Madeira - den 8.

Dnes na nás přišla únava. Nějak se nám moc nechtělo chodit. Prvním cílem byl Curral das Freiras (Údolí jeptišek). Vede tam pěší stezka s velkým převýšením. Protože počasí nebylo úplně nejlepší, jeli jsme tam autem :-). Okolní kopce byly zahaleny do mraků, takže nic impozantního jsme bohužel kolem sebe neměli možnost vidět. A městečko nás taky nijak nezaujalo.
Tady je alespoň pohled na kousek trasy ve skalách.

Koupili jsme si tedy alespoň kousek dortu s kaštany. To je tady tradiční surovina, už z doby jeptišek.

Druhá zastávka mířila na pobřeží, k soše Ježíše.
Něco jako v Riu, jen ne v tak impozantní podobě. Ale i tak mu to tam sluší.

Bylo kolem druhé odpoledne a nechtělo se nám ještě vracet domů. Tak jsem vymyslel cestu na druhý nejvyšší vrchol Madeiry - Pico de Arieiro.
S nadějí, že bychom mohli být nad mraky. Cesta plná serpentin byla pro manželku náročná. Kolem 1000 m n.m. jsme vjeli do mraků a bohužel až k vrcholovému parkoviště z nich nevyjeli. Cestou navíc ještě pršelo.
Nahoře bílo s viditelností maximálně 50 metrů.

Celkově je Madeira krásné místo na aktivní turistickou dovolenou za přijatelné peníze. Lidé jsou v pohodě a s angličtinou se dá bez problémů fungovat. Jen jsme měli smůlu na nižší teploty. Přes den 16 - 20 stupňů maximálně, v noci o nějaký stupínek míň. Manželce byla zima. A mohlo být i víc sluníčka hlavně na vrcholech.

Dnes si ještě zabalíme věci a zítra se přesouváme na pevninu. Odlétáme v 9:30, v Lisabonu bychom měli být kolem 11.hodiny.