Plán :
Stihnout co jsme zatím nestihli
nejkrásnější africká zahrada Kirstenbosch
Odletět ve zdraví zpět domů
Ubytování : Jumbo Jet
----------------------------------------------------------------
Realita :
Právě sedíme na letišti (je 17:45). Už jsme vrátili auto a odbavili zavazadla. Já ještě využívám datový tarif místní SIM karty.
Dnes ráno pršelo. Takže jsme absolvovali krátké procházky po městě - hrad, Company garden. Na Signal Hill nemělo vůbec smysl jezdit. Zbývala nám botanická zahrada. Tam už naštěstí déšť ustával. Manželka si tedy mohla užít protey v dostatečném množství. Pak už následovaly poslední nákupy drbností a směr letiště.
Čeká nás návrat z letních teplot do zimy :-).
26 října 2012
25 října 2012
Den 19. (25.10.2012) - Kapské město 2.den
Plán :
Program v Kapském městě a okolí bude záviset na počasí. Budeme ho operativně upravovat.
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešní den jsme pojali spíše odpočinkově. Trasa - foto Table Mountain (pokus č.2) a města vinařské oblasti Paarl, Franschhoek a Stellenbosch
Zvětšit mapu
Pokus o fotku Table Mountain z větší dálky selhal už po pár kilometrech cesty z města na sever. Ve zpětném zrcátku bylo vidět jen bílo :-(. Nemělo tedy smysl jezdit dál a Standu jsme přeprogramovali na první vinařské město Paarl.
Tam bylo naším prvním cílem hospodářství Fairview. Zabývají se pěstováním vína a chovem koz. Takže jejich ochutnávky spojují oba vlastní produkty. Protože víno nepiju a sýry nejím, působil jsem jen ve funkci překladatele. Manželka si za 25 ZAR mohla ochutnat 6 vzorků vín dle vlastního výběru a k tomu obdobný počet sýrů.
Sýry u ní měly větší úspěch než vína.
Místo jsem ale vybral já, protože tady mají raritu - věž pro kozy.
Dole bydlí paní koza
a nahoře pan kozel
Na kopci poblíž města Paarl je ještě monument oslavující afrikánštinu jako jazyk.
Krajina ve vinařské oblasti je spíše rovná a ze všech stran chráněná horami. Téměř všechna půda je zemědělsky využívaná. Podstatnou součástí je zde turistický ruch. Všude jsou odbočky do nejrůznějších vinařství s ochutnávkami a možností nákupu.
Navštívili jsme i obě zbývající větší centra - Franschhoek
i Stellenbosch
Obě jsou přesycená turisty a ceny až příliš připomínají drahotu. Rozhodně to pro nás nesplňuje přijatelnost pro trávení delšího času v podobných místech. Chození po kavárnách a předražených obchodech nás skutečně nebaví.
Po doplnění poslední nádrže paliva nám zbývalo asi 60 kilometrů zpět do Kapského města. Jeli jsme se podívat do bývalé malajské čtvrti Bo-Kaap. Z barevných baráčků jsou dnes už často B&B.
Za rohem jsme si ve specializované africké restauraci dali poslední místní steaky. Tentokrát to byl pštros a antilopa kudu. K jídlu byly i pro nás naprosto netradiční přílohy. Falozole smíchané s kukuřicí a rýžová kaše. Ale pochutnali jsme si.
Zítra máme v plánu prohlídku Kapského města a místní světoznámé botanické zahrady. Ve 20:15 bychom měli odlétat směr Londýn.
Program v Kapském městě a okolí bude záviset na počasí. Budeme ho operativně upravovat.
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešní den jsme pojali spíše odpočinkově. Trasa - foto Table Mountain (pokus č.2) a města vinařské oblasti Paarl, Franschhoek a Stellenbosch
Zvětšit mapu
Pokus o fotku Table Mountain z větší dálky selhal už po pár kilometrech cesty z města na sever. Ve zpětném zrcátku bylo vidět jen bílo :-(. Nemělo tedy smysl jezdit dál a Standu jsme přeprogramovali na první vinařské město Paarl.
Tam bylo naším prvním cílem hospodářství Fairview. Zabývají se pěstováním vína a chovem koz. Takže jejich ochutnávky spojují oba vlastní produkty. Protože víno nepiju a sýry nejím, působil jsem jen ve funkci překladatele. Manželka si za 25 ZAR mohla ochutnat 6 vzorků vín dle vlastního výběru a k tomu obdobný počet sýrů.
Sýry u ní měly větší úspěch než vína.
Místo jsem ale vybral já, protože tady mají raritu - věž pro kozy.
Dole bydlí paní koza
a nahoře pan kozel
Na kopci poblíž města Paarl je ještě monument oslavující afrikánštinu jako jazyk.
Krajina ve vinařské oblasti je spíše rovná a ze všech stran chráněná horami. Téměř všechna půda je zemědělsky využívaná. Podstatnou součástí je zde turistický ruch. Všude jsou odbočky do nejrůznějších vinařství s ochutnávkami a možností nákupu.
Navštívili jsme i obě zbývající větší centra - Franschhoek
i Stellenbosch
Obě jsou přesycená turisty a ceny až příliš připomínají drahotu. Rozhodně to pro nás nesplňuje přijatelnost pro trávení delšího času v podobných místech. Chození po kavárnách a předražených obchodech nás skutečně nebaví.
Po doplnění poslední nádrže paliva nám zbývalo asi 60 kilometrů zpět do Kapského města. Jeli jsme se podívat do bývalé malajské čtvrti Bo-Kaap. Z barevných baráčků jsou dnes už často B&B.
Za rohem jsme si ve specializované africké restauraci dali poslední místní steaky. Tentokrát to byl pštros a antilopa kudu. K jídlu byly i pro nás naprosto netradiční přílohy. Falozole smíchané s kukuřicí a rýžová kaše. Ale pochutnali jsme si.
Zítra máme v plánu prohlídku Kapského města a místní světoznámé botanické zahrady. Ve 20:15 bychom měli odlétat směr Londýn.
24 října 2012
Den 18. (24.10.2012) - Mys Dobré naděje a mise dobrých skutků
Plán :
Program v Kapském městě a okolí bude záviset na počasí. Budeme ho operativně upravovat.
Výchozí předpoklad na první den je
Let vrtulníkem v 8:30
Pěší výstup na Table mountain a dolů lanovkou
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnes jsme projeli následující trasu směr mys Dobré naděje
Zobrazit místo 2012-10-25 - Cape of Good Hope na větší mapě
Po rychlé snídani jsme se nasměrovali k vrtulníkové základně. Měli jsme objednaný let na 8:30. Nejprve jsme absolvovali vážení.
Po doplnění paliva a bezpečnostním školení jsme nastoupili. Manželka vzadu a já vedle pilota.
Náš vrtulník před startem
Pohled na skupinu vrcholů, které se jemnují Dvanáct apoštolů
Náš pilot
Pohled na celé panorama Kapského města
Po úspěšném přistání jsme chtěli udělat fotky Table mountain z větší vzdálenosti. Jeli jsme tedy kousek na sever na jednu pláž. Fotky máme, ale není to úplně ideální. Je potřeba jet ještě dál - někam do oblasti Blouberg (Table View). Snad se k tomu dostaneme v pátek ráno.
Pak už jsme si to namířili na mys Dobré naděje přes Chapman’s Peak Drive . Je to placený úsek o délce 9 kilometrů a obsahuje 114 zatáček. Jsou odtud krásné výhledy na zátoky a pláže.
Těsně před vjezdem do národního parku bylo podél silnice velké množství stánků s různými výrobky. Je to tady podstatně dražší než třeba u Krugerova parku. Pokud má člověk odvahu, tak se dá úspěšně smlouvat o ceně.
V Jihoafrické republice se manželce podařilo sehnat jen několik kusů náprstků do sbírky. A nebyly nic moc. Tak jsme tady hledali někoho, kdo by je udělal. Povedlo se domluvit, že se je pokusí vyrobit z kamene. A že budou k vyzvednutí za dvě hodiny až pojedeme zpět. Domluvili jsme cenu a zatím jsme jeli do parku.
Na mysu Dobré naděje jsme se samozřejmě vyfotili. Bylo tam docela dost lidí. Naštěstí se nám do záběru nikdo nevnutil.
Ještě jsme šli pěšky k majáku. To je trochu zbytečná asi kilometrová cesta do kopce. Všude okolo moře a hodně silný vítr.
