Vybral jsem společnost InkaExpress, která nabízí přepravu, zastávky na turistických zajímavostech a oběd. Chce za to 50$ + 40SOL za vstup do památek. Cesta trvala od 7:00 (vyjeli jsme přesně) do 17:40. Náš průvodce byl výborný, vše říkal španělsky i anglicky. A výkladům věnoval dostatek času.
Autobus pohodlný a vybavený přetlakovou kabinou pro pohyb ve vysokých nadmořských výškách. A že jsme si jich užili.
První zastávka - nádherný kostel ve vesničce Andahuaylillas, který nazývají jihoamerickou Sixtinskou kaplí.
Fotit se opět nesmělo. Ale jezuité dávají v ceně vstupenky CD s obrázky. Protože nemám CD mechaniku v notebooku, tak to nemůžu ověřit.
Pak přišel provazový most jako replika původního inckého. Manželka ho bez problémů přeběhla, já jsme využil toho kamenného vzadu.
Nejdelší prohlídka byla v Raqchi. Tam byla hranice mezi jednotlivými částmi incké říše.
Holčičce chybí k dokonalosti růžová zmrzlina.
Pak už přišel oběd. Byl formou bufetu a dalo se rozhodně vybrat. kuře, ryba, hovězí maso, rýže zelenina, dva druhy polévek a navrch nějaké sladkosti.
Budova restaurace se přistavuje. Pár našich postřehů o místních stavbách. Základním znamením snad všech budov je postupná výstavba. To se udělá betonová konstrukce, která se vyzdí z cihel. Důležité ale je nechat nahoře "čouhat" armovací dráty. Až budou peníze, nebo možná taky nikdy, se tam může zase udělat další patro. Celou dobu jsou zdejší domy vybaveny přirozeným hromosvodem.
Když už má dům fasádu, tak většinou jen zepředu. Boky se neřeší. Tam se přilepí vedlejší stavba.
Rozhodně místní zedníci většinou nebudou úplně nejzručnější. Když se cihly špatně osadí, je potřeba ztvrdlou maltu vyvrtat z děr pryč.
Zastávka v nejvyšším místě trasy 4335 metrů nad mořem (La Raya Pass). Tím jsme překonali náš dosud nejvyšší dosažený bod 4302metrů = Pikes Peak z roku 2010. Výškový rekord nám ale vydrží jen pár dní.
Ta čára u spodního okraje je železnice z Cusco do Puno. Vrchol s ledovcem má téměř 6000 metrů.
Ve výšce kolem 4200 metrů nad mořem jsem zahlédl dokonalé fotbalové hřiště s umělým trávníkem i osvětlením. Já bych tedy v téhle výšce fotbal hrát nedokázal.
Poslední zastávka byla ve městě Pukara. Je tam lokální muzeum a kostel, který kromě nedělní mše není přístupný.
Symbolem města a zdejší incké říše je býk.
Kontrast historie a současnosti
Dnes si vytvoříme další rodinný rekord. Budeme totiž spát v městě Puno. V nadmořské výšce 3800 metrů.
Žádné komentáře:
Okomentovat