Zobrazit místo 2010-07-03 Death Valley na větší mapě
Ujetá vzdálenost : 400 mil
Doba jízdy : 9 hod
Ubytování : Desert Rose Resort, Las Vegas
----------------------------------------------------------------
Realita :
Budíček v 6:00, slušná snídaně od 7:00. V 7:20 odjezd na celodenní výlet do Death Valley. Cesta probíhala bez komplikací, pouze množství aut bylo minimální. Ono kdo se taky vydá v létě do Údolí smrti, že. Byli jsme na cestu připraveni s velkou zásobou vychlazeného (zmraženého) pití i jídla. Plná nádrž byla samozřejmostí.
Při odbočení k místu se objevila cedule s informací, že na následujících více než 100 kilometrech nemáme čekat žádné služby a pomoc.
Už jsme ale viděli na dálnici z Green River do Salt Lake City podobnou informaci s číslovkou 112 mil. Takže třeba trasa Praha-Brno bez benzínky :-).
Vybral jsem scénickou trasu vedoucí přes nejhezčí místa. Přiznám se, že mě překvapilo jak ta poušť a hory kolem jsou barevné a krásné. Pořád jsme zastavovali a fotili. Bohužel fotografie v našem podání nedokážou tu krásu vyjádřit.
Přesto pár pokusů.
Badwater - nejnižší a nejteplejší místo na západní polokouli (85,5 metru pod hladinou moře).
Je zajímavé, že pod tou vrstvou soli je těsně pod povrchem voda. Na mnoha místech si turisté odkopali asi 10 centimetrů ušlapané solné krusty - tady je důkaz. V té naší loužičce bylo spousta mušek.
Jezírko v nejnižším místě je plné vody.
Zabriskie Point - nádherné zlaté kopce
Dante´s View - to dole je Badwater z výšky asi 1700 metrů
Přijeli jsme do návštěvnického centra a teplota byla téměř 110F, tedy 43 stupňů Celsia. To bylo kolem 13.hodiny, takže nejvyšší denní teplota asi teprve přišla.
Poslední zastávkou bylo jedno z měst duchů Rhyolite blízko města Beatty. To jsou dnes už opuštěná místa s rozpadajícími se budovami. Některé z nich jsou historickou památkou. Tak tomu bylo v našem případě. Není tam žádný hlídač, jen návštěvní kniha. Zápisy Američanů nás překvapily. Slova jako awesome, great a fantastic byla téměř u všech záznamů. Nám to připadalo jako hrozný nepořádek. Budovy se jim prostě jen nechtělo bourat. Jediné co nás zaujalo bylo jakési venkovní minimuzeum. Byly tam bílé sochy a jeden krásný keramický gauč. Ten byl teplotou rozpálený tak, že se na něm nedalo téměř sedět. Focení v leže bylo utrpením.
Do Las Vegas jsme se vrátili asi v 17:30. Rodina rozhodla, že se jde nakupovat do outletu. Tam proběhly nákupy, jejíž hlavním dílem bylo pořízení bundy Spyder pro manželku. Moc mi záviděla tu mojí loňskou :-). Tenhle outlet byl na naší letošní cestě jediný, kde měli Spyder obchod.
Obchody zavíraly ve 21:00 a nás ještě čekal výjezd na nejvyšší bod Las Vegas - do vyhlídkové věže Stratosphere. Rozhled na svítící město byl úžasný. Tedy asi po třičtvrtěhodiném čekání. Po návratu dolů jsme byli v kasinu. Synek si chtěl zahrát. Zákony to dovolují až od 21 let. Už při vstupu do prostor kasina je napsáno, že děti v kasinu hrát nesmějí (logicky), ale že ani nesmějí být v dosahu hry. Riskli jsme to. Hrál jsem já s manželkou a syn se na nás díval. A radil.
Nejprve jsme hráli pětikotoučový klasický bubnový automat se základní sázkou 1 cent. Z vložených 10$ jsem se úspěšně propracoval ke 3$. Pak jsem tam pustil manželku. A začalo to. Dostala se až na 25$. Nakonec jsme si odnesli přes 20$. Prostě jsme to kasino zruinovali :-).
Tady je důkaz.
Syn rád hraje dnes u nás mezi mláděží tak populární poker. Ještě jsme tedy hledali automat na poker. Aby si to vyzkoušel alespoň proti automatu. Samozřejmě našim prostřednictvím. U reálného stolu bylo určitě neprošlo. Tam jsme už tak úspěšní nebyli a 5$ zmizelo po asi dvaceti minutách.
Celkem jsme tedy po dnešku v plusu 5,64$. A to se vyplatí.
Žádné komentáře:
Okomentovat