Po odjezdu z parku nás už čekali místní umělci a jejich výrobky. Na to, že náprstky dělali poprvé a vůbec nikdo tady neví co to je, tak ho podle porcelánového vzoru zvládli na výbornou. A hned čtyři kusy. Dostali za ochotu a šikovnost o trochu víc než jsme se domluvili. Nádavkem jsme jim věnovali věci, které už tady neužijeme. Balenou vodu, dřevěné uhlí a deky, které jsme si přivezli z domova.
Tady nám kameník ještě vyrývá nápis Cape of Good Hope, South Africa
Posledním cílem bylo chybějící zvířátko. Tučňáci v městečku Simon´s Town. Tady to bylo stejně turistické jako na mysu Dobré naděje. Celá výprava Japonců před námi. Ještě před vstupem nás odchytla paní vybírající peníze na pomoc dětem s AIDS. Tak jsme přispěli a snad udělali další dobrý skutek.
Bohužel u tučňáků nás to až tolik nezaujalo. Chodí se po dřevěných chodnících a tučňáci jsou kolem. Můžou volně do moře. Je jasné, že přítomnost turistů přímo mezi nimi by jim neprospěla. Ale už to bylo trochu jako v ZOO.
Před chvílí jsme zjistili, že v Čechách dojde k prudkému ochlazení. Při příletu nás čeká teplota kolem 6 stupňů. Ze zdejších slunečných 22 - 27 stupňů to bude asi trochu šok.
Program v Kapském městě a okolí bude záviset na počasí. Budeme ho operativně upravovat.
Výchozí předpoklad na první den je
Let vrtulníkem v 8:30
Pěší výstup na Table mountain a dolů lanovkou
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnes jsme projeli následující trasu směr mys Dobré naděje
Zobrazit místo 2012-10-25 - Cape of Good Hope na větší mapě
Po rychlé snídani jsme se nasměrovali k vrtulníkové základně. Měli jsme objednaný let na 8:30. Nejprve jsme absolvovali vážení.
Po doplnění paliva a bezpečnostním školení jsme nastoupili. Manželka vzadu a já vedle pilota.
Náš vrtulník před startem
Pohled na skupinu vrcholů, které se jemnují Dvanáct apoštolů
Náš pilot
Pohled na celé panorama Kapského města
Po úspěšném přistání jsme chtěli udělat fotky Table mountain z větší vzdálenosti. Jeli jsme tedy kousek na sever na jednu pláž. Fotky máme, ale není to úplně ideální. Je potřeba jet ještě dál - někam do oblasti Blouberg (Table View). Snad se k tomu dostaneme v pátek ráno.
Pak už jsme si to namířili na mys Dobré naděje přes Chapman’s Peak Drive . Je to placený úsek o délce 9 kilometrů a obsahuje 114 zatáček. Jsou odtud krásné výhledy na zátoky a pláže.
Těsně před vjezdem do národního parku bylo podél silnice velké množství stánků s různými výrobky. Je to tady podstatně dražší než třeba u Krugerova parku. Pokud má člověk odvahu, tak se dá úspěšně smlouvat o ceně.
V Jihoafrické republice se manželce podařilo sehnat jen několik kusů náprstků do sbírky. A nebyly nic moc. Tak jsme tady hledali někoho, kdo by je udělal. Povedlo se domluvit, že se je pokusí vyrobit z kamene. A že budou k vyzvednutí za dvě hodiny až pojedeme zpět. Domluvili jsme cenu a zatím jsme jeli do parku.
Na mysu Dobré naděje jsme se samozřejmě vyfotili. Bylo tam docela dost lidí. Naštěstí se nám do záběru nikdo nevnutil.
Ještě jsme šli pěšky k majáku. To je trochu zbytečná asi kilometrová cesta do kopce. Všude okolo moře a hodně silný vítr.
Po odjezdu z parku nás už čekali místní umělci a jejich výrobky. Na to, že náprstky dělali poprvé a vůbec nikdo tady neví co to je, tak ho podle porcelánového vzoru zvládli na výbornou. A hned čtyři kusy. Dostali za ochotu a šikovnost o trochu víc než jsme se domluvili. Nádavkem jsme jim věnovali věci, které už tady neužijeme. Balenou vodu, dřevěné uhlí a deky, které jsme si přivezli z domova.
