Zpáteční vlak do Ollantaytambo nám odjížděl v 8:53. Cesta zpět trvala skoro o půl hodiny déle než k Machu Picchu. Důvodem bylo, že jsme dávali přednost všem protijedoucím vlakům. Trať je totiž jen jednokolejná.
Po výstupu na nádraží jsem zahlédl skupinu malých Peruánců s ohromnými bágly. Pak mi došlo, že to jsou nosiči pro turisty na Inca trail pochodu.
Na nádraží nás podle domluvy čekalo taxi opět domluvené přes firmu taxidatum. Měli jsme před sebou 5,5 hodiny zpáteční jízdy spojené se zastávkami na zajímavých místech (cena 65$). S klidným srdcem je můžu doporučit. Řidiči ochotní, auta v pohodě. Po celou dobu jsou zavazadla bezpečně uložená v kufru auta.
Hned první zastávkou je krásná incká stavba ve vesnici Ollantaytambo. Na ni platí Boleto turistico, takže jsme za vstup nic platit nemuseli.
Kameny do sebe zapadají neskutečně
Ani tady nemohly chybět lamy.
Pohled na incké Posvátné údolí (Sacred valley) u městečka Urubamba. Opět už jsme ve výškách nad 3000 metrů.
Náš řidič behěm fotozastávky
Nahoře je vidět ledovec a pod ním v tuto roční dobu krásně zelené svahy a louky. Uklidňující pohled.
Druhou delší zastávkou byla zvláštní kruhová políčka poblíž vesnice Moray. Údajně to byla výzkumná stanice Inků pro rostliny.
Krásně symetrické schůdky mezi patry
Cestou k třetímu bodu - solným polím u městečka Maras nám řidič ukázal políčko s tradiční inckou plodinou = quinoa.
To už jsou solná pole. Platí se tady vstupné 10 SOL a rozhodně to stojí za to.
Nahoře teče teplý slaný potůček, který se důmyslným systémem rozvádí do jednotlivých nádrží. Voda se odpařuje. Z usazující se soli se postupně odebírají různě kvalitní frakce.
Nejrůznější druhy soli z místních přírodních zdrojů se na místě i prodávají
Rostl tady i pepřovník
Tohle je ten potůček. Ochutnal jsem a byl opravdu slaný
Tohle je rostlina, která roste i u nás - lupina. Je to zase starodávná incká potravina, která se sklízela na bobule.
Poslední zastávkou naší taxijizdy bylo městečko Chinchero. Jsou tady slavné nedělní trhy, které se logicky ve středu nekonají. Ale mají tady krásně udělanou prodejnu tkaných výrobků zejména z lamí vlny. Je to s ukázkami čištění a barvení vlny. Pokračuje to přes tkaní až se člověk ocitne u stánků jednotlivých rodin.
Kromě toho jsou vidět typické místní plodiny. Třeba brambory a kukuřice nejrůznějších barev
Tohle je vzorník přírodních barev a u nich je vždy rostlina nebo jiný zdroj odstínu.
Tohle je třeba slavný karmín (košenila), který se přidává i do potravin. Aby třeba ne úplně jahodovému jogurtu dodal tu správnou červenou barvu.
Vyrábí se z broučků, kteří žijí na opuncii.
Manželka si "musela" koupit šálku z té nejjemnější vlny od mláďat alpaky. Chtěl jsem platit kartou. A jediný, kdo uměl ovládat terminál byla asi desetiletá holka.
Po návratu do Cusco jsme se ubytovali ve stejném hotelu. Hned jsme vyrazili naposledy do centra. Chyběla nám stále prohlídka Katedrály. Mají otevřeno do 6 hodin večer. Katedrála je veliká s mnoha oltáři a je opravdu krásná. Hlavní oltář obsahuje 1250kg stříbra.
Jak je tady zvykem, fotit se nemůže.
Zítra se přesouváme k jezeru Titicaca. Autobus odjíždí v 7 ráno.
Žádné komentáře:
Okomentovat