19 června 2010

Den 3. (19.6.2010) San Francisco - Los Angeles

Plán


Zvětšit mapu

Getty Center
Sunset boulevard
Rodeo Drive

Ujetá vzdálenost : 400 mil
Doba jízdy : 7 hodin
Ubytování : Motel 6 Hollywood, 1738 Whitley Ave, Hollywood 66,19$

------------------------------
Realita

Manželka vstala kolem půl druhé v noci a já jsem se k ní připojil o hodinu později. Ten časový posun se nás stále drží. Syn se probudil asi ve tři. Po zabalení věcí a přípravě itineráře v navigaci na celý den jsme zhruba ve 4 hodiny ráno vyrazili směr Los Angeles.
Je to asi 400 mil a přes 6 hodin jízdy po dálnicích. Nejvíc času jsme strávili na interstate číslo 5. Ta mě na začátku překvapila tím, že na ní byly jen dva pruhy v každém směru. Dalším překvapením byl stav dálnic. Bylo to jak naše slavná D1. Spousta děr a prasklin.
Jinak to ale byla jízda příjemná protože cesta je lemována menšími kopečky i většími kopci. Bylo tam také spousta sadů. Místní farmáři měli kolem dálnice spostu transparentů proti kongresu. Podle hesel mi přišlo, že omezili možnosti zavlažování půdy.
Poprvé jsme taky brali benzín. Bylo to u pumpy TA za 2,99$. Běžně se u jiných pump vyskytovaly ceny kolem 3,20 - 3,30 za galon.
Kartomat u stojanu mi kartu nevzal, musel jsem tedy dojít k pultu. Tam si kartu nechali a zaplatil jsem u nich až po tankování. Během 5 minut jsem měl od Cetelemu SMS abych se jim ozval kvůli potvrzení platby. Mají obdobný kontrolní mechanismus jako Citibank loni i letos. Letos ale raději používám kvůli mnohem lepším kurzům kreditku Cetelem. Je to rozdíl víc než 2%.
První naše zastávka vedla na pláž v Santa Monice. Je to údajně jedna z nejhezčích v LA. Spousta lidí tam běhala nebo jezdila na všem co mělo kola - kolečkové brusle, kola, dvoukola, tříkolky i kola na kterých se leží. To by se mi taky líbilo, ale kolečkové brusle sebou nemáme. Chvíli jsme se natáhli do písku a omočili se v ne úplně nejteplejším Tichém oceánu.
Zrovna byl odliv. Kolem nás šel i nějaký pán s minohledačkou a speciální děravou naběračkou na písek. Bylo to zajímavé, tak jsem si ho vyfotil. Pán to viděl a šel směrem ke mně. Mylel jsem, že mi přinejmenším vynadá, ale naopak mi přišel ukázat svůj ranní úlovek z moře - prsten.



Pak jsme se rozhodli dojet nakoupit do Walmartu. Dostali jsme chuť na grilované kuře a potřebovali jsme koupit opalovací krém. Standa nám našel nejbližší Walmart asi 15 mil od nás směrem na severovýchod. Ta čtvrť se jmenuje východní Los Angeles. Cestou ubývalo lidí se světlou pletí a naopak hispánci a černoši jednoznačně dominovali. Manželce se tam moc nechtělo, ale nakonec jsme krémy koupili. Ovšem žádná kuřata tam nevedli. Tenhle Walmart byl součástí nákupního střediska a jídlo tam obstarával MCDonald apod. Koupili jsme si nějaké párky zabalené do listového těsta. Nic moc za skoro 20$. Ve Walmartu jsme viděli alespoň speciální eskalátor na nákupní vozíky. Zákazníci si zajeli zvlášním výstupkem na spodu vozíku do drážky a nějaký řetěz se postaral o přesun do vyššího patra. Zákazník si pro košík dojel normálním eskalátorem.
Pak už jsme se vrátili k původnímu plánu a jeli se podívat do reálného života high society v Beverly Hills. A to přímo na jednu z nejdražších nákupních ulic světa Rodeo Drive. Tam kde nakupovala Julia Roberts jako Pretty woman. Spousta světových značek. Ale za výlohou člověk cenu marně hledal. Byla tam krásná auta i elegantní dámy a pánové. My jsme jim tedy obrat rozhodně nezvýšili :-). Ovšem parkovat se tam dalo za skvělý 1$/hodinu.
Z Rodeo Drive jsme s vydali na projížďku serpentinami nad městem cestou Mulholland drive. Prý tam bydlí mnoho celebrit. Kdo a kde bydlí netušíme, ale musejí mít nádherný výhled na město.
Poslední zastávkou před ubytováním bylo Getty centrum. Je to soustava budov a parků na jednom z pahorků. Všechno je obloženo kamenem, nádherně upravené. Jsou tam stálé i krátkodobé výstavy umění. Dole je parkoviště pro návštěvníky a nahoru je vyváží lanová dráha na kolech trochu připomínající tu naši na Petřín. Vybrali jsme si "skvělý" čas pro návštěvu. Bylo asi 16:30 a zaparkovali jsme v pátém suterénu asi po půl hodině jízdy v podzemní koloně. Pak jsme si stoupli do fronty na lanovku.
V muzeu jsme viděli pár známých kousků a prošli se v zahradě. Výhled na město byl taky krásný. V mlžném oparu byla vidět i naše ranní pláž.
Cesta zpět dolů znamenala buď další čekání ve frontě na lonovku nebo cestu pěšky. Z časových důvodů jsme zvolili cestu pěšmo.
Po opuštění parkoviště (opět kolony) už jsme zamířili k našemu ubytování přímo do Hollywoodu. Začalo to skvěle tím, že parkoviště v motelu bylo plné a poslali nás zaparkovat do vedlější ulice za 10$ na noc. Na recepci byla informace, že mají plno. My jsme měli zaplacenou rezervaci, tak se nás to netýkalo. Zaujala mě ale cena. Já jsem začátkem února zaplatil 66$ s daněmi. Teď tam měli cenu 120$ bez daně. Další důkaz toho, že hodně včasná rezervace se vyplatí.
Z motelu jsme to měli asi 100 metrů na Hollywood bulvár a hned jsme začali šlapat po hvězdách.

Loni byly vidět moje nohy na Sears toweru, letos jsem si šlápnul na Bruce Willise



V jednom nákupním centru je i krásný výhled na nápis HOLLYWOOD, tak jsme se tam vyfotili. Na tom chodníku slávy jsem znal tak 10 - 20% jmen a u dalších asi 10% jsem si alespoň vybavil, že jsem je někdy možná slyšel. Zbytek mi nic neříkal.
K večeři jsme si koupili bagety u Quiznos. Byly skvělé a mohli jsme zapomenout na ty tragické párky.
Vrátili jsme se do motelu kolem deváté večer. A začalo to tím, že internet nebyl funkční. Heslo jsme dostali, ale síťovou adresu už nám WiFi ani po opakovaných pokusech nedala. Takže tenhle popis budu publikovat dodatečně (podařilo se to druhý den, tedy 20.6.). Stěny a stropy motelu jsou z nějakého zvláštního materiálu, který skvěle vede zvuky. Moje procházka do koupelny vyvolala "bouři nadšení" z patra pod námi. Děkovali boucháním do stropu. A to jsem se opravdu snažil našlapovat zlehka. Zvenku se ozývala muzika. Bylo to opravdu příjemné "spaní". Celkově se jedná zatím o nejhorší ubytovnu kde jsme kdy v USA byli. Ovšem poloha v centru Hollywoodu nám to trochu vynahradila.

Žádné komentáře:

Okomentovat