Plán :
Dnes většinou cesta po dálnici, snad tedy trochu řidičského odpočinku
park v městě Adana
jeskyně u města Kizkalesi, možná stihneme i hrad na ostrově a první koupání ve Středozemním moři
View 2011-08-27 - Gaziantep - Kizkalesi in a larger map
Ujetá vzdálenost : 380 km
Doba jízdy : 4,5 hod
Ubytování : Rain Hotel, Ahmet Erol Cad No.13 Kizkalesi, Kizkalesi, 70€ (booking.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešní spánek i díky klimatizaci byl příjemný. Na snídani jsme byli úplně sami. Podávala se v krásných podzemních kamenných prostorech.
Hned jsme se zabalili a odešli na parkoviště. Prvním úkolem bylo dobít dálniční KGS kartu. Nevěděl jsem kolik budem potřebovat ani kolik nám na ní zůstalo kreditu. Ono to sice na dálničních snímačích píše kolik se utratilo a kolik zbývá. Jenomže turecky a tak nevím které číslo je které. Věděl jsem, že buď 5 nebo 7 TL. Bylo potřeba najít čerpačku Shell. Ty jediné kromě vybraných bank karty dobíjejí. První Shellka dobíjecí zařízení neměla, druhá už ano. Nechal jsem tam připsat 20TL abych měl jistotu až do Istanbulu. Jak se ukázalo, tak asi úplně zbytečně. Ramazan se blíží ke konci, Součástí tohoto období jsou další svátky. Snímač u vjezdu na dálnici byl přelepený papírem s nějakým nápisem. Řidič vozu před námi tam ani kartu nepřikládal. Říkal jsem si asi mají rozbitý snímač. Na další mýtné bráně se situace opakovala. Zase papír na terminálu. Teď už jsem si všimnul nějakých čísel. Pravděpodobně ode dneška (27.8.) až do 4.září se asi v Turecku jezdí zadarmo i na placených úsecích. Tak jsme Turkům jejich dálniční systém trochu zasponzorovali.
Gaziantepem se dnes dalo projet bez komplikací. Dostali jsme se opět na krásnou šestiproudou dálnici. První zastávkou bylo město Adana. Manželka objevila na internetu fotografii parku kde je velká zeměkoule. Kromě nic moc zeměkoule v krásně udržovaném parku s mnoha vodotrysky jsme našli něco mnohem krásnějšího. Šestiminaretovou mešitu dostavěnou v roce 1999. Takže moderní, ale zároveň orientálně krásnou a dočervena laděnou. Byli jsme tam téměř sami. Koberec úžasně měkký. Jen se natáhnout.
Ve venkovní teplotě kolem 37 stupňů jsme se celí splavení vrátili do auta. Potřebovali jsme doplnit zásoby tekutin. Zaparkovali jsme poblíž prodejny Migros. Stali jsme se očitými svědky druhé dopravní nehody tady. První byla včera v Gaziantepu a byl to nárazník na nárazník. Tady to odnesly taky jen plechy. Auto jednoucí před námi zastavilo napříč za jiným vozem. Jeho řidič se ale vůbec nepodíval do zrcátek a nacouval mu do boku.
Naše cesta dál už vedla do hotelu v městečku Kizkalesi. Je to příjemné přímořské místo kde jsou sice hotely, ale není tu ještě přelidněno. Po asi hodince odpočinku na pokoji jsme odjeli k 6 kilometrů vzdáleným jeskyním - pekelné a nebeské. Ta nebeská je volně přístupná. Ale do pekla se musí koupit lístek. Obě to jsou velké díry do země. Něco jako naše Macocha. Pekelná jeskyně je podstatně menší a světlo sotva dosáhne dna. Takže ten pohled dolů je tajemný až nepříjemný . Největší úspěch měl ale u rodiny místní velbloud. Syn i manželka se museli projet. Jedna jízda 10TL. Byl to krasavec.
Pak už návrat do Kizkalesi a na pláž. Bylo asi kolem páté odpoledne a někteří lidé už odcházeli. V ceně pokoje máme i lehátka se slunečníkem, takže jsme toho využili. Moře bylo nádherně teplé
(bývá tady běžně 27 stupňů), s jemným pískem na dně. Pomalu se svažovalo a lidí v moři bylo méně než jsem čekal.
Přímo naproti pláži je hrad umístěný několik stovek metrů v moři.
Kolem několik atrakcí typu padák nebo jízda na banánu za motorovým člunem a výlety k mořskému hradu.
Na pláži jsme byli skoro dvě hodiny. Pak už jen večeře a návrat do hotelu. Pokoj je velice slušný s klimatizací a balkónkem. Takže manželka mohla trochu vyprat a pověsit prádlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat