16 června 2018

Den 9 : Rehabilitace zlatého trojúhelníka


Na dnešek jsme neměli už nic důležitého. Protože dopoledne mělo být rozumné počasí bez deště, dali jsme ještě jednu šanci gejzíru Strokkur a vodopádu Gullfoss z prvního dne. Tehdy nám pršelo a nic nebylo pořádně vidět. Měli jsme to kousek - asi 60 kilometrů z hotelu. Přijeli jsme brzy kdy tam ještě nestačily dorazit výpravy. A bylo opravdu to mnohem lepší. Gejzír soptil jak o život a ve sluníčku je to jiné.


Manželka opět slouží jako měřítko


Stejně tak dopadl Gullfoss. Byly vidět okolní hory a za nimi i ještě kompletně zasněžená náhorní plošina.


Už na ní pustili - na cestu F35 auta. Ale jen takzvaná mountain vehicles. Něco jako tohle.


Gullfoss jsme si v klidu prohlédli ze všech možných míst.


Po asi třiceti kilometrech následovala druhá a poslední návštěva termálního bazénu. Tentokrát Gamla Laugin (Secret lagoon). Tam nás na recepci obsluhoval Čech a jeho partnerka dělá plavčici. V bazénu nebylo moc lidí a voda příjemně teplá


Dokonce tady mají i malý gejzír a čmoudíky



Energii ze země využívají k pěstování rajčat ve sklenících


A už nám zbývala jenom návštěva Reykjavíku. Tam bylo jasné, že má a bude pršet. Zaparkovali jsme kousek od centra a nasadili ponča.


Nejvyšší dominantou města je chrám Hallgrímskirkja




A šli jsme do turistického centra.


Dnes (16.června) se hrál historicky první zápas Islandu na mistrovství světa ve fotbale od 13:00.


Na některých obchodech byly podobné cedulky. Je to pro ně svátek.



A Islanďané zvládli s Argentinou remízu 1:1. A vzápětí se na dosud poloprázdných ulicích objevily davy lidí z nejrůznějších barů a hospod.



I punčochy s papuchalky se dají koupit


Manželka chtěla ještě vidět místní palác kultury - Harpa. Ten má zajímavou architekturu zvenku i zevnitř.





Podobní podvodníci jsou asi všude na světě


Vstup do pěší zóny


Ještě jsme se zastavili dobrat palivo. Tak jsem toho našeho přerostlého kamaráda troch umyl. Abych předešel nějakým nepříjemným příplatkům za znečištění. bylo to poprvé kdy jsem vracel auto alespoň trochu umyté.


Celkem jsme za devět dnů najeli 3025 kilometrů. Průměrná spotřeba mě docela mile překvapila. Palubní počítač ukazoval 8,8. Při přepočtu podle natankované nafty to vyšlo na 8,58 litru.
Vrácení auta v půjčovně proběhlo naprosto bez problémů. Takže snad ty dva miliony po mně nebudou chtít.

Naše islandské putování končí. Bylo to skvělé. Viděli a zažili jsme toho opravdu hodně.




Žádné komentáře:

Okomentovat