25 března 2019

Den 7. - Jeskyně Bet Guvrin, pevnost Masada a rezervace En Gedi


Dnešní program tvořil okruh asi 300 kilometrů dlouhý po třech národních parcích. Začali jsme u jeskyní Bell Caves (Bet Guvrin). V téhle části izraelského vnitrozemí je hezky zeleno. U vjezdu jsme si pořídili návštěvnické karty na neomezené vstupy do všech izraelských národních parků.
Jeskyně jsou vytesány do křídového a vápencového masivu, který byl cenným obchodním artiklem.
Některé jeskyně sloužily k pohřbívání


Jiné jako skladiště. Těžilo se z vrchu, proto je v každém zvonu nahoře otvor.



Park je u stejnojmenného kibucu. To je společné (socialistické) hospodářství v rámci osad. Jako všude i v Izraeli podobný systém prostě nemůže dlouhodobě fungovat. Chtěli jsme dovnitř, jen železná brána a plot byly proti.
Poprvé jsme brali benzín a je to výzva. Displej i celý systém je výhradně hebrejský, pro nás tedy rozsypaný čaj. Naštěstí nám spolutankující vysvětlil, že nejprve máme zadat SPZ auta a pak číslo pasu. Takový malý "velký bratr" i na čerpací stanici.


Následně jsme byli obšťastněni benzínem a potom i účtenkou s všemi důležitými informacemi. Pro nás jsou čitelná jen čísla. Jak jsem zjistil, tak fotka je otočená vzhůru nohama. Ale informační hodnota je ze všech stran stejná, tedy nulová :-).


Dalších sto kilometrů nás přivedlo k pevnosti Masada, což je další známý národní park s velkou pevností nahoře na hoře. Na rozdíl od většiny návštěvníků jsme přijeli ze západní strany. Z východní, od Mrtvého moře, vede nahoru lanovka, která vozí davy turistů z autobusových zájezdů. Posledních 20 kilometrů silnice ze západu je krásně kudrnatých, pěknou pouštní krajinou téměř bez civilizace. Samá zatáčka a stále nahoru a dolů. "Výhodou" je, že se jedná o slepou silnici, která se musí projet i opačným směrem.


Západní přístup znamená výstup pěšmo po náspu vytvořeném Římany pro dobytí pevnosti. Množství přeneseného materiálu je neskutečné.


Parkoviště a spodní stanice lanovky


Asi paní učitelka s pistolí u pasu.


Poslední zastávkou byl přírodní park En Gedi. Ten je příjemný tím, že je tu celoročně voda, jsou vidět vodopády a zvířátka - damani a kozorožci.










Vyšli jsme si na krátký trek k Davidovu vodopádu


Alespoň jeden pohled na Mrtvé moře, kolem kterého jsme projížděli. Všude jsou značky o zákazu vstupu.
Na druhé straně je Jordánsko.


Bezpečných míst pro vstup do vody je jen pár. My tam budeme předposlední noc na konci naší cesty.

Žádné komentáře:

Okomentovat