Den 6 - na Palermo !

V noci i ráno stále pršelo. Když jsme najeli na dálnici, tak déšť zesílil tak, že někteří místní odstavovali auta a čekali až to nejhorší přejde. Jel jsem jen asi šedesátkou.

Déšť pomalu slábnul, ale při výhledu na chrámový komplex v Monreale to nevypadalo moc nadějně. Chtěl jsem si odtud poslat dron, ale nedávalo to smysl.

Naštěstí po příjezdu dolů už jen poprchávalo. Katedrála Monreale je ohromná.

Nejčastější použitá barva je zlatá. Možná je to i skutečné zlato.

Uvniř katedrály se skrývá jedna kaple, která je ještě víc zdobená. Má i krásnou mozaikovou dlažbu. Už dlouho jsem na fotce nepoužil vlastní boty.

I kohoutek na vodu je mistrovské dílo.

A tady je opět důkaz jak iPhone zvládá fotky v extrémně nízkém osvětlení. Skutečný pohled na dveře.

Takový výjev na dveřích z toho vytáhl.

Ještě v Monreale jsme si dali jedno z typických sicilských jídel - Arancina. Je to rýžová koule s náplní. My jsme si dali masovou s hráškem (já) a manželka měla sýr se šunkou. Pak se koule obalí ve strouhance a osmaží. Obecně je sicilské jídlo často smažené.

Monreale je na předměstí Palerma. Bydlíme poblíž centra těsně před ZTL zónou. Nemusíme tedy řešit vjezd, případně pokutu za neoprávněný vjezd do centra. Bohatě to stačilo jako zážitek. Vrátil jsem se vzpomínkami do Dillí. Několikaproudá silnice, kdy si počet pruhů dynamicky definují sami motoristé. Někde zničehonic stojí odstavené auto, tak jsou pruhy jen dva, jinde se jede ve čtyřech vedle sebe. Tedy spíše než jede, se poskakuje. Člověk musí stále sledovat kde se mu objeví "soupeř". Odbočení skrze protisměrný proud si člověk musí vybojovat. Jinak stojí a nejede. Úspěšně jsme se probili k našemu ubytování. Je zdaleka nejdražší na naší cestě, ale Palermo není levné. Navíc jsou tady čtvrti, kde není radno ponechat auto na ulici. Stal se zázrak a podařilo se najít místo přímo u hotelu. Hotelové pokoje jsou součástí univerzitního kampusu. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili do historického centra. Tam jsme měli objednané Free walking tour. Velkou část památek jsme prošli už směrem ke startu prohlídky. Za střed Palerma se považuje křižovatka Quattro Conti. Tohle křížení ulic vzniklo už ve starověku za dob Féničanů.

Start naší vycházky byl u kostela Chiesa di Sant'Ignazio all'Olivella. Na chvilku jsme tam zaběhli. Takto vypadá naslouchadlo ve zpovědnici.

Náš průvodce Paolo u největšího italského divadla.

Během dvouhodinové prohlídky jsme se dozvědli o historii, mafii i jídle. A zaznamenali jsme i momentky. Jak fotí profíci

nebo právníci oslavují konec úspěšného studia

Procházku jsme zakončili u katedrály a za pět minut jsme byli doma.