Tady nám kameník ještě vyrývá nápis Cape of Good Hope, South Africa
Posledním cílem bylo chybějící zvířátko. Tučňáci v městečku Simon´s Town. Tady to bylo stejně turistické jako na mysu Dobré naděje. Celá výprava Japonců před námi. Ještě před vstupem nás odchytla paní vybírající peníze na pomoc dětem s AIDS. Tak jsme přispěli a snad udělali další dobrý skutek.
Bohužel u tučňáků nás to až tolik nezaujalo. Chodí se po dřevěných chodnících a tučňáci jsou kolem. Můžou volně do moře. Je jasné, že přítomnost turistů přímo mezi nimi by jim neprospěla. Ale už to bylo trochu jako v ZOO.
Před chvílí jsme zjistili, že v Čechách dojde k prudkému ochlazení. Při příletu nás čeká teplota kolem 6 stupňů. Ze zdejších slunečných 22 - 27 stupňů to bude asi trochu šok.
Štítky:
2012,
Cape Town,
JAR,
Kapské město,
lanovka,
Lion´s head,
stolová hora,
Table mountain,
vrtulník
23 října 2012
Den 17. (23.10.2012) - Jak jsme zdolali Stolovou horu
Plán :
zahrada Harold Porter garden
tučňáci v Betty´s Bay
města ve světoznámém africkém vinařském ráji - Franschhoek, Paarl, Stellenbosch
Zobrazit místo 2012-10-23 Hermanus-Cape Town na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 280 km
Doba jízdy : 4,5 hod
Ubytování : 27 Bellevue Street, 27 Bellevue Street, Gardens, Cape Town 20,06€/noc (celkem tři noci) (agoda.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Včera jsme se rozhodli změnit dnešní plán. S ohledem na počasí a rady zkušených je potřeba na Stolovou horu jít už při první možnosti úspěchu. A dnes to předpověď počasí nabízela. Původní dnešní plán tedy uskutečníme v následujících dnech.
Manželka vstala iniciativně už před šestou a šla se podívat z okna. Velryby z našeho protekčního balkónu vidět nebyly :-(. Po chvíli přemlouvání jsem ji přesvědčil, abychom před snídaní jeli ještě jednou na velryby do De Kelders.
Tam jsme u pobřeží viděli v různé vzdálenosti nejméně sedm dvojic.
Bohužel byla asi doba kojení a velryby moc akční nebyly. Spíše se jen povalovaly. Ale bylo to stejně úžasné jako včera. Tenhle druh velryb má délku kolem 15-18 metrů.
Mláďata se otáčela předními ploutvemi a břichem nahoru. Je to asi poloha pro pití mléka.
Chtěl jsem vyfotit ocas velryby ve vzduchu. Ty nejbliží snahu neměly. Jen dál na moři jedna dvojice trochu dováděla.
Tohle je nakonec můj nejlepší snímek velrybího ocasu
Po skvělé snídani jsme vyrazili asi na 120 kilometrovou cestu ke Stolové hoře. Šli jsme stezkou Platteklip Gorge, která je považována za jedinou použitelnou bez průvodce.
Je to zhruba tříkilometrová trasa s převýšením kolem 750 metrů. V podstatě se jde pořád jako do schodů. Jen ty schody jsou kamenné s různou výškou a sklonem. Někdy je to i půl výškového metru na jeden krok.
Původní plán byl nahoru pěšky a dolů lanovkou. Bohužel bylo hodně větrno, takže lanovka nejezdila. Ovšem mráčky nad horou naštěstí nebyly. Cestou jsem potkávali desítky turistů v obou směrech. Předběhl nás pán jdoucí jen na boso.
Zhruba ve dvou třetinách cesty hrál hudebník. Bylo to příjemné a je to zajímavý podnikatelský záměr.
Výstup jsme zahájili v 11:15 a po dvou hodinách jsme byli na vrcholu. Je to přesně čas, který se uvádí jako standardní. Ale jsou borci co to dají pod půl hodiny.
Nahoře opět spousta kvetoucích rostlin. Manželka byla ve svém živlu.
Tady rostou třeba i pelargónie jako stromky. Žádné přesazování na zimu. Prostě skoro plevel.
Poblíž horní stanice lanové dráhy byla zase pro nás nová zvířátka - damani. Jejich nejbližším příbuzným jsou sloni.
Z vrcholu byl krásný výhled na dominanty Kapského města. Jsou to dva kopce - Lví hlava (vyšší) a Signal Hill. V pozadí je vidět ostrov Robben island, kde byl vězněn Nelson Mandela.
