Zobrazit místo Praha - Londýn - San Francisco na větší mapě
Ubytování : 17. - 19.6.2010 Town House Motel, 1650 Lombard St, San Francisco 94123, cena 87,48$/noc
Rezervace auta : TravelJigsaw Jeep Grand Cherokee, 713 GBP
Ujetá vzdálenost : 20 mil
Doba jízdy : 40 minut
Vyzvednutí auta, ubytování, nákup potřebností
------------------------------
Realita :
Právě je 21 hodin místního času (San Francisco) 17.června, tedy 6 hodin ráno 18.června v Praze. Píšu z našeho motelu přes WiFi. Rodinka už odumřela na posteli, protože den byl docela náročný.
Budíček 4:30. V 5:20 nás vyzvedl objednaný přepravce na letiště Prague Airport Transfers . S úspěchem jsme je použili už loni a i letos vše zafungovalo bez problémů. Za skoro 40 km do Ruzyně mi paušální částka 750Kč přijde velice slušná. Tak proč jim neudělat reklamu.
Letadlo do Londýna odletělo i přiletělo včas. Odletu do SF předcházela nejprve běžná bezpečnostní kontrola na letiští Heathrow v Londýně. Tedy včetně sundání bot. To mě nepřekvapilo. Pak jsem ale při nástupu do Jumba "vyhrál" namátkovou osobní kontrolu. Tak mi tam jeden, asi původem Ind, rozebral obě moje příruční zavazadla do posledního kousku a znovu jsem se musel zout. Nejvíc ho zaujal LAN kabel k počítači. Možná si myslel, že se za letu budu snažit uškrtit nějakou letušku. I když v případě našich letů to byli většinou letušáci.
Do SF už to bylo trochu se zpožděním na odletu i příletu. Údajně se čekalo na přípoj a dodatečně tam přivezli nějaká zavazadla. Zhruba 40 minut navíc jsme tak prostáli na místě. V SF jsme přistáli asi 23:55 českého času. Těch skoro jedenáct hodin na sedačce bylo náročných. Letadlo bylo vybaveno osobním zábavním systémem = filmy - byl tam třeba i Avatar, seriály, hudba, .... Bohužel tam ale nebyly žádné hry. Jídlo bylo velice chutné.
Pak následovaly imigrační a celní formality. Z loňska jsme měli pozitivní zkušenost a letos to proběhlo ještě rychleji. A naprosto pohodově. U manželky i u mě asi systém snímání otisků vyhodnotil, že jsme v databázi. Protože úředníkovi stačily u každého jen 4 prsty pravé ruky. Syn si musel nechat naskenovat obě ruce kompletně. Pak jsme šli pro zavazadla a museli jsme čekat asi 1/4 hodiny. Dorazila kompletní. A už jsme šli k celníkovi, který nám odebral celní deklaraci. Pořád jsem ale v ruce držel pasy a zelené imigrační formuláře I-94. Ty jsem, stejně jako osatní návštěvníci USA, v letadle pečlivě vyplnil. Připadá mi, že loni nám je odebíral imigrační úředník a do pasu nám přišil jejich ústřižek. Za celníkem už byl volný přístup ven. Tak jsem se zeptal nějakého úředníka co mám s těmi kartami dělat. Odpověď zněla : "hodtě je do koše". Já tak rád dělám zbytečnou práci. Raději jsem si formuláře uložil.
Pak už jsme šli pro auto do půjčovny Dollar. Měli jsme zaplacené standardní SUV. U přepážky jsem se přiučil něco z američtiny. Teda spíš si myslím, že mě trochu "natáhli". Ve smlouvě s půjčovnou je formulace :
Fuel Policy
Fuel should be paid for on arrival and it is not necessary to refill the tank before returning.
Do dnešního dne jsem si myslel, že slovíčko "should" znamená "mělo by se", "je hodně doporučeno" nebo podobně. Podle paní za přepážkou to znamenalo, že si od nich musím koupit benzín do nádrže za lehce dražší sazbu 3,37$ za galon. To je zhruba 10% nad normální cenu. Nad tím jsem musel mávnout rukou.
Sám jsem si poručil road safe příplatek ve výši 6$ za den. V případě, že se nám po cestě něco přihodí s autem i naší vinou, tak by se o nás měl Dollar postarat. K tomu příplatku ještě naskočily další příplatky a daně 20%. Takže mi hned z kreditky zkrouhli přes 220$. Pak mě zarazilo když paní řekla, že dole je jen jedno SUV v naší kategorii. Když jsme sjeli o dvě patra dolů, tak tam stál Jeep Cherokee Laredo 4x4. Je to hezké autíčko. Ale první čeho jsme si logicky všimli, byla černá barva. Ta je na cestování i v teplých pouštních oblastech ideální :-(. Druhou věcí byl docela malý kufr. Už teď jsme měli problém dostat všechna zavazadla do kufru tak aby bylo přes ně možné přetáhnout roletku. Tak jsem se vrátil nahoru k přepážce a paní najednou našla ještě jiné auto. Ford Explorer ve vínově barvě. Ten měl kufr větší a celkově i to auto působí víc americky. Prostě to je docela velká kára.
Tady je náš letošní mazlík :
řMáme arizonskou značku.
Pak už následovala asi 30km dlouhá cesta do našeho motelu. Po loňské zkušenosti s automatickou převodovkou jsem se do toho dostal rychle. Ani jednou jsem "nezařadil", ani nesešlápnul brzdu místo neexistující spojky. Měli jsme jednu zasávku v samoobsluze řetězce Safeway - v SF totiž není žádný Walmart. Ještě v Praze jsem si připravil vyplněný formulář pro získání zákaznické karty a tím i slevových akcí. Ceny ovoce mi přišly docela vysoké. Jahody (2libry = 0,9kg) za 8$, meruňky stály 4$ za libru. V Praze byly jahody v obchodech za polovic.
Celkem nás prvnotní nákup (pečivo, koláče, sušenky Oreo, fazole, hlavně pití a ovoce) vyšlo asi na 55$. Ubytování v motelu na Lombard street proběhlo rychle. Je to evidentně starší stavba. Ale je tu čisto a zrenovováno. Jsme spokojeni.
Teď je 22:45 a já jdu spát.
Zítra od 10 hodin jedeme na motokolech po Golden Gate. Zbytek dne necháme na okamžitém nápadu a naší únavě.
Žádné komentáře:
Okomentovat