Den 2 - ptáci a kaňon

Venku včera do půlnoci krásně živě zpívali. Jen se při tom hůř usínalo :-). A ráno nás v 8 hodin probudila krásná zvonkohra. Je to tady úplně jiné než na co jsme u nás doma zvyklí. Hlavní plán na dnešek si objednala manželka. Kousek od nás je přírodní rezervace, kde se v tuto dobu vyskytují plameňáci. Takže jsme do parku Vendicari vyrazili. Značení na silnici nic moc, ale tady je poměrně přehledná mapa. Nejdřív jsme tam vjeli špatným vjezdem po šíleně hrbolaté cestě, tak jsme si to museli dát stejnou cestou zase ven. To správné parkoviště už mělo silnici. Na několika místech jsou budky pro sledování ptáků na skupně rozsáhlých lagun. Ale dalo se fotit i zpoza zábradlí.

Tady jsem fungoval jen jako šerpa pro přenos stativu a objektivů. Následující, v rychlosti upravené, fotky jsou tedy dílem manželky.

Kolem druhé odpoledne jsem manželku vysadil v našem ubytování a odjel jsem si trochu zalétat s dronem. Cílem byl kaňon a přírodní park Cavagrande del Cassibile. Je to v nejhlubších místech několik set metrů hluboké koryto říčky. Z horních partií vedou prudké stezky do údolí. To hlavní místo s velkým parkovištěm je takové "italské". Je tam budka s informacemi. Tam se návštěvník dozví, že je cesta nebezpečná a neudržovaná. Vrátka jsou zamčená. Ovšem když si případný zájemce ta vrátka sám přeleze a vydá se dolů, je to na jeho vlastní riziko. Dole se nachází i několik krásných přírodních bazénků.

Z této lokality jsem ye přesunul ještě kousek výš po proudu k začátku kaňonu. Tam je taky parkoviště, ale je soukromé a musí se pár set metrů dojít pešky ke vstupu do parku. Tento byl první, kde po mě nechtěli zápis do knihy. Ale budka tam byla jako obvykle.

Po návratu do Noto ještě nezbytná zmrzlina jako odměna za úspěšně zvládnutý den. Tentokrát ve sladké briošce byla pistáciová, čokoládová a mandlová. Je to lepší než v kornoutu nebo kelímku.