Po snídani nás spolubydlící polský pár odvezl jejich půjčeným autem do Valletty. Poznamenal jsem, že já mám vždycky na začátku levostranného řízení problém se zorientovat. Pán mi odpověděl, že on tím netrpí. Jezdí totiž v Londýně jako řidič autobusu :-).
Valletta je hlavní město Malty. Ale všechna ta města a městečka kolem jsou vlastně srostlá do největší maltské aglomerace. Je to trochu jako Tokyo. Jen asi ve stokrát menším provedení. Tedy přinejmenším na počet obyvatel.
Ve Vallettě se opravují hradby a staví se nové stavby přímo za bránou. Teď už používají moderní montované konstrukce a tvárnice. Jen ten povrch budov pokrývají vápencem. Takže to vzhledově neruší.
Prvním cílem byla úžasná barokní katedrála St John’s Co-Cathedral. Maltézští rytíři měli opravdu vkus.
Tolik ozdob se hned tak někde nevidí.
Je vidět, že stavitelé si vyhráli i s každým křížem na zdi a složili ho z mnoha barevných kousků
Jako bonbónek je zde jediný existující obraz, pod který se podepsal Caravaggio. Ostatní jeho obrazy podpis nemají. Obraz je v samostatném sále s přísným zákazem fotografování a filmování. Agilní hlídačka všechny pozorně sledovala. Další paní nás bavila nejvíc. Měla náročný úkol uhlídat návštěvní knihu. Ta je údajně určená jen pro vysoce postavené návštěvy. Přesto tam je kniha přístupná a otevřená. Dokonce u ní byla i tužka. Horliví důchodci z různých výprav se k ní opakovaně vrhali s touhou vyjádřit svůj obdiv. Paní je nestačila odhánět. Kdyby knihu uklidili, tak paní asi přijde o práci. Ten systém jsme nepochopili.
V katedrále jsme koupili i první náprstky do sbírky.
Hned o kousek dál (o jeden dům) je sídlo prezidenta Grandmaster's Palace a historická zbrojnice Armoury.
Na Maltě vládnou socialisté. Současný maltský pan prezident si na, dle mého názoru, nevkusný obraz nechal namalovat v pozadí lid.
Všichni předchozí prezidenti měli obrazy bez okras. Doufám, že podobné hrůzy nebudeme mít po blízkých volbách i u nás.
Zbrojnice se nám moc líbila. Byly tam zbraně a brnění z nejrůznějších dob.
Puška kombinovaná s mečem
I dříve vládla modě Itálie a krásně zdobené brnění pochází z Benátek. Ochrana hlavy pro koně měla stejně jemně zdobené zlaté vzory jako brnění jezdce.
Chvíli jsem před palácem poseděli a otočili náš směr k zahradám. Jednalo se postupně o Lower Barracca Gardens, Upper Barracca Gardens a pak kousek od vstupní brány Hastings Gardens.
Nejnavštěvovanější jsou Upper Barracca Gardens - jsou kousek od vstupní brány. Navíc se tam každé poledne střílí z děla. Tuhle atrakci jsme neviděli - přišli jsme až v jednu. Naopak nejméně lidí bylo v Hastings Gardens.
Z Upper Barracca Gardens bylo vidět na Birgu. Děla míří přímo na ty včerejší krásné jachty.
Velikostí jsou všechny zdejší zahrady malé. Několik stromů, palem, olivovníky, ibišky a pár drobností. Určitě to není nic, co by oslovilo milovníka rostlin a klidu.
Malťané se snaží rostliny zavlažovat, ale podmínky jsou pro rostliny kruté. Některé zalévají i sněhem (ledem) z ledničky
Zbývalo nám dojet na letiště pro auto. Využili jsme místní autobusy z autobusového nádraží. To je hned za vstupní bránou z hradeb Valletty. Lístek na jednotlivou jízdu stojí poměrně dost = 2,2€ a platí dvě hodiny. Za to se dá přejet celý ostrov z jedné strany na druhou. Na letiště to bylo asi 20 minut. Výhodnější je celodenní za 2,6€ nebo týdenní za 12€.
Na letiště k půjčovně Budget jsme přišli o hodinu dřív než bylo na voucheru. Obsluhující pán nám navíc řekl, že o naší rezervaci neví. Pak to naštěstí našel. Zkusil nám dát to nejmenší auto Hyundai i10. Snažil jsem se mu vysvětlit, že Chevrolet Aveo na voucheru není to úplně nejmenší auto. Ani se moc nebránil a rychle našel Hyundai i20. Pro jistotu jsem přikoupil pojištění na nulovou spoluúčast za 50€. Pán se mi ještě snažil prodat další pojištění personal insurance. Celkové pojištění by už vyšlo dráž než vlastní půjčovné, takže jsem to odmítl. K tomu půlka předražené nádrže za 40€.
Objednal jsem znovu automat, ať se nemusím starat o řazení v opačném gardu. Na parkovišti jsme zjistili, že auto jeví poměrně značné známky opotřebení = obouchání. Třeba promáčknuté dveře u řidiče.
Všechno jsme se snažili zaznamenat do předávacího protokolu a vyfotit.
Hned na druhém kruhovém objezdu (třípruhém) to o nás jeden místní málem opřel. Jel jsem v levém pruhu a on chtěl vyjet z prostředního pruhu o jednu odbočku dřív než my. Naštěstí jen zatroubil. K ubytování jsme to měli jen asi 4,5 kilometru. Cesta včetně zaparkování proběhla úspěšně.
Ještě jsem vyběhl koupit Kinnie. To nám dnes doporučil majitel Frank. Je to místní hořkosladký nealkoholický nápoj. A moc nám chutná.
--------------------
Na Maltě se skoro na každém domě vyskytují vystrčené balkónky. Tenhle dům byl na ně mimořádně bohatý
Další zvláštností jsou nejrůznější svatí na zdech domů
Dříve si paláce stavěli rytířské řády, dnes je mají i místní odboráři.
Ještě dvě české věci. První je nemalý počet škodovek. Většinou se jedná o starší modely - Favorit, Felicia. Tady jsem našel neaktuálního Rapida
Druhou věcí je pamětní deska (z roku 2008) týkající se událostí v roce 1968 u nás
Vzhled desky je dost ostudný. Maďaři tam mají něco podobného o roce 1956, ale stav je mnohem lepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat