Na devátou hodinu jsme měli koupené vstupenky do koruny sochy Svobody. Při přebírání nám kontrolovali pasy, protože se objednávají na jméno. Tím téměř znemožňují přeprodej tohoto vzácného artefaktu. Dostali jsme navíc fialové pásky na zápěstí. Stihli jsme první loď už v 8:30. Na místo jsme tedy dorazili jako první.
Po nezbytné prohlídce jsme se dostali do muzea v podstavci. Tam je vystavená originální pochodeň.
"Zbaběle" jsme na první část výstupu vzhůru použili výtah. Pak už zbývala jen dvě patra na vrchol podstavce. Odtud je krásný výhled do všech stran.
Na cestu do koruny už se musí po vlastních. Točité schodiště je jen na šířku jednoho člověka a má asi 160 schodů
Na vrcholu je malá plošina umožňující výhled skrze malá okénka v čelence
Pak následoval sestup druhým točitým schodištěm
Tady jsou vidět spoje jednotlivých plátů opláštění sochy
Lodě stále přivážejí nové turisty
Pohled na zadní stranu sochy
Letos jsme se na chvíli zastavili i na Ellis islandu. Prošli jsme si jen tu hlavní budovu kde imigranti procházeli zejména zdravotní kontrolou
Našli jsme i jednu fotografii o českém sletu v Americe
Po návratu na pevninu už byl býk obsypaný turisty
Po obědě proběhl lehký šoping a před šestou jsme vyrazili k další místní ikonické stavbě - k budově Flatiron.
V Madison square parku byla hejna loudících veverek
Odtud jsme přejeli k jídelně
Katz´s Deicatessen. Zvláště jejich
patrami je vyhlášené.
Objednali jsme si jeden patrami sendvič a k němu talíř s třemi druhy masa. O tom talíři píšou, že je buď pro jednoho místního nebo pro tři turisty. Množství masa jsem, dle doporučení, ještě podpořil 5$ bankovkou pro našeho kráječe.
Už při krájení dávají na talířek ochutnat. Maso je neskutečně šťavnaté a rozplývá se v puse. Je to báseň.
Poprvé v životě se nám stalo, že se nám ke konci nedostávalo chleba k neubývajícímu masu.
Ten poměr masa uvnitř sendviče je neskutečný.
Na stěnách mají fotky stovek celebrit, které tu jedly. Tady je Bill Clinton
V jídelně je plno a stále přicházejí noví hosté
Mají tady označený stůl, kde se odehrála známá
filmová scéna
Po odchodu s plnými bříšky jsme měli skoro hodinu a půl času na půlhodinový přejezd k památníku 9/11. A nám se to nepodařilo stihnout. Metro v New Yorku o víkendu funguje jinak než ve všední dny. Jsou odstávky stanic a linek z důvodu rekonstrukcí a oprav. A my jsme na to doplatili. Nejprve jsme dorazili k lince J, která nejezdila vůbec. Pak další stanice byla zavřená. Když už to vypadalo, že to snad stihneme, nastoupili jsme do vlaku linky A. Tam bylo na displeji jasně napsáno, že jede naším směrem. Bohužel tomu tak nebylo. Jelo na opačnou stranu. Od spolucestujících jsme se dozvěděli, že to je sice linka "A", ale že teď jede jako "J". Alespoň jsme viděli hezkou barevnou slečnu :-).
K památníku jsme dorazili až čtvrt hodiny po zavření. Bohužel jsme tedy přišli o jeho večerní osvětlení
Celé odpoledne poprchávalo a bylo kolem 20 stupňů. Podle předpovědí se to do našeho odjezdu nezmění.
