Na cestě jsme neměli žádnou plánovanou atrakci. Takže jen krátké zastávky na občerstvení.
Po asi sto kilometrech jsme se chtěli osvěžit zmrzlinou a studeným pitím.
Malá samoobsluha měla kromě běžného sortimentu i stonky s poupaty (asi nějaký zázvor)
Měli tady spoustu balení oloupaného česneku
Koupili jsme si skvělou zmrzlinu (thajskou) - kokosovou s kousky kokosu uvnitř. A já jsem si vyzkoušel místní populární nápoj Sarsi. Hned první doušek mí dal vzpomenout na americký root beer (fuj). Naštěstí to bylo alespoň studené.
Pak se u silnice objevilo stádo opic - vypadaly jako makakové vepří, které jsme viděli na Borneu.
Zastavilo i auto v prostiměru a naházeli jim spoustu jídla.
Už kousek před cílem byly stánky s haldami ananasů
Tahle paní nám prodala ten největší kousek.
Hotel jsme měli od 15:00 a tak jsme hodinu strávili v "centru" města Pekan. Manželka si koupila zvláštní vykrajovátka, která použije na vánoční cukroví.
Jinak nic mimořádného co se týče obchodů. Snad jen prádelna a v ní pytle s vypraným prádlem popsané jmény. Asi se tady všichni znají.
Pekan je jedno z malajských královských měst. Je jich devět, stejně jako částí kontinentální Malajsie. V každé z nich vládne sultán, král nebo nějak jinak nazvaný vládce. Ti se jednou za 5 let sejdou a ze svého středu vyberou reprezentanta celé Malajsie.
Tady je zdejší sultán s manželkou na slavobráně u vjezdu na most.
Když jsme v králvském městě, logicky bydlíme v tom nejlepším místním královském hotelu Royal Ancasa.
Odpoledne proběhl ležing, protože máme před sebou poslední týden dovolené. Na odpočinek už nebude moc prostor.
Žádné komentáře:
Okomentovat