Moherské útesy

Dnešní den byl bez auta a věnovali jsme ho pěší trase po Mohérských útesech. Z ubytování jsme šli po silnici asi kilometr na místo, kam nám poradil jít náš domáci. Tam jsme byli překvapeni velkou cedulí, že pěší trasa kolem útesů k návštěvnickému centru je uzavřená a máme pokračovat dál po silnici. "Odvážně" jsme tam přesto vstroupili a v pohodě bez dalšího varavání došli až k věži. K ní míří hromadné autobusové zájezdy a návštěvníci parkující na velkém placeném parkovišti. Tam jsem se otočili zpět a vyrazili z nejvyššího bodu z kopce podél útesů až do městečka Doolin. Na celé trase jsme potkávali další turisty v obou směrech. Kolem deváté ráno ještě u věže skoro nikdo nebyl

Kolem desáté hodiny už najížděli zájezdy a prostranství u věže se zaplnilo

Cestička kolem útesů je úzká. Na většině trasy je lemována plotem s ostnatým drátem i z obou stran. Na mnoha místech se dva lidé těžkou vyhnou. Je to velký rozdíl proti cestám u nás. Tady se nedá jen tak lehnout na louku. To se mi moc nelíbí.

Když jsme došli do Doolinu, tak i tam byla cedule, že je trasa kilometr před vrcholem uzavřená. Ale realita byla jiná.

Doolinský hrad Doonagore Castle má v současnoti někdo jako chatu :-).

Za dnešní sportovní výkon jsme se odměnili typickým irským pokrmem - hovězím stew. V McGann's Pub se pod vrstvou husté omáčky s masem a zeleninou ukrývala bramborová kaše. Bylo to výborné.