04 září 2011

Den 18. (4.9.2011) - Istanbul

Plán :
Užívat si

----------------------------------------------------------------
Realita :
Spalo se nám dobře. Už jsme nemuseli pospíchat, takže na hotelovou snídani jsme dorazili kolem 9.hodiny. Byla slušná.
V plánu jsme měli naši zdejší poslední TOP atrakci - Basilica Cistern (Yerebatan Sarnıcı). Rodina rozhodla, že pak chtějí do Grand bazaru.
Návštěvu historické podzemní zásobárny vody považuji za jednu z nejhezčích věcí, kterou jsme v Turecku viděli. Je to trochu tajemné. krásně nasvícené, přiměřeně turistů a v letním horku osvěžující. Cena 10TL je proti jiným památkám skvělá. Protože je uvnitř přítmí, chtěl jsem udělat fotky se stativem. Bylo mi jasné, že to asi bude problém, takže jsem se snažil trochu schovat ve sloupoví. Bohužel přišel zřízenec a slušně mi vysvětlil, že stativ není povolen. Ještě jsem stihnul odpálit jedinou fotku s dlouhým časem a dělal přitom hloupého, že nerozumím co chce. Pak jsem si fidlátka zabalil a musel spoléhat jen na foťák položený na batohu.
Přesto snad některé fotky nejsou úplně zlé.









Následoval výlet ke Grand bazaru. Jinak se to totiž nedá nazvat. Hlavně, že jsem si předem zjistil a poznamenal, že tam mají v neděli zavřeno. Nebyli jsme sami kdo dorazil k zavřené bráně. Jak poznamenal jeden starší, stejně překvapený, Američan, tak alespoň ušetříme. Znamenalo to pružně aktualizovat program. Manželka ještě našla další zajímavou mešitu kousek od nás. Byla to Tulipánová (Laleli), kterou prý postavil slavný architekt - "mešitář" v barokním slohu. Cestou jsme se dostali i k blešímu trhu.
Cestou zpět jsme procházeli kolem hotelu Hilton. Okolní obchody se naprosto přizpůsobili rusky mluvící klientele. První oslovení bylo většinou v ruštině. Nápisy obvykle anglicko - ruské. Bylo jasné, že místní kousky nejsou určeny pro naší kapsu.
K obědu jsme dali grilované kuře. K němu rýži, fazole, chleba. Já jsem chtěl navíc ochutnat papriky plněné masovou směsí s rýží v rajčatové omáčce. Protože podobný recept v rodině vaříme. Byly dobré a i chuťově hodně podobné těm našim. Takže možná máme mezi předky nějakého Turka.
Vrátili jsme se do našeho hotelu kolem čtvrté odpoledne. S manželkou jsme se ještě vypravili na poslední nákupy. Pořád ještě chyběla nějaká výjimečně pěkná kožená bundička. Hned vedle hotelu máme dvě prodejny. V jedné z nich se odpovídající kousek nacházel. Ale nechtěli jsme nákup uspěchat. Takže jsme si to namířili směr Galatský most a pak Egyptský bazar. V okolních uličkách moc obchodů s kůží otevřeno nebylo.
Cestou jsme koupili pár drobných dárků. Při návratu k hotelu proběhlo druhé kolo výběru a zkoušení. Objevil se navíc další model. Takže to manželka měla ještě složitější. Pan majitel nám za věrnost obchodu nabídl slušnou slevu. Já jsem po chvíli naznačil, že další sleva by kladnému rozhodnutí pomohla. Pan majitel slevil ještě trošku a manželka spokojeně souhlasila. Takže z letošního plánu máme splněno vše podstatné.
Zítra odjíždíme ve 12:15 na letiště a v 19:10 bychom měli přistát v Ruzyni.

Žádné komentáře:

Okomentovat