Dnes to bylo hodně o delším přesunu a o zvířátkách.
Měli jsme před sebou téměř 400 kilometrů na cestě ze Sevilly zpět do Portugalska. Při podobných cestách je potřeba občas udělat zastávku, ideálně s nějakou místní atrakcí na cestě. Dnes to byla dvě místa. První ještě ve Španělsku ve městě Aracena. Přímo na naší trase. Hlavním důvodem byly jeskyně La Gruta de las Maravillas. Lze si zakoupit kombinovaný lístek do jeskyní a do El Museo del Jamón (Muzeum šunky). Muzeum šunky mi připomnělo Cimrmanovo Muzeum peří. To jsme samozřejmě nemohli vynechat.
V jeskyni, jako už tradičně, se nesmělo fotit. Skutečně tomu nerozumím. Kdyby to povolili za nějaký rozumný příplatek, tak ho klidně zaplatím. Platilo striktní "no photo". Ale oni návštěvníkům, opět tradičně, nabízejí vlastní fotky.
Alespoň něco málo, co jsem udělal potají. Ta nejlepší místa byl příliš pod kontrolou.
Jeskyně byly pěkné. Hned po nich jsme vyrazili pár stovek metrů na šunku. Muzeum je vlastně reklama na místní region, kde se chovají prasátka na slavnou chráněnou iberijskou šunku.
Kupodivu dovnitř nemohou pejsci :-)
Ochutnávka byla součástí vstupenky
Pokud znáte film Jára Cimrman ležící, spící, pak je muzeum podobně zajímavé jako to Muzeum peří.
Litoval jsem, že černá iberijská prasátka tady nemají. Ale při další cestě jsem jich několik zahlédl ze silnice. Rozutekla se hned po mém příchodu k plotu. Tak tady jsou vidět alespoň jejich budoucí šunky. Trochu morbidní komentář.
Pak jsme přejeli hranice do Portugalska. Hned se zhoršila kvalita silnice. A přišla druhá plánovaná zastávka = pošta ve městě Beja. To jsem si vyhlídl jako vhodný pokus o platbu nebo alespoň prověření stavu mýtného mého auta. Poštu tady mají pěknou a na rozdíl od naší nebyla fronta dlouhá. Pak to přišlo. Já anglicky, paní portugalsky. Výborně jsme si rozuměli. Ona použila ten přístup, že když bude mluvit pomalu, tak to budu chápat. Pochopil jsem, že mi vysvětluje jak to s evidencí mýtného chodí. Po dvou dnech je mýtné v počítačovém systému a pak je 5 dnů na zaplacení. To jsem pochopil, protože jsem to věděl už předtím. Domluvili jsme se, že v systému nic není.
Po odjezdu se nám začali objevovat čapí hnízda. Ale ne občas někde jedno. Byla často ve skupinách. Napočítal jsme i šest plně obsazených sloupů za sebou. Všude byli čápi doma.
Moc se mi líbilo je chvíli pozorovat.
Nejodvážnější byla tahle rodinka. Na ceduli nad silnicí a žádný problém.
A už zase máme o hodinu míň. Takže přechod mezi letním a zimním časem jsme si znovu. Při sobotním návratu domů to bude už čtvrtá změna za tři týdny.
Žádné komentáře:
Okomentovat