Peru (VIII) - přesun do Colca kaňonu

Ráno nám, jako téměř tradičně, začalo brzy. Vstávali jsme v 5:20, abychom zkusili stihnout snídani těsně před šestou. Mezi 6:00 – 6:15 měl totiž přijet taxík, který pro nás pošle společnost 4M express. Něco málo jsme stačili pojíst, když přesně v 6:00 přiběhl nějaký člověk. Venku nestál taxík, ale rovnou autobus. Asi aby ušetřili, tak objížděli velkým autobusem všechny cestující. A že to v úzkých uličkách bylo občas o centimetrech. Nastupovali jsme první a pak následovalo asi pět dalších zastávek po cestě. Z Puno jsme vyjížděli v 6:30 a bylo nás dohromady kolem dvaceti.
Po cestě bylo několik velice krátkých zastávek na místech s výhledem. Jednou to bylo jezero, které je ještě výš položené než Titicaca.

Pak plameňáci a divoké lamy vikuňi.

Během cesty byla krásně vidět obráceně otočená duha.

Nejdelší zastávka (15 minut) byla na občerstvení. Což byl nápoj dle volby a k tomu sendvič nevalné kvality v papírové krabičce. Raději jsem si na místě koupil za 4SOL čerstvě udělaný vaječný sendvič v čerstvém chlebu. Poslední krátká zastávka byla na nejvyšším bodě cesty. 4910 metrů nad mořem je tedy náš nový rodinný výškový rekord.

Pokud srovnám podobnou cestu se společností Inkaexpress, tak dnešní firma vysoce prohrává na body ve všem. Průvodkyni navíc nebylo skoro rozumět. Ještě s nimi ale absolvujeme jednu cestu z Chivay do Arequipy.
Většina dnešní cesty se pohybovala nad hranicí 4000 metrů. Naštěstí konečná je v „pouhých“ 3400 metrech. Po příjezdu do města Chivay se musí zaplatit vstupné do Colca kaňonu. Je to 70SOL za osobu.
Taxík nás hned za 20SOL odvezl do vedlejšího městečka Yanque, kde budeme dva dny. Bydlíme v příjemném výborně hodnoceném B&B Miskiwasi.

Odpoledne jsme se chvíli prošli po náměstí. Místní ženy podle nás mají zatím asi nejkrásnější kroje v Peru. Tady kromě focení s lamou nabízejí i dravého ptáka.

Zašli jsme taky do kostela. Už se zase smí fotit. Kostelík nemá zlatou výzdobu, ale to vůbec nevadí.

Pak jsme se dali cestou směrem k řece. Okolní příroda je úžasná. I domečky tady vypadají v průměru lépe než ve větších městech. Dělají si tu krásně dlážděné ulice. Je vidět, že ty peníze z turistů dokáží rozumně investovat.
V pozadí jsou vidět zasněžené vrcholky hor kolem 6000 metrů. Jeden z vulkánů si v klidu bíle pokuřuje.

V pozdním odpoledni jsme si v místní restauraci dali speciality z alpaky. Zvířátko je to nejen roztomilé ale i chutné. Pan domácí se na večer převlékl z recepčního na číšníka.

Během celého pobytu v Peru mě vyhovují (a příjemně překvapují) teploty. Stále chodím v tričku s krátkým rukávem a v kraťasech. Teplou bundu jsem zatím vůbec nenasadil. Ani v noci v těch vysokých výškách mi není zima. Z postele vždycky odházíme spousty připravených teplých dek a spíme pod prostěradlem s jednou tenkou dekou navrchu.
Jen tady nejde internet. Jsou svátky a tak je prý těžké zajistit opravu. To nevadí, je tady i tak krásně.

Uveřejněno dodatečně 28.3.2016 18:00 peruánského času