsko zatím připadá jako téměř dokonalá země. Vše je upravené, vše funguje. Jen lidé jsou příslovečně seversky chladní. V amerických parcích, když se lidé potkají na cestě, tak se usmějí, prohodí pár slov nebo si alespoň řeknou "Hi". Tady jsem to párkrát zkusil, ale opětováno to bylo asi dvakrát. Pak už mě to přestalo bavit. Jen jsem občas odpověděl na něčí pozdrav.

Tak alespoň jeden příklad z autobusu, že zdejší dokonalost má také svoje limity.

Hodiny, které ukazovaly jiný čas. A u nich lísteček, že je potřeba přičíst hodinu. Ve skutečnosti bylo potřeba přidat jen 50 minut :-).

Už zbývalo jen koupit něco k večeři a jít se ubytovat do hotelu. Bydlíme v nejlépe hodnoceném zdejším hotelu Scandic Stavanger Park za 1340 NOK.

Norsko den 1. - Oslo

Když už poprvé letíme nízkonákladovou společností a nebudeme mít velká zavazadla (zvládli jsme to zhruba s 2x7kg při limitu 2x10kg), chtěl jsem si vyzkoušet i nízkonákladovou cestu na letiště. Tedy městskou dopravou. Pro nás je nejrychlejší spojení do centra vlakem. Ten měl kvůli rekonstrukci tratě očekávané zpoždění. Nasedli jsme v 9:35 a za necelých 25 minut dorazil vlak na Masarykovo nádraží. Odtud metro "B" a "A" a z nádraží Veleslavín autobusem 119. Úplně v pohodě za 70 minut zastavil autobus u Terminálu 2.

Letadla společnosti Norwegian mají na směrovkách významné severské (samozřejmě většinou norské) osobnosti.

Let byl hladký. Sedačky byly slušné, místa na nohy dostatek. Přistáli jsme přesně ve 14:30. Vlak do centra jel ve 14:43. Bohužel nám vlak o minutu ujel kvůli špatné čtečce v terminálu na jízdenky (cena 90 NOK za osobu). Dalším vlakem v 15:03 jsme dorazili do centra Osla. Bylo 15:35. Vnitřek nádraží působí až příliš betonově

Snaha o umístění tašky do boxu v úschovně na nádraží (50 NOK) neprošla, protože jsme neměli drobné a na karty tam snímač nebyl. Takže s oběma zavazadly směr Národní galerie. Ta je z nádraží asi 10 minut pěšky a s výjimkou pondělí má otevřeno nejméně do 18:00. Uvnitř je úschovna zavazadel zdarma. Vstupné 2x 50NOK.

Mně osobně se nejvíc líbily obrazy malíře J.C.Dahla. Z dálky to nejsou obrazy, ale téměř fotografie.

Detail pravého spodního rohu

V galerii byl Picasso i Paul Cézanne

Již tradičně nezbytná japonská výprava

Nejslavnějším norským malířem je Edvard Munch. Jeho obraz Výkřik je jedním z nejdražších obrazů na světě

Dalším cílem po galerii byl Frogner park. Ještě chvíli nám platil lístek z letiště, tak jsme se kousek svezli tramvají číslo 13. Zbývajích pár stanic tramvají 12 už jsme došli pěšky. Cestou už to ale chtělo občerstvení. Zavřel jsem oči a koupil výborný koláč za raketovou cenu.

Frogner park je rozsáhlý krásně zelený areál, který obsahuje monumentální dílo stovek soch Gustava Vigelanda.
Nejfotografovanější je tenhle vzteklý chlapeček

Pan Vigeland byl trochu kontroverzní osoba. Jeho obdiv k nacistům se tu taky dá najít

Tady je asi vysvětlení proč Norové tak "rádi" odebírají děti. Možná si myslí, že to takhle v domácnostech vypadá

Cestu zpátky k nádraží, přesněji k Národní opeře už jsme pěšky nechtěli. To znamenalo koupit lístky v automatu (2x30 NOK) a necelých deset stanic. Nenašel jsem volbu počtu lístků. Takže jsem koupil jeden a ten druhý jsem musel platit jinou kartou. Tu původní systém odmítal.

Vystoupili jsme u Hlavního nádraží (Oslo S)

a k Opeře došli pěšky. Budova umožňuje pohodlný výstup na střechu a je zároveň i vyhlídkou

Vlevo nahoře je vidět skokanský můstek na Holmenkollenu

Nám zbývaly necelé dvě hodiny do odjezdu vlaku směr Stavanger. Na nádraží jsme našli free WiFi a hledali něco k jídlu a pití za normální cenu. Všude cenová úroveň jak na letišti. Našli jsme alespoň supermarket Rimi. Po chvíli hledání jsme za sloupem našli na místní poměry levnou vodu za 8,90NOK. Jinak nic pod 20NOK nebylo. Coca Cola stojí kolem 29NOK. U pokladny k tomu ještě připočetli vratnou zálohu 2,50NOK za plastovou láhev.
Platba za WC (10 NOK za osobu) už jenom umocnila úplně jiný svět.
Pro srovnání průměrná hrubá mzda je v Norsku druhá nejvyšší na světě a je 6x vyšší než u nás . Zároveň ale
po zdanění a započtení parity kupní síly je norský náskok "jen" 40%.