23 března 2019

Den 5. - návrat do Izraele a ochutnávka Jeruzaléma


Ranní foto našich chaloupek pod horami



Očista solárních panelů


Po snídani jsme se spolu s Milanem nechali rychle odvézt zpět k autům a rozloučili jsme se. Milan jel směr Amman, odkud v sobotu odlétá zpět do Prahy. My jsme si to namířili na opačnou stranu. Hned za výjezdem z vesnice stál stopař s velkým báglem. Poprvé za celé naše cestování jsme někomu zastavili. Byl to Čech :-). Jak jsme se po cestě dozvěděli, tak ho živí show na slackline. Je to skupina tří mistrů ČR, která předvádí své umění ve světě. Ve Wadi Rum se jich sešlo na procházky nad propastí celkem dvanáct. A teď se rozjíždějí jednotlivě domů. Vysadili jsme ho u autobusového nádraží a za rohem jsme vrátili auto. Bez problémů nás odvezli zpět na hranice. Chtěli 7JD, dal jsme jim 10JD a byli jsme spokojení všichni.

Přechod hranic zpět do Izraele byl časově trochu delší, ale žádná komplikace se nestala.



V 10 hodin jsme nasedli do zaparkovaného auta a vyrazili směr Jeruzalém. Nejprve krásná čtyřproudá dálnice, později se z toho stala jen obyčejná dvouproudá.
Značka s izraelskou antilopou obohatila sbírku


Při krátké zastávce jsme si všiml jak nám motýli barevně obohatili přední masku


Navigace nás vedla přes Západní břeh Jordánu, tedy přes palestinská území. Silnice mezi městy jsou všechny pod izraelskou kontrolou. Ale městečka a vesnice mohou mít lokální palestinskou správu - jedná se o tzv. zónu "A" podle dohod z Osla. Do zóny "A" nesmějí Izraelci vstupovat. Auta z izraelských půjčoven tam nemají platné pojištění.


Cestou z Eilatu do Jeruzaléma jsme projeli asi dvě kontrolní stanoviště, ale vše proběhlo hladce. Auto nám neprohledávali, stačilo zdálky ukázat pasy.
Navigace nás provedla městem až do ubytování - National Hotel v arabské čtvrti. Je to kousek od vstupu do Starého města.
Hned jsme vyrazili do ulic.




Od 15:00 zde probíhá každý pátek procesí po Ježíšově cestě. Jmenuje se to Via Dolorosa.


Když jsme doběhli konec, tak nebylo vidět začátek :-(. V úzkých uličkách předbíhat nejde.


Tak si manželka sáhla na kámen, kam sahali turisté z výprav. Je to místo proběhlo páté zastavení Ježíše.


Šli jsme směrem ke Zdi nářků a pozorovali děj.










Když vidím tu ortodoxní mládež, tak si říkám, co z nich asi tak může vyrůst. Ortodoxní židé mají nejvíc dětí, často nic nedělají, nechodí do normálních škol a dostávají za čtení svatých knížek od státu sociální dávky. Izraelská armáda už má kvůli tomu problém sehnat dostatek lidského materiálu.


Dnes měli židé svátek Purim (údajně veselý), tak se u Zdi objevovali i různí exoti





Vylezli jsme ven z hradeb a tam je známá měšita Al Aksá. Mimochodem, jak teď na Novém Zélandu zavraždil jeden Australan 50 muslimů, tak v téhle mešitě má Austrálie taky historickou stopu. Jiný magor od protinožců chtěl mešitu Al Aksá zapálit v roce 1969. "Podařilo" se mu zničit tisíc let starou kazatelnu.


Sluníčko zapadlo a byla nám docela zima. Otočili jsme to tedy zpět do Starého města. Koupili si k večeři výborný falafel a grilované kuřecí maso v pita chlebu. Několik druhů salátů a tahini omáčka navrch vše výborně doplnila. To je ten krámek, kde nás obsluhovali samí mladí kluci.


Pekárny jsou na každém rohu


V tomto krámě měli výjimečně napsané ceny. Jen je problém, že ten text je pro nás nerozluštitelný.


Žádné komentáře:

Okomentovat