První noc v hotelu Elegance Praia Hotel byla zkouškou naší odolnosti vůči tropickému podnebí. Klimatizace v pokoji funguje spíše jen jako ventilátor. Teplotu uvnitř odhaduji tak na 25 stupňů. Za noc jsem se byl 3x vysprchovat ve studené vodě.
Ještě dvě noci takhle budeme muset přežít. Ale snídaně byla dobrá, personál je ochotný a mramorové podlahy září čistotou.
Na snídani jsme dorazili hned po 6.hodině. Už tam bylo pár ranních ptáčat. Hned ráno totiž byla v plánu naše návštěva slavného betonového Krista. Kousek pěšky na náměstí a pak autobusem k vláčku. V autobusu prodává lístky průvodčí a mají tam v uličce i turniket.
Kupón na lístky jsem pro jistotu koupil předem přes internet. Na místě v pokladně jsme dostali lístky hned na první vlak v 08:20. Ve skutečnosti jsme vyrazili až v 8:35. Kvůli tomu jsme možná přišli o výhledy. Postupně se nám ke Kristovi dostaly mraky, což je tady bohužel častý případ.
Dolů jsme se vrátili asi za hodinu. Druhou dnešní zastávkou byla botanická zahrada. Hned u vchodu jsme nasedli do taxi a za 30 realů doskákali asi 6 kilometrů na místo. Doprava je tady opravdu hustá. Zlatá Praha.
Všichni motorkáři, a že jich tu je, neustále troubí. Aby je nikdo nepřejel. A divím se, že jsme ještě neviděli bouračku.
Botanická zahrada byla příjemná. Viděli jsme i tlupy roztomilých opiček.
Zahrada byla dokonce pokrytá bezplatným internetem.
Hned u východu stálo taxi,, které nás dostalo na poslední dnešní místo. Od 15:30 to byla další free tour, tentokrát Copacabana. A co se nestalo, těsně před začátkem začalo pršet. Tentokrát jsme byli připraveni lépe. Nahodili jsme ponča, původně určená do Peru. A fungovala spolehlivě.
Takže máme další zážitek - pláž Copacabana bez lidí.
Každoroční největší akcí je tady oslova nového roku. To se sejde 1,5 - 2 miliony lidí. Automobilová doprava je zastavená a na metro se musí předem kupovat lístky na určitý čas. Součástí tradic je oblékaní do barev které znamenají přání do nového roku. Žlutá jsou peníze, zelená zdraví. A červená znamená nezávazný sex. Půlnočním vrcholem je pro splnění přání udělat sedm skoků na jedné noze. To prý v alkoholovém opojení není úplně jednoduché :-).
Občas déšť ustal a pak se našlo pár nadšenců na mořské radovánky
Na konci Copacabany je pomníček pro Brazilce neslavného mistrovství světa v roce 2014. Průvodce nám říkal, že ve finále Brazilci dokonce fandili největším rivalům Argentině.
Kousek od Copacabany je druhá slavná pláž Ipanema. Ta vždy byla místem, kde se do Ria dostávaly nové věci - třeba surfování.
Prohlídka skončila na blízkém náměstí, kde se už desítky let každý týden konají trhy hipíků. Prý se tady dá koupit vše kromě dětí.
Zároveň je tady zatím konečná stanice metra. Chytili jsme dopravní špičku a stáli asi pětiminutovou frontu na lístky.
Po výstupu na naší stanici Catete bylo potřeba koupit něco k snědku. Tak jsme poprvé šli do supermarketu. Fronta na pokladnu byla snad 20 minut. Pokud srovnám ceny, tak mě překvapilo, že i banány jsou tady dražší než u nás (7 realů = asi 45 Kč).
Žádné komentáře:
Okomentovat