Den relax

Dnešek byl asi nejklidnější, který na naší cestě bude. Ráno si manželka přivstala, aby fotila ptáky při východu slunce. Ale to je jen pár kroků z pokoje. Během dne jsme si jen zajeli na jiné místo jezera. Objížděli jsme ho po prašné / písečné cestě. A najednou se objevilo něco, co připoménalo původně plot. A ocitli jsme se v nějakém sadu. Tam se mi podařilo při otáčení zapadnout do písku. V mžiku byl u nás místní hlídač a bez ptaní nám začal rukama odhazovat písek od kol. Pak zkoušel i tlačit a nic. Netrvalo snad ani minutu a objevili se další dva mladíci. Všichni tři se opřeli do auta a už se mi ho podařilo rozjet. Jakmile jsem se dostal na pevnou půdu, tak jsem jim nabídl za tu cennou pomoc peníze. S úsměvem odmítli. Když jsme na zpáteční cestě potkávali domorodce, tak všichni zamávali a usmáli se. Zatím opravdu jsou všichni Maročané bez výjimky skvělí a milí. Dnešní fotodokumentace je čistě manželčino dílo