Den 7 : Ptáci, ptáci a zase ptáci

Dnes byla snídaně velice slušná. Dokonce byly i vafle s javorovým sirupem. Vůbec to naše zdejší ubytování je moc příjemné. Není divu, že mají obsazeny všechny pokoje.
Hlavním důvodem proč jsme dělali ten dlouhý zájezd na severozápad byly útesy Látrabjarg. V tomto období je ideální doba vidět miliony ptáků hnízdících na zdejších útesech. Hlavním magnetem jsou překrásní a roztomilí papuchalkové. Zároveň je Látrabjarg i úplně nejzápadnější místo Islandu i Evropy. Před pár lety jsme byli i na nejzápadnějším kontinentálním bodě v Portugalsku.
Čekala nás cesta asi 60 kilometrů po většinou nezpevněné cestě, jak je v těchto končinách zvykem. Dnes jsem si pro jistotu zapnul i pohon 4x4. Prašná "silnice" byla místy docela rozbitá. Naštěstí nám nepršelo a dokonce i sluníčko občas svítilo. Jen vítr zlobil. I když 40-50 kilometrová rychlost tady není nic mimořádného. Teplota vzduchu kolem 7 - 8 stupňů.

Od parkoviště jsme šli podél útesů asi 2,5 kilometru daleko a stále do kopce. Pořád jsme zkoumali okraje útesů. A zdaleka jsme nebyli sami. Nejčastějšími návštěvníky jsou fotografové s příslušnou výbavou. Davy lidí naštěstí v takto odlehlém místě nejsou.

Papuchalkové v klidu sledují okolí a nechají se pohodlně fotit. Když je tedy člověk objeví.

Hnízdí tady i další druhy

Tady je asi vidět dvojici ještě sedící na vajíčku. Oni mají skutečně jen jedno. A poctivě se střídají. Takže se nedá říct jestli sedí máma nebo táta.

Manželka už taky nasadila profesionální přístup plížením vpřed

Tihle elegantní černobílí ptáci se anglicky jmenují razorbill (česky alka malá)

Na útesech je obsazený každý kousek kde se dá sedět nebo dokonce ležet.

Důkaz, že se nacházíme na nejzápadnějším místě

Po papuchalcích následoval přejezd na červenou pláž (Rauðisandur Beach). Je to od útesů maximálně 10 kilometrů vzdušnou čarou, ale museli jsme ujet kolem 50 kilometrů. Manželka si ještě musela vyzkoušet pláž a teplotu moře.

Při zpáteční cestě už jen foto uvízlé lodi. To je vůbec první ocelová loď na Islandu. Vyrobená v roce 1912. Jednou se jim dostala na břeh a teď je z toho atrakce.

Do dnešního odpoledne jsme zatím najeli 2085 kilometrů.
Po návratu proběhlo venkovní sprchování.