Zobrazit místo 2010-07-07 Fresno-Modesto na větší mapě
Yosemite NP
Jezero Mono Lake
město duchů Bodie
Ujetá vzdálenost : 390 mil
Doba jízdy : 9 hod
Ubytování : Best Western Town House Lodge, 909 16th St, Modesto 74,29$
----------------------------------------------------------------
Realita :
Dnešek byl náročný. Budíček v 5:15, snídaně v 6:00 a odjezd směr Yosemite NP kolem 6:30.
Jestli jsem včera psal o největším počtu serpentin, které jsem projel za den, tak dnešní den byl ještě výživnější. Těch zatáček musely být tisíce. Projeli jsme totiž pohořím Sierra Nevada na východ přes Yosemitský park a nejvyšší průsmyk Tioga (3031 m.n.m) Zpátky na západ jsme si to dali druhým nejvyšším průsmykem Sonora (2933 m.n.m). Sonora Pass má v některých místech stoupání až 26%. Do toho přišlo několik námi oblíbených rozkopaných úseků řízených SLOWaři/STOPaři. Ve dvou případech byli specialisté na řízení provozu v uzavírkách doplněni i vozy FOLLOW ME. V těchto místech jsme strávili určitě dohromady přinejmenším hodinu.
Odměnou za tento řidičsky nejnáročnější výlet nám byl neskutečný výhled do Yosemitského údolí. Pokud Grand Canyon můžu označit slovy úžasný, neskutečný nebo fantastický, tak pro pohled na Yosemitské údolí z Glacier Pointu už slova nemám.
Na místě bylo napsáno, že se jedná o jeden z nejkrásnějších výhledů na celé planetě. Já jsem toho zase tolik neviděl. Myslím že asi nepřeháněli.
Vidět najednou neuvěřitelné krásnou skálu Half Dome a na každé straně údolí k tomu vodopády o výšce mnoha set metrů je něco úchvatného. A současně se moci dívat i do nejméně kilometrové hloubky pod sebou. Bohužel opět naše fotografie nedokáže ten pohled úplně reprodukovat. Oba vodopády do jednoho záběru nešlo dostat.
Z Glacier pointu jsme jeli dál serpentinami dolů k vesničce a viděli jsme další vodopády i téměř kolmou žulovou stěnu El Capitan. Vylézt na ní je snem mnoha horolezců. Má od paty k vrcholu přes 900 metrů. Oblíbenou zábavou turistů je hledání horolezců ve stěně. Myslím, že se mi to povedlo (28x přiblížení).
Při výjezdu z parku jsme ulovili našeho druhého medvěda. Tentokrát hnědý model pasoucí se v trávě. Vzdálenost asi 50 metrů. Opět mnoho aut s turisty kolem. A samozřejmě strážci parku hlídající, aby se nikomu nic nestalo. Tedy ani medvědovi ani turistům.
Nasměrovali jsme se na náš první cíl za horami - jezero Mono Lake. Jezero je zajímavé mnoha věcmi. Jednak jsou tam takové výrůstky z vody - něco jako krápníky. Druhou zajímavostí jsou dva ostrovy. Malý černý a větší bílý ostrov. Ten černý je výsledkem podovodní erupce sopky.
Když jsme byli u jezera my, tak zrovna na východní části pršelo a na západní svítilo sluníčko.
Na východní straně hor jsme měli ještě poslední dnešní cíl. Městečko duchů Bodie. To je hornické město, kde se těžilo zlato. Bylo to takové mnohonásbně větší provedení námi navštíveného Rhyolite. Jen se tady platilo vstupné a poslední 3 míle byly po prašné kamenité cestě. Nevíme jestli domy chátrají přirozeně nebo je v tom rozpadání někdo udržuje. Určitě bych si tak početnou návštěvu podobného místa u nás asi nedokázal představit. Stálo tam mnoho desítek aut. Američani prostě nic víc historického nemají.
Pak už nás čekala "jen" čtyřhodinová, převážně serpentinová, cesta úžasnou krajinou přes hory zpět do civilizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat