Den 18. - národní park Bako II (aneb jak jsem vysvobodil manželku)

Tak jsme přežili první noc. Bylo to náročné. Ventilátor na stropě zajišťoval cirkulaci vzduchu v místnosti. Jeho ochlazení bylo jen díky nočnímu poklesu teplot. Mně stejně bylo celou noc vedro, ženě vadil ten nárazový proud vzduchu od ventilátoru. Takže se zavrtala do povlaku a krk si obalila šátkem, aby nenastydla z průvanu. Moc do růžova se tedy nevyspala.
Možná i proto vyměkla a ráno, i přes její původní závazek, šla pod sprchu.

Nejprve jsem ale sám vyrazil na obhlídku okolí hned za úsvitu. Byl odliv, tak se fousaté prase klidně páslo na pláži

A normálně nepřístupná skála byla dostupná suchou nohou.

Stav hada 5.4. 7:01

Bako je nejlepší park na Borneu

Společně jsme se po snídani vydali na další asi kilometrovou trasu T.Delima. Opět vede přes prales k pobřeží a také tam je šance na nosaté opičky.

Rostiliny si vesele rostou i na střechách chat

Ještě v táboře jsme zahlédli skupinu makaků. Poslední druh opic, které jsme tady ještě nepotkali. Prý jsou drzé a kradou věci z chat. Musí se kvůli nim zavírat okna a dveře.

Všude je tady krásně zeleno. Ta vysoká vlhkost je životodárná.

Dorazili jsme k mangrovníkům na pobřeží.

Opice jsme zahlédli jen vysoko v korunách. Měly tady i mladé a tak zmizely v porostu.

Našli jsme ale vyplaveného ostrorepa, který je považovaný za živoucí fosílii

Byly tady i masožravé rostliny

Rostliny se brání už od mládí.

Voda tady mívá zlatohnědý nádech

Při cestě zpět jsme pozorovali příliv. Pod námi se to hemžilo lezci. Zvláštní obojživelnci se snažili uniknout rostoucí hladině moře

Stav hada 5.4. 11:31.

Evidentně to není moc akční živočich. Pořád na jedné větvičce. Já mít takhle hlavu dva dny ve vodorovné poloze bez opory, asi by mě bolelo za krkem :-).
Do cesty se nám zase připletl jeden opičák

Po poledni jsem u chaty zahlédl krásnou vážku

Kolem chaty nám na stromech pobíhaly opice a rangeři tam chodili se skupinkami turistů.
Manželka se šla kolem druhé odpoledne natáhnout. Byla unavená z toho vedra. Měla hrůzu z další noci strávené v chatě. Protože mám ženu rád, vyběhl jsem zjistit kdy odjíždí poslední člun zpět do civilizace. Bylo 14:40. Za pět minut jsem vzbudil manželku s tím, že v 15:00 musíme být u přístaviště asi 500 metrů od chaty. Žena v polospánku, ale šťastná, během 3 minut rychle zabalila všechno do tašek. Vrátil jsem klíče od chaty a člun jsme stihli.
V přístavišti jsme našli naše auto a vrátili se do klimatizovaného hotelu.
Žena hned ocenila jeho dokonalou čistotu, ke které předtím měla drobné připomínky.

V podvečer jsem šel na lov - tentokrát jsem si nechal zabalit jídlo v "HongKong noodle" restauraci. Při té příležtosti jsem si prošel čínskou čtvrť, která je hned ve vedlejší ulici od našeho hotelu LimeTree.
U vjezdu do ní je brána a před ní bílá kočička

Den 17. - národní park Bako I

Následující dvě noci strávíme v národním parku Bako. Už včera jsme se dobře připravili na to, že tam není dostupný internet přes WiFi. V prodejně jsme ověřili že v Bako NP není problém s dostupností internetu přes SIM kartu, kterou máme. Dokoupili jsme tedy balíček 2GB za 10 MYR na 7 dnů. Jak se ukázalo následně, tak ostatní poskytovatelé tady prý pokrytí mají. Ten náš (Celcom) má funkční jen telefonování :-(. Takže smůla.

Tyhle dvě noci jsou největším dobrodružstvím naší letošní dovolené. Jedná se o místo, kam se nedá dostat po souši, je potřeba přejet lodičkou.
Upozornění na krokodýly hned u přístaviště už zavání divočinou

Čluny jezdí nepravidelně podle naplněnosti a cesta trvá zhruba 30 minut.

