Den pátý - Poslední památky Kjóta a přesun směr Tokio

Ráno proběhl tradiční rituál buzení manželky. Museli jsme ještě dobalit zavazadla, protože nás večer čekal přesun do Tokia. Měli jsme ještě nějaké "resty" v Kjótu, tak nebylo jasné kdy přesně pojedeme. Rezervace shinkasenu jsme odložili až na odpoledne. Zavazadla nám ochotně uchovali v hotelu.
Využili jsme znovu turistický Rakubus a koupili jsme celodenní lístky. Ty se dají používat i v ostatních kjótských autobusových linkách.
Místní řidiči autobusů mají uniformy, rukavice a mikrofony



Prvním ranním cílem byl "Stříbrný pavilón Ginkakuji.

Nejdřív jsme ale objevili v přístupové ulici k chrámu pro nás novinku. Něco jako rychlokvaška na špejli a docela to šlo jíst.



Pavilón na sobě nic stříbrného nemá.



Mají tam ale krásnou a udržovanou zahradu. Zahradníci měli zvláštní boty se samostatným palcem



Udržují tady i stavby a obrazce z písku



Tady je otevírací doba. Ještě, že alespoň číslice se v Japonsku používají stejné



U stříbrného pavilónu začíná i "Filosofova cesta" To je asi půlhodinová procházka podél malé říčky lemovaná sakurami. Ty bohužel ještě nekvetly.
Ale našli jsme třeba zvláštní kočár pro kočky



Dnes poprvé jsme si dalí k obědu zdejší teplé jídlo v restauraci. Musím říci, že zatím mě místní chutě a kombinace až tolik nebrali. Příchuť zeleného čaje mě dokonce už vůbec nebaví. Je to ve zmrzlině i nejrůznějších dalších sladkostech.
Chtěl jsem vyzkoušet nudle a četl jsem i o omeletě okonomiyaki. Tu si objednala žena. Obojí bylo dokonalé a konečně to mělo spektrum chutí.

Jídelní lístek





Příprava omelety na rozpálené kovové desce



Tady se neprostírá ubrus. Jídlo přinesou na horkou desku před zákazníka a ten si odebírá na talířek sám. Jídlo nevychladne a ještě se trochu karamelizují omáčky. I hůlkami jsme to zvládli.





Po jídle už zbývalo jen dojít do Gionu (čtvrť gejš) kde to ve dne nebylo nijak zvlášť zajímavé.
Alespoň momentka z čekání na přechodu



Potom už zbývala jen poslední kjótská historická budova Sanjusangendo. Je tam buddha a hlídá ho tisíc soch bojovníků. Impozantní záležitost, ale nesmí se tam fotit.
Nasedli jsme na autobus, udělali rezervaci místenek na Shinkansen, došli pro zavazadla a v 16:56 jsme odjeli směr Tokio.

Ještě jedna fotka shinkansenu N700 před odjezdem z kjótského nádraží