Den začal dobrou snídaní a při odchodu jsme v malém dětském zookoutku zahlédli krásného angorského kozla.
Spali jsme na úpatí nejvyšší izraelské hory Hermon. Bohužel oblaky byly nízko a tak jsme horu neviděli. Včera také nebyl vidět vrchol, ale sníh na stráních vidět byl. První zastávkou bylo místo nazvané "Valley of tears" - slavné tankové bitvy izraelské armády proti ohromné syrské přesile ve válce v roce 1973.
Tady nám začalo pršet a byla zima - kolem 6 stupňů. Dalších asi dvacet kilometrů jsme jeli na vyhlídku Mt. Bental. Odtud má být krásný výhled až do Sýrie. Příroda nám to neumožnila
Pak se alespoň vrchol projasnil a byly vidět zákopy.
Po této nepříliš vydařené části následoval asi dvouhodinový přejezd k řece Jordán. Na místo, kde mělo dojít k pokřtění Ježíše Krista. To leží na ostře střežené hranici mezi Izraelem a Jordánskem. Tedy střežené zejména z izraelské strany. Ploty a dokonce minová pole.
Tady je přizpůsobeno nejčastějším návštěvníkům a to jsou Rusové. Prodavačka v obchodě se suvenýry podle přízvuku evidentně ruského původu. Nápisy v ruštině jsou samozřejmostí.
To už je místo, kam si návštěvníci mohou zažít křest jako Ježíš. A zájemců není málo. Vody bylo těsně pod kolena a vyznačená přístupná část neumožňovala jít dál.
Jordánská strana je mnohem méně navštěvovaná. Můj odhad podle dneška tak 1:100.
I když je na ceduli napsáno "POLICE" a jsou tam lana, některé ruské soudružky musely zábranu přelézt. Já bych se tedy obával i námořních min uprostřed řeky.
To se kupodivu nelíbilo izraelskému vojákovi. Naštěstí pro neukázněné návštěvnice to zvládl razantně, ale zároveň s klidem.
Vrcholem dne, zejména pro manželku, bylo koupání v Mrtvém moři. Máme tady jednu noc v hotelu s polopenzí.
Jedna zastávka proběhla hned za kontrolním stanovištěm při přejezdu na Západní břeh. Někteří turisté dokonce šli až k vodě.
My jsme si to nechali až na veřejnou pláž v Ein Bokek.
Stařec (já) a Mrtvé moře
Důkaz, že jsme byli na nejnižším místě na planetě. Jen nám mobily ukazovaly pouze 390 metrů pod hladinou moře. Přitom se uvádí čísla mezi 420 - 430 metrů.
Skutečně to nadnáší.
Bohužel nenadnáší úplně všechno. Konkrétně tedy klíčky od auta. Chytře jsem si je dal do kapsy u plavek. A až při odchodu z pláže je začal postrádat. Ve vodě není vidět, takže hledání nedávalo smysl. Bylo 16:50 když jsem volal do Budgetu, že mám problém. Po asi půlhodinovém telefonátu s nejrůznějším přepojováním jsme se domluvili, že mi náhradní klíče přiveze taxi. Z Eilatu, který je vzdálený přes 200 kilometrů. Za tři hodiny jsem je měl v ruce a fungují. Taxi stálo 900 šekelů (skoro 6000Kč). Uvidím, jaké další poplatky a pokuty ze strany půjčovny ještě přijdou. Za celý život jsem neztratil ani peněženku, ani žádné klíče. Takže jejich dnešní utopení v Mrtvém moři bude, doufám, můj nejsilnější zážitek v téhle oblasti do konce života.