Uvítací výbor v čele s divokým prasetem

Naštěstí jsme jeli v době kdy nebyl odliv. Pak se totiž lodičky do přístaviště nedostanou. Musí se vystoupit do moře a po svých.

Na recepci jsme odevzdali papíry na ubytováni. Bylo asi jedenáct a pokoje jsou připrvené až od dvou. Dostali jsme první instrukce, které treky jsou funkční a že na žádné pláži není z bezpečnostních důvodů (krokodýli ?) dovoleno koupání. Uložili jsme si bágly do úschovny a vyrazili na první obhlídku a trek. Hned kousek od headqurteru, jak tomu říkají, je samostatný strom. U něj byli lidé a něco fotili. Zvědavost nás tam také přivedla. Prý had. Tak jsme chvíli museli hledat. Zelená barva se v podobně zelené docela ztrácí.
Má to být nějaká zmije (asi green pit viper), která v případě uštkutí dává postiženému maximálně 3 hodiny naděje na záchranu (říkali to tam ti turisti). I když tady to není až tak dramatické. Rozhodně je ale jedovatý.

Poloha hada 4.4. 11:24

To je takové optimistické zahájení. Když tohle žije kousek od jídelny, co za potvory musí být v té džungli.
Jak tady ty dva dny a dvě noci přežijeme.
I přesto jsme se sami vydali na jednu z kratších tras s označením T.Paku. Je na ní možné zahlédnout nosaté opice. Má délku 800 metrů a odhadovaný čas jedním směrem je 1 hodina. A v té džungli to není daleko od pravdy. Ve zdejším podnebí stačí jít i po rovině a můžu si ždímat tričko. Na cestě je navíc mnoho schodů, kamenů a kořenů.
Ale nejdřív jsme šli kolem mangrovů. U nich byly krásné stříbrnočerné opice

Už na stezce jsme zahlédli skupinu turistů, kteří pozorovali dalšího hada. Ten byl hned u cesty. Byl trochu větší a měl světlejší barvu

Některé stromy mají nebezpečně pichlavé větve. Jejich trny jsou ostré jak žiletky nebo špičaté jak jehly. Případně kombinace obojího

Při odlivu vylézali malí krabi s jedním klepítkem a sváděli souboje o území

I nosatá opice se objevila v koruně

Po těch předchozích nebezpečích jsou potenciálně padající kokosy ten nejmenší problém

Poloha hada 4.4. 15:41

Následovalo ubytování. Při objednávání jsem vybral to nejlepší, co se v parku nabízí. Chatu "Forest Lodge Type 6", která má dvě samostatné místnosti i s příslušenstvím. Společná je jen veranda. Chatu jsem pro jistotu objednal celou. Ať si manželka může vybrat tu lepší polovinu. Obával jsem se, že ubytování nemusí úplně splňovat její představu o hygieně a čistotě obecně.
Cena na 2 noci pro kompletní chatu byla asi 900Kč (150 MYR), což je za komfort výběru pakatel. Žena prohlédla obě místnosti a po nelehkém zvažování zvolila pravou polovinu chaty.

Současně pronesla něco ve stylu, že raději bude špinavá, než aby se v naší útulné koupelně myla.

Lednička v tomhle prostředí dostává zabrat, ale uvnitř chladí spolehlivě

Tady je vidět kde spí manželka a kde já. Pro podobné případy si vždycky sebou veze staré povlečení, které použije jako spacák.

V podvečer jsme šli udělat ještě jednu obhlídku. Zase jedna nosatá opička

Pidikrabíci, kteří vytvářejí jednu kuličku za druhou

Roztomilé divoké prase si z přítomnosti turistů nic nedělá

Poloha hada 4.4. 17:18

Jak jsme zjistili následně, máme na stromě přímo u naší chaty jednu z největších atrakcí. Létajícího lemura. Je vysoko v koruně. Nejdříve jsme ještě ve dne u naší chaty viděli skupinu turistů, která nám ho ukázala

A pak k nám po setmění opakovaně chodili rangeři s výpravami, svítili a snažili se ho rozpohybovat

Jak se nakonec ukázalo při prudkém osvětlení, ti lemuři jsou dva. Takže matka s mládětem.

---------------
Uveřejněno dodatečně po návratu z NP Bako