Před sestupem do základního tábora (na parkoviště) jsme ještě našli směrovky a vzdálenosti do různých měst. Praha tam je taky
Dolů nám to trvalo 1 hodinu a 25 minut. Zase jsme šli podle "normy". Nahoru to bylo náročné na stehna a cesta dolů byl nápor na kolena, kotníky a achilovky. Dole už se nám nohy docela podlamovaly. Trekové hůlky se hlavně pro sestup hodí.
Pak už jen cesta do ubytování a odpočinek. Na zítřek máme v plánu mys Dobré naděje.
zahrada Harold Porter garden
tučňáci v Betty´s Bay
města ve světoznámém africkém vinařském ráji - Franschhoek, Paarl, Stellenbosch
Zobrazit místo 2012-10-23 Hermanus-Cape Town na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 280 km
Doba jízdy : 4,5 hod
Ubytování : 27 Bellevue Street, 27 Bellevue Street, Gardens, Cape Town 20,06€/noc (celkem tři noci) (agoda.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Včera jsme se rozhodli změnit dnešní plán. S ohledem na počasí a rady zkušených je potřeba na Stolovou horu jít už při první možnosti úspěchu. A dnes to předpověď počasí nabízela. Původní dnešní plán tedy uskutečníme v následujících dnech.
Manželka vstala iniciativně už před šestou a šla se podívat z okna. Velryby z našeho protekčního balkónu vidět nebyly :-(. Po chvíli přemlouvání jsem ji přesvědčil, abychom před snídaní jeli ještě jednou na velryby do De Kelders.
Tam jsme u pobřeží viděli v různé vzdálenosti nejméně sedm dvojic.
Bohužel byla asi doba kojení a velryby moc akční nebyly. Spíše se jen povalovaly. Ale bylo to stejně úžasné jako včera. Tenhle druh velryb má délku kolem 15-18 metrů.
Mláďata se otáčela předními ploutvemi a břichem nahoru. Je to asi poloha pro pití mléka.
Chtěl jsem vyfotit ocas velryby ve vzduchu. Ty nejbliží snahu neměly. Jen dál na moři jedna dvojice trochu dováděla.
Tohle je nakonec můj nejlepší snímek velrybího ocasu
Po skvělé snídani jsme vyrazili asi na 120 kilometrovou cestu ke Stolové hoře. Šli jsme stezkou Platteklip Gorge, která je považována za jedinou použitelnou bez průvodce.
Je to zhruba tříkilometrová trasa s převýšením kolem 750 metrů. V podstatě se jde pořád jako do schodů. Jen ty schody jsou kamenné s různou výškou a sklonem. Někdy je to i půl výškového metru na jeden krok.
Původní plán byl nahoru pěšky a dolů lanovkou. Bohužel bylo hodně větrno, takže lanovka nejezdila. Ovšem mráčky nad horou naštěstí nebyly. Cestou jsem potkávali desítky turistů v obou směrech. Předběhl nás pán jdoucí jen na boso.
Zhruba ve dvou třetinách cesty hrál hudebník. Bylo to příjemné a je to zajímavý podnikatelský záměr.
Výstup jsme zahájili v 11:15 a po dvou hodinách jsme byli na vrcholu. Je to přesně čas, který se uvádí jako standardní. Ale jsou borci co to dají pod půl hodiny.
Nahoře opět spousta kvetoucích rostlin. Manželka byla ve svém živlu.
Tady rostou třeba i pelargónie jako stromky. Žádné přesazování na zimu. Prostě skoro plevel.
Poblíž horní stanice lanové dráhy byla zase pro nás nová zvířátka - damani. Jejich nejbližším příbuzným jsou sloni.
Z vrcholu byl krásný výhled na dominanty Kapského města. Jsou to dva kopce - Lví hlava (vyšší) a Signal Hill. V pozadí je vidět ostrov Robben island, kde byl vězněn Nelson Mandela.
Před sestupem do základního tábora (na parkoviště) jsme ještě našli směrovky a vzdálenosti do různých měst. Praha tam je taky
Dolů nám to trvalo 1 hodinu a 25 minut. Zase jsme šli podle "normy". Nahoru to bylo náročné na stehna a cesta dolů byl nápor na kolena, kotníky a achilovky. Dole už se nám nohy docela podlamovaly. Trekové hůlky se hlavně pro sestup hodí.
