Přitočila se k nám skupinka dívek, jestli si mohou s námi udělat fotku.
Tak jsme si potom udělali fotku taky
Takhle zblízka jsme slona ještě neviděli
Manželka se nejdříve trochu bála sloního chobotu
Pak si ale začala se slonem hrát. Dávala mu buráky po jednom až si skoro chobot ukroutil
A on neomylně tím prstem na chobotu zamířil správně
Tady už si to užívají oba
Jakmile ale došly buráky, sloni už nejevili žádnou snahu o kontakt :-).
Kousek od slonů je malá ZOO Deerland. Viděl jsem fotky na internetu, kde návštěvníkům půjčovali zvířátka k pohlazení. Viděl jsem i fotku s malajským medvědem. Ten bohužel na místě nebyl. I přesto si manželka mohla některé kousky pochovat.
Nejřív proběhlo krmení jelenů
Pak přišla krajta
a nakonec agamy
Třetím zastavením byly Batu caves na severním okraji Kuala Lumpur. Je to soustava posvátných hinduistických jeskyní. Nemá smysl abych je popisoval, když tady to někdo udělal dokonale.
Za nás to bohužel naplnilo zatím teoretické představy o Indii - špína a nepořádek kam se podíváš.
I když to je v Malajsii, kde je všeobecně poměrně čisto. Ale už před vchodem směrem od vlakové stanice to nevypadalo moc vábně. Viděl jsem i několik potkanů.
Tady se mi povedlo zachytit opici ve výskoku. Turisti je, na můj vkus, provokovali trochu moc. Osobně bych se bál opičího kousnutí.
Vstup do jeskyně vede po širokém schodišti
Půjčovna zahalovadel pro dámy (půjčme za 5 ringgitů, po vrácení dostanete 2)
Všude jsou nejrůznější sošky božstev
Ale i nahoře v jeskyni jsou obchody. Takhle si svatyni nepředstavuji
Poslední schody
Opice jsou stále ve střehu
Pohled směrem ke vchodu. Nejdůelžitějším objektem našeho zájmu se teď stal človíček pod schody v modrém
Ten asi dostal za úkol dopravit písek nahoru. Tak oslovoval turisty, aby vynesli pytel po schodech. Když už tam jdou.
Slepice, písek, odpadky. Kam se to položí, tam to zůstane. Ještě že nechtějí, aby se tady člověk zul.
Podle stavu plachet je vidět, že již mnoho let rekonstruují. A mnoho let asi ještě budou.
Je to nejvyšší socha bohyně Murugan na světě
Ještě jsme ve zdejší směnárně vyměnili našich zbylých 36 singapurských dolarů na indické rupie. A kurz byl slušný, směnárník si nechal zhruba 3% proti středovému kurzu.
Od Batu Caves jsme přejížděli asi 60 kilometrů k našemu hotelu ve městě Kuala Selangor. To je na západním pobřeží malajského poloostrova. Takže jsme během dneška přejeli celou Malajsii na šířku.
Naším večerním cílem byla totiž výprava k řece na světlušky. To je velká místní atrakce. Protože se mi nechtělo jet potmě do Kuala Lumpur, přespali jsme ve městě.
Lodní výpravy začínají logicky až po setmění. Před 8.hodinou večer. Lodičkou bez motoru nás vezli podél břehu. Na něm rostou specifické rostliny, které přitahují světlušky. Vypadalo to opravdu krásně, jako vánoční stromeček. Světlušky blikaly v pravidleném rytmu. A světýlek byly stovky, možná tisíce.
Zkoušel jsem fotit i na dlouhé časy, že by tam byly vidět linky. Ale jak světlušky blikají, není tam vidět nic.
Takhle vypadají všechny fotky.
Titul pro nejhůře fotografovatelný objekt tímto přebírají po kolibřících světlušky.
Dnes v hotelu manželka rozluštila šipky na stropě, které jsme už v hotelech viděli. Já jsem si nejprve myslel, že to je úniková cesta - to bylo v hotelu, kdy jsme byli v prvním patře. Pak že to je místo nosné zdi, kam se člověk má uchýlit při zamětřesení. Ale je to směr do Mekky pro modlitbu správným směrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat