Paříž - den 1.

Ranní vstávání ve 3:30 nebylo ideální, ale let v 6:30 to vyžadoval. Parkujeme na letišti a ve 4:50 jsme si stouplli do fronty na odbavení. Let byl klidný, v 8:15 jsme dosedli v Paříži.

Museli jsme si pořídit Navigo Easy Pass na metro a také lístky na RER vlak z letiště do města. V automatech to nešlo, tak jsme museli do kanceláře. Zvládli jsme to v pohodě. 

V dost plném, ale ne úplně našlapaném vlaku se mi stalo, že se na mě bezdůvodně začal lepit chlápek se sakem přes ruku. Zrovna v místě, kde mám pověšenou taštičku s doklady, penězi, mobilem. Když jsem mezi nás vložil mojí ruku, tak na další zastávce vystoupil. Prostě kapsář. 

Do hotelu jsme dorazli po dvou přestupech v metru asi v 10:30. Poprosil jsem je, jestli nemají nějaký pokoj k dispozici. Ochotně nám jeden během půl hdiny připravili a za 20EUR nám uklízeč radostně děkoval. 

První atrakcí byl Louvre. Na náměstí před ním je úžasný efekt - moderní stavba se zrcadlovým povrchem, díky pravidelnému tvaru domů kolem, dokonale odráží protější budovy. Vlastně jako by tam ani nestála.

Vstupenky na čas po 30 minutách a dvě dlouhé fronty. Jedna na časy v celou hodinu, ta druhá na půlhodiny.. Vypadalo to na dlouho, ale mají to zvládnuté a přes bezpečnostní kontrolu to trvalo jen asi 10 minut. Pak už jen naskenovat vstupenku a byli jsme uvnitř.

Všechny cesty vedou k Moně Lise

I já, kulturní barbar, jsem si, kousek od sálu Mony Lisy, všiml jiného Da Vinciho obrazu. U něj vůbec nikdo nebyl. Při naší návštěvě petrohradské Ermitáže byly kolem dvou jiných obrazů davy hlavně asijských turistů.

Tady je ten sál s největším magnetem

Úplně nerozumím proč se tam ti lidé tak tlačí, stejně to nemají možnost vidět zblízka

Mě v Louvre nejvíc upoutal tento obraz

Další hvězdný exponát je Venuše

Do podzemí už nepřichází tolik návštěvníků a dá se vidět nádherná žulová Sfinga

Dokonce se mi tady podařilo být na chvíli úplně sám. Dole jsou vidět základy původního hradu.

Paříž bez Eiffelovy věže nemůže být.

Opravdu se vyplatí mít předem vstupenky. U fronty na jejich nákup byla cedule o dvouhodinovém čekání. Nám se podařila cesta na vrchol a zpět za méně než hodinu. Postupně do čtyř výtahů vždy na první pokus. Spodní výtah je dvoupatrový. Toho je vhodné využít hlavně při cestě dolů. Na horní kabinu byla "nekonečná" fronta. Stačilo sejít pár schodů a spodní kabina byla téměř bez fronty. A hlavně nevystupovat v mezipatře. Pak je asi lepší jít dolů po schodech. Protože do výtahu se tam dostane vždy jen pár lidí.

Výhled krásný, ale Praha je krásnější. Paříž je totiž téměř placka

Nahoře mají kolem celého obvodu i směrovky na hlavní města světa. Praha tam má pro srovnání žižkovskou televizní věž.