Pak už jen cesta do ubytování a odpočinek. Na zítřek máme v plánu mys Dobré naděje.
Štítky:
2012,
Cape Town,
Franschhoek,
JAR,
Kapské město,
Paarl,
Stellenbosch,
tučňáci,
vinice,
víno,
zahrady
22 října 2012
Den 16. (22.10.2012) - Nejjižnější cíp Afriky a velryby
Plán :
Písečné duny v rezervaci de Hoop
Střelkový mys (Cape Agulhas) - nejjižnější místo Afriky
pozorování velryb ze břehu
Zobrazit místo 2012-10-22 - Swellendam-Hermanus na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 300 km
Doba jízdy : 5 hod
Ubytování : Hermanus Guest House, 9 Marine Drive, Westcliff, Hermanus 1040ZAR (booking.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešní snídaně byla opět skvělá. Angličtí majitelé zde žijí už šest let. Mají krásnou zahradu kam jim přilétají nejrůznější ptáčci. Je to nádhera.
Původní plán na návštevu rezervace de Hoop jsme změnili. Museli bychom absolvovat přes 100 kilometrů mimo asfaltky. Po deštích by to bylo ještě komplikovanější. Místo toho jsme jeli do místního národního parku Bontenbok. Je to vůbec nejmenší národní park v JAR. Byl založen kvůli záchraně krásné antilopy - bontenboka.
Na návštevu nám stačila hodinka.
Druhým bodem byl Cape Agulhas (Střelkový mys). Je to nejjižnější místo Afriky.
Celou cestu nás provázely kolem silnic a na všech stráních různobarevné květy.
Takhle vypadá místo, kde se pomyslně stýká Atlantický a Indický oceán.
Ulovili jsme další zvíře - želvu
Asi kilometr od cedule je maják. Poprvé v životě jsem se na vrchol nějakého podíval.
Dole je restaurace. Dali jsme si jihoafrickou specialitu založenou na malajské kuchyni - bobotie. Výborná rýže s mletým masem, rozinkami a spoustou koření. K tomu skvělé domácí moučníky - milk tart a čokoládový dort.
Standu jsme nastavili na městečko de Kelders. To je jedno z nejlepších míst na světě pro pozorování velryb ze břehu. Do zátoky sem připlouvají každoročně velryby porodit mladé a připravit se na zimu v antarktických vodách. Je zde vždy dvojice - matka s potomkem.
Měli jsme opravu štěstí - velryby byly snad 100 metrů od břehu. A byly tu celkem čtyři. Mláďata mají bílé břicho a často se otáčejí břichem a ploutvemi nahoru. Takhle nás vítalo
Takže jsme po největších suchozemských zvířatech slonech viděli na vlastní oči i ty největší vodní živočichy. Je to super zážitek pozorovat jejich pohyb.
Občas nám také zatroubily jak parník :-).
V prvních řadách bylo "narváno". Tady je tolik prostoru a míst kde jsou vidět velryby, že si všichni zájemci najdou bezva místo.
Ubytování máme dnes na druhé straně zátoky v městečku Hermanus. Máme pokoj s výheldem na moře. Paní recepční říkala, že ráno tady byla vidět dvojice velryb. Když jsme přijeli, tak už byly daleko od břehu. Snad se nám ráno vrátí.
Písečné duny v rezervaci de Hoop
Střelkový mys (Cape Agulhas) - nejjižnější místo Afriky
pozorování velryb ze břehu
Zobrazit místo 2012-10-22 - Swellendam-Hermanus na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 300 km
Doba jízdy : 5 hod
Ubytování : Hermanus Guest House, 9 Marine Drive, Westcliff, Hermanus 1040ZAR (booking.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešní snídaně byla opět skvělá. Angličtí majitelé zde žijí už šest let. Mají krásnou zahradu kam jim přilétají nejrůznější ptáčci. Je to nádhera.
Původní plán na návštevu rezervace de Hoop jsme změnili. Museli bychom absolvovat přes 100 kilometrů mimo asfaltky. Po deštích by to bylo ještě komplikovanější. Místo toho jsme jeli do místního národního parku Bontenbok. Je to vůbec nejmenší národní park v JAR. Byl založen kvůli záchraně krásné antilopy - bontenboka.
Na návštevu nám stačila hodinka.
Druhým bodem byl Cape Agulhas (Střelkový mys). Je to nejjižnější místo Afriky.
