dopoledne projížďka na motokolech přes Golden Gate
Odpoledne ?
Ujetá vzdálenost : 0 mil
Doba jízdy : 0
----------------------
Realita
První noc se nám spalo docela dobře, ale tělo zatím nedokázalo pohltit celý devítihodinový časový posun. Takže jsem se probudil kolem 4.hodiny ráno. Postupně se přidal i zbytek rodiny. Mohli jsme si tedy naplánovat předsnídaňovou aktivitu. Nejprve jsme projeli naší ulicí (Lombard) místem, které se označuje za nejklikatější ulici světa. To bylo těsně po 5.hodině ráno ještě za tmy. Několikrát jsme tam zastavili a během snad deseti minut tudy nepojelo žádné auto. To se později nemůže stát, protože se tu tvoří kolony aut turistů.
Takhle to tam vypadalo když jsme tudy později procházeli pěšky :
Pro představu o sklonu toho kopečku jsou na boku u domů vedle silnice vidět schody pro pěší.
Po této noční návštěvě Lombard street byl dalším cílem pahorek Twin Peaks. Na místo jsme přijeli v době východu Slunce, které ale kvůli mlze nebylo vidět. Navíc tam byla hrozná zima. Na internetu bylo pro SF napsáno 11 stupňů a tady nahoře to bylo určitě ještě méně.
Z Twin Peaks jsme se vrátili do motelu na snídani. Kolem 8. jsme vyrazili na výjiždku na motokolech. Lombard street jsme si tentokrát prošli po vlastních a ty kopce jsou opravdu slušné. Já bych to stoupání a následné klesání odhadl i kolem 20%. Auta v těch skloněných ulicích smějí parkovat jen kolmo na směr jízdy. Kdyby se samovolně některé rozjelo, tak by za ním byla slušná paseka.
Cestou jsme potkali i "přechodnou a přenosnou dálkově ovládanou dopravní značku s vlastní inteligencí" :
V USA je totiž bezpečnost vždy na první místě. Proto musí podobnou situaci vyřešit specialista . Ono to nebylo jednoduché. Na jedné straně značky byl nápis "STOP" a na druhé "SLOW" :-).
Příjemnou procházkou jsme se dostali k motokolárně. Přivítal nás náš průvodce Michael. Dnes jsme byli jediní zájemci. Tudíž se trasa i rychlost přizpůsobila plně našim možnostem a přání. Zítra bude mít skupinu dvanácti lidí.
Motokola jsme si nejprve vyzkoušeli na rovince. Když člověk chce šlapat tak může a když ho to nebaví nebo se to do kopce vyšlapat nedá, tak si rukojetí zapne motorek na potřebný výkon. Bylo bezva jak jsme potom do kopce přejížděli funící nemotokolaře. Ti často kola pouze tlačili. Michael nám ukazoval ty nejlepší pohledy na Golden Gate, který se postupně dostával z mlhy. Nakonec nám krásně svítilo sluníčko.
Dojeli jsme přes Golden Gate až do krásného městečka Sausalito. Odtud jsme se na základnu do SF vrátili lodí. Celý výlet a projížďka měl u rodiny velký úspěch.
Vrátil jsme kola a v přístavišti, které je centrem turistického ruchu jsme si k obědu dali skvělé fish and chips. Bylo potřeba doplnit vydanou energii. Porce za 8$ se skoro nedala sníst.
Další zastávkou byli sea lions (lachtani kalifornští) na molu číslo 39. Lachtani se na pontonech vyhřívají a stále se na ně chodí dívat davy turistů. Ti se po nalákání k místu následně dostanou do spárů mnoha obchodů a atrakcí které jsou poblíž. Základem ameického úspěchu je dostat z nich jejich peníze. Nad tím jsme naštěstí dnes zvítězili.
Už nám zbyla jen cesta zpět do motelu. Potkali jsme první Čechy. Potřebujeme odpočinek před zítřejší brzkou dlouhou cestou do Los Angeles. Vstáváme kolem 3:30.
Určitě nám tahle první návštěva SF dala přehled jak to město funguje a vypadá. Není divu, že tady chce žít spousta lidí. Doprava je v pohodě. Celé město působí klidně a je čisté.
Žádné komentáře:
Okomentovat