Cesta do země, kde zítra již znamenalo včera

Pár týdnů po návratu z Jižní Ameriky mi v e-mailu přistála nabídka od Pelikána na letenky a několikadenní pobyt v Rusku. S ohledem na moje dřívější průzkumy (vysoké ceny letenek i ubytování) to bylo cenově přijatelné. Zkusil jsem si cestu s ubytováním nasimulovat ve vlastní režii a dostal se cenově ještě trochu níž. Manželka souhlasila. Tak se z prodlouženého víkendu stal týden v zemi, která v době mého mládí nám byla dávána za vzor ve všech oblastech života. Skoro čtvrt století jsem prožil v této neustále opakované lži. Naštěstí už je tohle období za námi. Náš světonázor je naprosto odlišný od komunistického (socialistického) i od aktuální ruské politiky a jejich pojetí demokracie. Přesto si myslíme, že stojí za to vidět na vlastní oči alespoň kousek největší země světa. A zároveň trochu poznat místní lidi, kulturu a památky. Protože ruský přínos světu je v tom nepochybně ohromný. Osobní zkušenost je tou nejlepší obranou proti zbytečným předsudkům.

Nejprve jsem koupil letenky a objednal ubytování v obou městech :

Praha - Petrohrad, cena 3230 Kč/ks

Moskva - Praha, cena 2507 Kč/ks

V Petrohradu jsem hledal ubytování v centru poblíž nádraží, odkud pojedeme do Moskvy.
Našel jsem dobře hodnocený Hotel Roses.
Pro Moskvu jsem chtěl hotel co nejblíže centra. Tohle splnil Hotel Maroseyka 2/15 10 minut pěšky od Rudého náměstí. Opět skvělé hodnocení a přijatelná cena.


Rusko je zemí, kam se nedá jet bez předchozího obdržení víza. Jeho získání není ani levné ani úplně jednoduché. A už vůbec ne rychlé. Na internetu je spousta nabídek, které slibují vyřízení víz "bez starostí". Cestovní kanceláře si za vízum pro jednoho běžně účtují 2500Kč a výš. Samotný administrativní poplatek ruské ambasádě je 1020Kč. Ten se obejít nedá. Ostatní věci už jdou řešit levněji.
Asi nejčastějším způsobem získání víza je využití ruského vízového centra. Tam si účtují administrativní poplatek 700Kč. Tomu se dá předejít přímým podáním podkladů na ruské ambasádě. Ovšem i tam se dá (velice omezeně) objednat jen přes vízové centrum, když se vybere místo podání "Konzulární oddělení velvyslanectví Ruské federace v Praze". Na každý den byla v kalendáři k dispozici jen jediná možnost - čas 11:00. V polovině května byl první dostupný termín až na začátek srpna.

Bez ohledu na způsob podání žádosti musí žadatel dodat tyto podklady :
1. pozvání (turistický voucher)
2. cestovní pojištění a doklad o něm
3. kopii stránky pasu s fotografií
4. online vyplnit a vytisknout žádost + fotografie

Pozvání - hledal jsem dlouho, až jsem narazil na levné online řešení. Na této stránce se online vyplní údaje, zaplatí se kartou a během pár minut je pozvání v e-mailu. Za 699 rublů (asi 260Kč). Údajně existuje i stránka, kde se dá pozvání získat zadarmo, ale prý se tam musí posílat naskenovaný pas. To jsem riskovat nechtěl.
Pojištění - využil jsem pojištění k Diners kartě. Ochotně mi zařídili potvrzení splňující požadavky ruské strany a dostal jsem ho zdarma mailem.

9.srpna 2016 přišel den "D". Byli jsme objednáni na 11:00. Dorazili jsme raději asi o půl hodiny dřív. K bráně pro nás přišel rusky mluvící ochranka. My česky, on rusky. Opakovaně se nás ptal, jestli jsme tam správně. Vzal si papíry a odešel. Za chvíli přišla nějaká úřednice (opět pouze rusky mluvící) a odvedla nás dovnitř k okénku. Tam si vzala všechny vytištěné dokumenty a za chvíli nás poslala zaplatit ke kase. Částku 2x 1020Kč jsem chtěl zaplatit pomocí 2500Kč. Paní pokladní, opět Ruska, nebyla moc vstřícná. Nechtěla vracet drobné. Manželka je naštěstí našla. Pak se jí ještě nechtělo vstát ze židle pro bankovky. Musel jsem je okénkem zasunout co nejdál. Hned jsem si zavzpomínal na ochotu úředníků za socialismu.
Dostali jsme potvrzení a pro pasy si jdu 16.srpna.

Takže víza nás vyšla na necelých 1300Kč za osobu.

Další důležitou věcí je přesun mezi Petrohradem a Moskvou. Jako nejlepší varianta mi přišel vlak. A to ten nejrychlejší v Rusku - Sapsan. Vyrobený v německém Siemensu :-). Lístky se dají koupit online na stránkách Ruských železnic s asi tříměsíčním předstihem. Ceny v průběhu času rostou. Pohlídal jsem si první možný den, kdy se ty naše daly koupit. A cena byla nejnižší možná = 999 rublů za kus. Běžná cena je od 2000 rublů výše.

Prakticky jsem sice ruštinu nikdy v životě nepoužil, ale nějaké pozůstatky ve mně kupodivu zůstaly.
Azbuku jsem nikdy nezapomněl. Vylovil jsem v paměti i nějaká slovíčka. Občas si teď pouštím ruskou televizi, abych si ji naposlouchal. A mám z toho silné zážitky z umělecky kvalitních programů i z akčních zpráv Vremja.
Jak říká Sheldon Cooper: "Bazinga".
Takže těch nejméně 10 let výuky (ZŠ, SŠ, VŠ) mám teď šanci po 30 letech přestávky zúročit.
Během jediného týdne. Tomu se říká efektivita.

P.S.
Nejsem paranoidní jedinec, který všude vidí, že se o mě zajímají tajné služby - na mojí osobě není nic zajímavého.
Na blog ani jinam jsem až do dneška nedal jedinou informaci o naší plánované ruské cestě.
Jedině jsem byl nucen zadat e-mailovou adresu do elektronické žádosti o vízum.
Takže věřím, že následující statistika přístupů na můj blog za jediný týden bude dílem souhry náhod.