Celou cestu nás provázely kolem silnic a na všech stráních různobarevné květy.
Takhle vypadá místo, kde se pomyslně stýká Atlantický a Indický oceán.
Ulovili jsme další zvíře - želvu
Asi kilometr od cedule je maják. Poprvé v životě jsem se na vrchol nějakého podíval.
Dole je restaurace. Dali jsme si jihoafrickou specialitu založenou na malajské kuchyni - bobotie. Výborná rýže s mletým masem, rozinkami a spoustou koření. K tomu skvělé domácí moučníky - milk tart a čokoládový dort.
Standu jsme nastavili na městečko de Kelders. To je jedno z nejlepších míst na světě pro pozorování velryb ze břehu. Do zátoky sem připlouvají každoročně velryby porodit mladé a připravit se na zimu v antarktických vodách. Je zde vždy dvojice - matka s potomkem.
Měli jsme opravu štěstí - velryby byly snad 100 metrů od břehu. A byly tu celkem čtyři. Mláďata mají bílé břicho a často se otáčejí břichem a ploutvemi nahoru. Takhle nás vítalo
Takže jsme po největších suchozemských zvířatech slonech viděli na vlastní oči i ty největší vodní živočichy. Je to super zážitek pozorovat jejich pohyb.
Občas nám také zatroubily jak parník :-).
V prvních řadách bylo "narváno". Tady je tolik prostoru a míst kde jsou vidět velryby, že si všichni zájemci najdou bezva místo.
Ubytování máme dnes na druhé straně zátoky v městečku Hermanus. Máme pokoj s výheldem na moře. Paní recepční říkala, že ráno tady byla vidět dvojice velryb. Když jsme přijeli, tak už byly daleko od břehu. Snad se nám ráno vrátí.
Den 15. (21.10.2012) - Garden Route - 2.část a Route 62
Plán :
Poštovní strom v Mossel Bay
Hlavní město pštrosů Oudtshorn
Jízda scénickou silnicí R62
Zobrazit místo 2012-10-21 - Knysna-Swellendam na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 350 km
Doba jízdy : 5 hod
Ubytování : Impangele, 10 Andrew Whyte Street, Swellendam, 690ZAR (booking.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Snídaně dnes byla až od 8 hodin. Obě dámy kolem 35 let, evidentně partnerky, připravily společně dokonalou snídani. Dokonce nám na cestu daly výborný domácí banana bread.
První zastávka byla v muzeu Bartolomeo Diaze v městě Mossel Bay. Je tam vystavená kopie lodi, kterou v roce 1488 obeplul jako první mys Dobré naděje. Loď byla postavena v Protugalsku při příležitosti 500.výročí plavby a do Mossel Bay doplula z Portugalska po moři.
Je zde i několik akvárií s mořskými živočichy.
V zahradě je tzv.poštovní strom. Je původní z doby objevitelů. Zde si mořeplavci nechávali vzkazy uložené v botě přivázané ke sromu.
Text legendy
A tady dnešní podoba boty. Je to funkční poštovní schránka.
Druhou zastávkou bylo hlavní město pštrosů Oudtshorn. V okolí je spousta pštrosích farem.
Někde umožňují i jízdu na pštrosovi. Jeli jsme do Safari, kde je pštrosích atrakcí nejvíc. Bohužel během dne byly dešťové přeháňky. Takže z bezpečnostních důvodů (vlhký povrch a promočení pštrosi) jízdy dnes nepořádali. Fotku manželky na pštrosovi tedy nemám :-(.
Tak jsme si dali alespoň kousek pšrosího steaku. Byl moc dobrý.
U Oudtshornu jsme se dostali na silnici Route 62. Je to trochu obdoba slavné americké Route 66. Jede se po velice kvalitním povrchu krásnou krajinou. Z obou stran hory nejrůznějších barev a tvarů. Podél silnice začíná všechno kvést.
Žena chtěla stále zastavovat protože tady roste spousta květin a keřů. Je to zdejší plevel. U nás ho někdy pěstujeme, ale s ohledem na klima jen jako letničky.
Třeba statice, která se používá do suchých vazeb
Po cestě bylo ještě jedno bizarní místo - Ronnie´s (Sex) Shop. Kdysi si ve zdejší pustině jakýsi Ronnie otevřel obchod Ronnie´s Shop. Nejaký kamarád mu tam připsal slůvko Sex.
