Dnes jsme poprvé na Islandu spali v hotelu. Čekal jsem tedy trochu bohatší snídaňovou nabídku. Ale byla to spíše kontinentální varianta (chléb, džus, ovoce, šunka, sýry, jogurt). Vajíčka nebo nějaké klobásky asi nejsou typické. Ale špatná snídaně to určitě nebyla.
Naše trasa procházela z Akureyri přes poloostrov Vatnsnes do městečka Holmavík na začátku severozápadních fjordů. Trasa zhruba 400 kilometrů dlouhá vedla zhruba ze čtvrtiny po cestách bez asfaltu. Tady se ukazuje výhoda našeho obřího auta a jeho velkých kol. Průjezd zvládáme poměrně pohodlně i při rychlosti 70 - 80 km/hod. Občas vidíme ty i10 a podobná pidiauta plazící se mimo asfalt sotva poloviční rychlostí.
Viděli jsme na vlastní oči, že i tyhle hlinité silnice pečlivě udržují.
Po zhruba sto kilometrech přišla první zastávka - skoro dvě stě let starý dřevěný kostelík Vidimyrakirkja. Je postavený z travních drnů.
Krajina se opět změnila. Dostali jsme se do úrodnější části kde jsou vidět políčka a krásně zelená tráva. Voda tady nikde není problém.
Pak následovala zajížďka ze silnice 1 na poloostrov Vatnsnes. Cílem byl nosorožec, případně slon. Podle toho kdo má jakou představivost. Je to krásný přírodní kamenný útvar v moři.
Měli jsme štěstí na odliv a mohli jsme až k němu. Překvapilo mě kolik tady na konci světa bylo lidí. I přesto se povedla fotka jen s pár hlavami navíc. To uprostřed je manželka.
Dolů vede poměrně strmá cestička. Naštěstí nám nepršelo a hlína neklouzala.
Na opačné straně poloostrova je místo kde se usadili tuleni.
Nezbytná značka
Kachny už vyvádějí mladé
NA Islandu je po ovcích nejčastějším velkým živočichem kůň. Jsou jich v ohradách desetitisíce. Jak jsem hledal důvod, tak je chovají nejen pro krásu a jízdu. Ale je tady i masný koňský průmysl zejména na vývoz.
Není to škoda ?
Ti koně jsou zvláštní historicky zkřížené plemeno původně z norských (vikingských) zdrojů. Údajně má existovat už tisíc let zákon zabraňující dovozu nových koní na Island. Dokonce prý už se nemůže zpět vrátit ani kůň, který Island opustil.
Nocujeme v městečku Holmavík. Je to naše jediné ubytování bez snídaně. Ale je tady výborně vybavená kuchyňka. Mají tady plno - všechny čtyři návštěvnické pokoje jsou obsazené. Je to také první místo na Islandu kde neberou karty. Hned ve vedlejší budově (banka) je bankomat, tak nebylo problém vybrat hotovost. Poplatek za výběr provozovateli bankomatu 200 ISK (40Kč). Vybíral jsem 20000 ISK debetní kartou Equa, kde je výběr v zahraničí jen za 9Kč. Zbylo mi skoro 4000 ISK. Pokusíme se je uplatnit někde v supermarketu. Všechny benzínky jsou zatím automatické jen na karty.
Naše trasa procházela z Akureyri přes poloostrov Vatnsnes do městečka Holmavík na začátku severozápadních fjordů. Trasa zhruba 400 kilometrů dlouhá vedla zhruba ze čtvrtiny po cestách bez asfaltu. Tady se ukazuje výhoda našeho obřího auta a jeho velkých kol. Průjezd zvládáme poměrně pohodlně i při rychlosti 70 - 80 km/hod. Občas vidíme ty i10 a podobná pidiauta plazící se mimo asfalt sotva poloviční rychlostí.
Viděli jsme na vlastní oči, že i tyhle hlinité silnice pečlivě udržují.
Po zhruba sto kilometrech přišla první zastávka - skoro dvě stě let starý dřevěný kostelík Vidimyrakirkja. Je postavený z travních drnů.
Krajina se opět změnila. Dostali jsme se do úrodnější části kde jsou vidět políčka a krásně zelená tráva. Voda tady nikde není problém.
Pak následovala zajížďka ze silnice 1 na poloostrov Vatnsnes. Cílem byl nosorožec, případně slon. Podle toho kdo má jakou představivost. Je to krásný přírodní kamenný útvar v moři.
Měli jsme štěstí na odliv a mohli jsme až k němu. Překvapilo mě kolik tady na konci světa bylo lidí. I přesto se povedla fotka jen s pár hlavami navíc. To uprostřed je manželka.
Dolů vede poměrně strmá cestička. Naštěstí nám nepršelo a hlína neklouzala.
Na opačné straně poloostrova je místo kde se usadili tuleni.
Nezbytná značka
Kachny už vyvádějí mladé
NA Islandu je po ovcích nejčastějším velkým živočichem kůň. Jsou jich v ohradách desetitisíce. Jak jsem hledal důvod, tak je chovají nejen pro krásu a jízdu. Ale je tady i masný koňský průmysl zejména na vývoz.
Není to škoda ?
Ti koně jsou zvláštní historicky zkřížené plemeno původně z norských (vikingských) zdrojů. Údajně má existovat už tisíc let zákon zabraňující dovozu nových koní na Island. Dokonce prý už se nemůže zpět vrátit ani kůň, který Island opustil.
Nocujeme v městečku Holmavík. Je to naše jediné ubytování bez snídaně. Ale je tady výborně vybavená kuchyňka. Mají tady plno - všechny čtyři návštěvnické pokoje jsou obsazené. Je to také první místo na Islandu kde neberou karty. Hned ve vedlejší budově (banka) je bankomat, tak nebylo problém vybrat hotovost. Poplatek za výběr provozovateli bankomatu 200 ISK (40Kč). Vybíral jsem 20000 ISK debetní kartou Equa, kde je výběr v zahraničí jen za 9Kč. Zbylo mi skoro 4000 ISK. Pokusíme se je uplatnit někde v supermarketu. Všechny benzínky jsou zatím automatické jen na karty.
Žádné komentáře:
Okomentovat