Letadlo letělo podle plánu a přistáli jsme v Petrohradě včas. ČSA se skutečně staly nízkonákladovou společností, protože jsme nedostali ani vodu. Vše se pouze prodává.
Pasová kontrola po příletu byla hotová během 15 minut. Ve frontě jsme si stačili zprovoznit i místní free internet. Ten má tedy poměrně zvláštní systém. Po zadání vlastního telefonního čísla do logovacího okna na něj za chvíli automat zavolá. Jako heslo se pak použije poslední čtyřčíslí volajícího automatu. Ale fungovalo to na první pokus.
Kufr nám zrovna přijel na pás.
Pak už ven na autobus číslo 39, který jezdí z letiště na nejbližší stanici metra "Moskevská". Takže podobný systém jako v Praze. Naprosto vyhovující. V autobusu se dá koupit lístek kartou. A kdyby to nešlo, tak paní průvodčí ho prodá.
I v autobusu bylo WiFi. Mělo jenom drobnou chybu. Logovací okno chtělo také telefonní číslo, jako na letišti. Jen programátor asi nepočítá s mezinárodním volacím kódem na začátku. Takže našim číslům chyběly dva znaky.
Cesta autobusem i metrem bez problémů. Kromě toho, že snímač bezkontaktních karet odmítal jakoukoliv mojí kartu (Cetelem, Citibank i Equabank). Nějak jsme se dovnitř ale dostali - pravděpodobně zadarmo :-).
Kolem turniketů je několik hlídačů. A vůbec ve veřejné dopravě je spousta lidí evidentně zaměstnaná trochu navíc. Žádný lístek cestující nedostane, takže se může metrem jezdit do konce provozu za pár desítek rublů.
Zvláštnost byla při přestupu - z jedné strany nástupiště byla modrá linka a na druhé straně červená. Neskutečně rychlý přestup. Jen nerozumím, jak tam ty koleje vedou. A kde jsou ty protisměrné koleje.
Takhle vypadá naše okolí - Náměstí povstání (Ploščaď Vasstania).
Po ubytování v hotelu, pustili nás na pokoj už ve 13:20, jsme to hned obrátili zpět na metro. Pro jistotu jsme si koupili žetony na metro abychom nezápasili s bezkontaktní platbou.
Ve stanicích tady mají bezpečností rámy. Soudruzi asi udělali nějakou chybu a tak tam rámy jenom překážejí v cestě. Skoro nikdo totiž přes ně nechodí.
Tady se mi povedla lingvistická hříčka. Nahoře je napsáno "pro šeky" a já jsem to v první chvíli omylem přečetl "pro Čechy". Bylo mi divné, proč by zrovna náš národ měl samostatné bankomaty :-).
Další zbytečná paní v budce je u každého eskalátoru.
První zastávka, i přes manželčin odpor, musela vést k Leninovi. Tahle socha je prý jeho jedna z prvních a je u nádraží kam přijel z exilu při revoluci.
Tenhle lump ukazuje směrem k Zimnímu paláci.
Vojáků (námořníků) jsme viděli docela dost.
Další symbol říjnové revoluce, téhle slepé uličky lidstva, je křižník Aurora.
Měli tam zvláštní systém zachodů. V první kukani sedí paní výběrčí.
Zástup čekajících návštěvníků Aurory byl docela dlouhý. Ale my jsme tam stejně nešli.
Vpředu Abpopa, vzadu SAMSUNG.
V Las Vegas mají Elvise, tady cara s rodinou a námořníka s puškou.
Najednou se na obloze objevily stovky balónků.
Mají tady i krásnou mešitu. Tedy alespoň zvenku.
To už jsme přicházeli do Petropavlovské pevnosti
Uvnitř jsou hrobky většiny ruských carů od 18.století. Včetně rodiny toho posledního, kterou kompletně vyvraždili komunisti.
Zlatem se tady nešetří.
Japonce tentokrát zastoupili Indové.
Tenhle autobus-záchod mě dostal. Jeden pro dámy, druhý pro pány.
Hned za pevností startoval vrtulník (neskutečný kravál), který asi vozil turisty na okružní let.
Za řekou Něvou je už vidět další ikonu revoluce - Zimní palác.
Trochu umění v parku
Pohled na Petropavlovskou pevnost z jednoho z místních mnoha mostů.
Zimní palác v bližším detailu
"Singer house" - dříve obchod se šicími stroji, dnes tam mají knihy.
Úplně poslední dnešní památka - Kazaňský chrám. Uvnitř se nesmělo fotit. Ale bylo to tam lidsky krásnější než to zlato a carské hrobky v Katedrále. Stála tam dlouhá fronta věřících, všude svítily spousty svíček a k tomu hrála uklidňující hudba.
Pak už následoval jen cesta metrem k hotelu - už nás docela bolely nohy. Ještě jsme si cestou koupili skvělé koláče s opravdu neošizenou náplní (višně, brusinky, tvaroh).
Na poslední chvíli jsem se ještě před odjezdem rozhodl objednat si na jeden den auto z půjčovny. Na webu jsem si naklikal vše potřebné s ideálním místem výpůjčky na "Moskevském nádraží". To máme asi 400 metrů od hotelu. Po asi dvou hodinách mi volali z Anglie, že půjčovna auto nemůže na místo dodat a že prý to bude jinde v centru. Z poslané adresy jsem zjistil, že to je asi 5 kilometrů od letiště a tedy hodina jízdy veřejnou dopravou. Sice nerad ale souhlasil jsem. Pak jsem ještě zkusil jít přímo na půjčovnu Thrifty a opět nebyl problém vybrat si blízké nádraží jako místo předání. Přišel mi e-mail s tím, že se mi do hodiny ozvou. A nic se nedělo asi čtyři hodiny. Tak jsem napsal e-mail na všechny jejich dostupné adresy. Ozvali se rychle, že to na nádraží v devět ráno nejde, ale že by mohli ve dvě odpoledne. Tak jsme zkusil lokální půjčovnu v centru. Opět info, že se ozvou. A zase nic. Znovu jsem se tedy ozval já. Obratem mi přišlo, že požadované auto není k dispozci, ale že by měli Mini Cooper za dvojnásobnou cenu. S díky jsem odmítl. Tak si nakonec pojedeme zítra pro auto až na periférii.
Žádné komentáře:
Okomentovat