Stala se z toho atrakce, kterou už ale neprovozuje původní majitel. Uvnitř je bar a prodejna suvenýrů.
Turisté zde zanechávají různé pozůstatky. U baru je to dámské prádlo
A na stěnách místností nejrůznější nápisy.
Zbývalo nám posledních asi 60 kilometrů do dnešního ubytování. Přijeli jsme těsně před 18.hodinou. Ještě nás v průsmyku chytila snad už poslední průtrž mračen.
Pokoj je velký s krásnou kouplenou. Všechno je leopardí - ručníky, župany, hrníčky, lampičky, ...
Majitelé jsou původem Angličani. I podle nich je tohle počasí v tuto dobu neobvyklé. Od zítřka by se to mělo zlomit. Předpověd na celý týden vypadá zatím dobře.
Poštovní strom v Mossel Bay
Hlavní město pštrosů Oudtshorn
Jízda scénickou silnicí R62
Zobrazit místo 2012-10-21 - Knysna-Swellendam na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 350 km
Doba jízdy : 5 hod
Ubytování : Impangele, 10 Andrew Whyte Street, Swellendam, 690ZAR (booking.com)
----------------------------------------------------------------
Realita :
Snídaně dnes byla až od 8 hodin. Obě dámy kolem 35 let, evidentně partnerky, připravily společně dokonalou snídani. Dokonce nám na cestu daly výborný domácí banana bread.
První zastávka byla v muzeu Bartolomeo Diaze v městě Mossel Bay. Je tam vystavená kopie lodi, kterou v roce 1488 obeplul jako první mys Dobré naděje. Loď byla postavena v Protugalsku při příležitosti 500.výročí plavby a do Mossel Bay doplula z Portugalska po moři.
Je zde i několik akvárií s mořskými živočichy.
V zahradě je tzv.poštovní strom. Je původní z doby objevitelů. Zde si mořeplavci nechávali vzkazy uložené v botě přivázané ke sromu.
Text legendy
A tady dnešní podoba boty. Je to funkční poštovní schránka.
Druhou zastávkou bylo hlavní město pštrosů Oudtshorn. V okolí je spousta pštrosích farem.
Někde umožňují i jízdu na pštrosovi. Jeli jsme do Safari, kde je pštrosích atrakcí nejvíc. Bohužel během dne byly dešťové přeháňky. Takže z bezpečnostních důvodů (vlhký povrch a promočení pštrosi) jízdy dnes nepořádali. Fotku manželky na pštrosovi tedy nemám :-(.
Tak jsme si dali alespoň kousek pšrosího steaku. Byl moc dobrý.
U Oudtshornu jsme se dostali na silnici Route 62. Je to trochu obdoba slavné americké Route 66. Jede se po velice kvalitním povrchu krásnou krajinou. Z obou stran hory nejrůznějších barev a tvarů. Podél silnice začíná všechno kvést.
Žena chtěla stále zastavovat protože tady roste spousta květin a keřů. Je to zdejší plevel. U nás ho někdy pěstujeme, ale s ohledem na klima jen jako letničky.
Třeba statice, která se používá do suchých vazeb
Po cestě bylo ještě jedno bizarní místo - Ronnie´s (Sex) Shop. Kdysi si ve zdejší pustině jakýsi Ronnie otevřel obchod Ronnie´s Shop. Nejaký kamarád mu tam připsal slůvko Sex.
Stala se z toho atrakce, kterou už ale neprovozuje původní majitel. Uvnitř je bar a prodejna suvenýrů.
Turisté zde zanechávají různé pozůstatky. U baru je to dámské prádlo
A na stěnách místností nejrůznější nápisy.
Zbývalo nám posledních asi 60 kilometrů do dnešního ubytování. Přijeli jsme těsně před 18.hodinou. Ještě nás v průsmyku chytila snad už poslední průtrž mračen.
Pokoj je velký s krásnou kouplenou. Všechno je leopardí - ručníky, župany, hrníčky, lampičky, ...
Majitelé jsou původem Angličani. I podle nich je tohle počasí v tuto dobu neobvyklé. Od zítřka by se to mělo zlomit. Předpověd na celý týden vypadá zatím dobře.
Štítky:
2012,
Garden route,
JAR,
Knysna,
Mossel Bay,
Oudtshoorn,
R62,
Route 62
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)