I když to bylo opravdu skoro ještě v noci, tak místní silnice i jejich perfektní značení umožnily rychlý přesun na 130 kilometrů. Navigace Sygic nám ukazovala skoro 3 hodiny jízdy. V tuto dobu byl ještě minimální provoz. Minula nás dvě auta v protisměru, dvě jsme předjeli a jedno předjelo nás. Liduprázdno. Velká část cesty je hodně kudrnatá, tak se manželka raději nadopovala kinedrylem. Zvládli jsme to s přehledem. Dokonce s časovou rezervou na krátkou zastávku v horském sedle. Byla tam cedule o místní zvláštnosti - horském papouškovi Kea
Bohužel jsem při krátkém průzkumu žádného nenašel.
Celý den mělo v Milford Sound být zataženo a pršet. Což je v tomto místě úplně normální. Je to nejdeštivější obydlené místo Nového Zélandu.
Vjezd do fjordu
Volné moře - Tasmánské směřující k Austrálii.
Nakonec nám vůbec nepršelo a obloha se trochu projasnila. Takhle to vypadalo při našem odjezdu
Pospíchali jsme stihnout jeden výšlap. Po asi 30 kilometrech zpáteční cesty z Milford Sound je tříhodinová trasa k jezeru Marian. Na silnici je jednosměrný tunel a tam jsme chytili červenou. V tu chvíli jsme se podíval do korun stromů u silnice a byl tam papoušek Kea. Dokonce nad námi zakroužil a přeletěl na druhou stranu cesty.
Hned na začátku cesty byla moje "libůstka" - lanový most. Tuhle vzdušnou atrakci opravdu nemusím, ale přežil jsem to.
Cestou jako už obvykle deštný prales
Zase se k nám připojil přítulný ptáček. Skákal pár desítek centimetrů ode mě. Chytit se ale nenechal.
Cesta nahoru nám trvala asi hodinu a padesát minut, dolů pak o půl hodiny méně. Potkali jsme minimum lidí.
Výhled byl úchvatný. Stejně jako neuvěřitelný klid. A počasí dokonalé.
Po návratu dolů nám zbývalo asi 250 kilometrů do Queenstownu. Tam dvě noci bydlíme. Dorazili jsme chvíli před sedmou večer.
Žádné komentáře:
Okomentovat