vopetr: Den 13. - Ronda, Gibraltar

Dnešní den začal už brzkým odjezdem - těsně po sedmé. Měli jsme toho před sebou docela hodně. První zastávka byla ve městě Ronda. To znamenalo zhruba 170 kilometrů a něco málo přes dvě hodiny jízdy z Granady. Na Španěly to bylo dobré, oni mají jiný životní rytmus. Silnice volné a dokonce jsme stačili i zaparkovat na neplaceném parkovišti ještě před nájezdy turistů. Přijeli jsme kolem půl desáté.
Město Ronda má dvě známé pamětihodnosti. Jednak to je nejstarší stadion pro býčí zápasy a pak i vysoký most spojující staré a nové město.

Nejdřív jsme šli do arény. Vstup je docela drahý - 6,5€ na osobu. Uvnitř budovy je i hezké muzeum (zbraně, oblečení i postroje pro koně.

Město Ronda stojí na skalách a mezi nimi protéká říčka.

Pak následoval přejezd do Gibraltaru. Asi 110 kilometrů nejdříve hodně kudrnaté silnice a pak po dálnici A7 (bez mýta) do hraničního města La Linea. Podle všech map tam před hraničním přechodem mělo být velké parkoviště. Bylo, ale v rekonstrukci. Takže k hraničnímu přechodu se táhla dlouhá kolona aut. Asi půl kilometru před přechodem jsem zahlédl místo u silnice a zaparkoval. Bylo to placené prostřednictvím automatu. Ovšem jeden automat někdo ukradl, druhý nefungoval a na třetím bylo napsáno, že v sobotu se platí jen od 9 do 14:00. Bylo 13:50. Tak jsme to riskli bez placení.
Pohled na horu (the Rock) ještě ze Španělska přes plot
.

Pěšky na přechod, ukázat pasy a byli jsme na Gibraltaru. Hned za hranicemi stojí autobus číslo 5, který jezdí do centra. Cena zpáteční jízdenky 3€. Dá se tady běžně platit librami i eurem. I řidič autobusu nám bez problémů vrátil eura.
Policistu tady mají jako v Londýně.

Nevěděl jsem, že se v Gibraltaru jezdí vpravo. I auta mají řízení na naší (levé straně). Poznávací značka Gibraltaru má zkratu GBZ

Hlavním cílem byl vrchol hory. Lanovka za 9,50Ł nahoru (12Ł oba směry) nás moc nelákala. Protože nejsme slaboši, dali jsme si to hezky pěšky nahoru i dolů.
A to ještě asi nejkratší možnou trasou přes různé zkratky a schodiště mezi domy. Byla tam i botanická stezka a na ní zvláštní rostliny.
A byli jsme tam úplně sami

Opět nám moc pomohla mapa v mobilu. Pak jsme šli asi 500 metrů po silnici. Už tam jsme potkali pár opiček. Potom přišla ta největší možná zkratka. Několik schodišť za sebou v délce stovek metrů. O to rychleji jsme ale překonali převýšení.